Někteří z vás to vědí. Jsem taky katolík a mám pochopení, když někdo mluví o své víře. Sám ostatně o ní taky mluvím, včetně toho, jak si rád dělám výlety do pražského kostela, kde jsem farníkem (pro pochopení: nebydlím v Praze, vždycky tam dojíždím). Nikdy jsem neměl problém jak od svých katolických i nekatolických přátel, tak i od přátel ateistů, kteří mou víru respektují.
Ale je pravdou, že náboženský fanatismus, jaký předváděl a předvádí nejen Mel Gibson, je velkým nebezpečím nejen pro nás křesťany. Zažil jsem dost nepříjemné debaty s ultrakonzervativními křesťany, kteří nebyli ochotni vůbec akceptovat, že někdo jako já běžně chodí do kostela na mši, stýká se s lidmi v místní komunitě a ti lidé mě přijímají mezi sebe bez nějakých podmínek. Je to taková určitá privatizace víry, kdy někteří lidé vám napíšou, že nejste pro ně dostatečně "správný křesťan" jenom proto, že například přijímáte Tělo Páně vestoje na ruku. A ta jejich homofobie byla něčím natolik šíleným, že byste jen koukali.
Mám štěstí na lidi, kteří mě akceptují takového, jaký jsem, a nikdy se mi nestalo, že by mi někdo řekl, že nesmím ke svatému přijímání, protože jsem gay. Takže vůbec neplatí, že co křesťan, to nebezpečný fanatik a la Mel Gibson. Je to vždycky o lidech. Problém je v tom, že se lidem jako Mel Gibson dává velký mediální prostor. Pak to bohužel dopadá přesně tak, jak jste slyšeli ty šílenosti v onom podcastu.
EDIT: Ještě bych k tomu dodal tohle: Nepřestává mě fascinovat pravidelné volání, že by měl Mel Gibson dostat novou šanci. Jenže Gibson těch šancí dostal už hodně a vždycky to skončilo podobným průšvihem. Jeho příznivci by si měli přiznat krutou pravdu, že už na to nemá. Na podobné typy jako Mel Gibson, Jim Caviezel a Kevin Sorbo budou chodit stále stejní lidé, ale nové publikum přijde už jen sotva.
928921
Někteří z vás to vědí. Jsem taky katolík a mám pochopení, když někdo mluví o své víře. Sám ostatně o ní taky mluvím, včetně toho, jak si rád dělám výlety do pražského kostela, kde jsem farníkem (pro pochopení: nebydlím v Praze, vždycky tam dojíždím). Nikdy jsem neměl problém jak od svých katolických i nekatolických přátel, tak i od přátel ateistů, kteří mou víru respektují.
Ale je pravdou, že náboženský fanatismus, jaký předváděl a předvádí nejen Mel Gibson, je velkým nebezpečím nejen pro nás křesťany. Zažil jsem dost nepříjemné debaty s ultrakonzervativními křesťany, kteří nebyli ochotni vůbec akceptovat, že někdo jako já běžně chodí do kostela na mši, stýká se s lidmi v místní komunitě a ti lidé mě přijímají mezi sebe bez nějakých podmínek. Je to taková určitá privatizace víry, kdy někteří lidé vám napíšou, že nejste pro ně dostatečně "správný křesťan" jenom proto, že například přijímáte Tělo Páně vestoje na ruku. A ta jejich homofobie byla něčím natolik šíleným, že byste jen koukali.
Mám štěstí na lidi, kteří mě akceptují takového, jaký jsem, a nikdy se mi nestalo, že by mi někdo řekl, že nesmím ke svatému přijímání, protože jsem gay. Takže vůbec neplatí, že co křesťan, to nebezpečný fanatik a la Mel Gibson. Je to vždycky o lidech. Problém je v tom, že se lidem jako Mel Gibson dává velký mediální prostor. Pak to bohužel dopadá přesně tak, jak jste slyšeli ty šílenosti v onom podcastu.
EDIT: Ještě bych k tomu dodal tohle: Nepřestává mě fascinovat pravidelné volání, že by měl Mel Gibson dostat novou šanci. Jenže Gibson těch šancí dostal už hodně a vždycky to skončilo podobným průšvihem. Jeho příznivci by si měli přiznat krutou pravdu, že už na to nemá. Na podobné typy jako Mel Gibson, Jim Caviezel a Kevin Sorbo budou chodit stále stejní lidé, ale nové publikum přijde už jen sotva.
|
reagovat
|
A urcite nejsem prehlcenej :) Ale ta stylizace mi proste prijde trochu lame... takze i kdyz je trailer snazive udelanej, dobrej film najisto tam fakt nevidim.