Tak já mám za to, že 15+ je jenom doporučení, kterým se kinař nemusí řídit, a že jenom 18 v červeném kroužku je nějak legislativně závazné. Ale nejsem si jist, určitě tu budu někdo, kdo se v tom lépe vyzná.

V sále jsem si říkal "Wtf!? Není to snad film 15+?" no asi se to tentokrát příliš neřešilo a je fakt, že na youtube je toho spoustu. I já si něco pustil a má to své kouzlo. 

Z filmem jsem spokojen, ale mohl jsem být spokojenější, kdyby se tolik neukazovaly monstra, docela to ztratilo své mystično. Ke konci mi vadila i ta zbytečná surovost.  I tak zábava s velmi povedenými zvuky a hudbou, o vizuálu netřeba psát. 
8/10.

A proto se výhýbám multiplexům. Pátek večer, butikový kino, super lidi, celý sál ani nedutal.

Backrooms je přesně to žraso, proč miluju filmy. Spojte to nejlepší a nejchytřejší ze současného internetu s vymazleným audiovizuálním kabátkem a poctivou technickou stánkou = máte Backrooms. 
Zářivkový vibe hnusných devadesátkových koberců a tapet je tady fakt creepy, hudba je naprosto lahodná a herci přesní (shout out crop topu Bobbyho). Všechno je tak hezky hutné a hmatatelné a musím říct, že se to povedlo i po příběhové stránce. Tady to ale ovšem stojí dost na tom, jak moc máte rádi interpretační narativ vylouhovaný z velmi specifického niche fenoménu kdesi z hloubi webového hororu. 
Parsons si ale poradil naprosto parádně, celkem logicky ustoupil z analogového (ale ne úplně) vyprávění pro bandu internetových ponocovačů a jde naproti mainstreamovému divákovi s trochu lineárnějším příběhem. Nicméně stále dokáže překvapovat, děsit a vybudovat mysteriózní vesmír, ve kterém už teď pár hodin mě baví se vrtat na redditu, pročítat různé teorie a interpetace, stejně jako jsem se vrtal před filmem v lore na youtube. 
S hroubkem částečně souhlasím, že znalci Backrooms mají možná výhodu, ale nebojte se propadnout několika produkčně vymazlenými místnostmi a ponořit se do rozšířené verze tohoto fenoménu i za hranice kina. 8.5/10

Bohužel jsme měli úplně stejnou zkušenost, co se týče chování těch děcek:) Taky jsem je tam musel dvakrát ukáznit:)
Ale o to víc si myslim, že tady A24 neskutečně riskuje. Narativně jsou ty YouTube videa úplně jiný, než samotný film, což se dalo čekat.
Mám hodně ambivalentní pocity. Jako prvotina pecka. Jako psychologický horor o našich vlastních stínech a patologických traitech pecka. Jako narativní základ a doslovná „jednohubka“ pro něco opravdu „velkého“ pecka. Jako návaznost na YouTube koncept, který je spíš o hororu, docela špaténka. Chápu, že profesionální produkce tomu musela dát běžný narativní punc, ale strukturálně je to dost chudé (víceméně nulová invence oproti YouTube)  a hororové momenty nejsou vůbec vyždímané. Což může být chyba Parsonse, nebo kompletní produkce. Řekl bych, že Parsonsovi by sedla spíš ta seriálová struktura než ta filmová (na základě mnohem lepších YouTube videí). Každopádně je to slušnej film a opravdu se těším na to, co nám přinese dvojka. Pokud ale nebude košatější a „konkrétnější“, tak pohřbí skvělej námět (kterej teda dost vykrádá Stranger Things). Teď je jen otázka, jestli je tohle opravdu promyšlenej minimalistickej základ pro velké universum, nebo jen neurčitá oťukávačka, kterou Parsonsovi pak ukradnou. 

Já měl podobnou sestavu. Defakto 90% puberťaci. Ale kupodivu byli klidní, jen jedna holka nahoře měla tendenci mluvit, ale její spolu sedící ji vždy umlčela. Čekal jsem to ovšem mnohem horší. Každopádně film ještě zpracovávám, ale malinko mi to pokazil závěr, jinak by to byl silný palec nahoru.

Právě jsem vyšel z kina v naprostém šoku. Věděl jsem, že film je natočen na základě nějakého internetového fenoménu, ale vůbec jsem netušil,že fanoušky toho fenoménu jsou cca. 12 letý děti. Složení obecenstva v kině mi připomínalo obecenstvo na projekci Minecraftu. Navíc se vůbec neuměli chovat. U toho Minecraftu jsem to ještě vypouštěl, protože přeci jen se jednalo o rodinnou dobrodružnou komedii, ale u tohodle filmu to bylo poprvé za X let ,kdy jsem musel během projekce někoho "srovnat" aby byl klid. Neustálé kecání mládeže, u filmu který stojí na napětí a atmosféře se prostě nedá tolerovat. 

Děkuji za obsáhlou odpověď. Vážím si jí. Opravdu. Můj tón byl lehce konfrontační, ale bylo to ve smyslu, že jsem se chtěl zastat kolegy a kamaráda, o kterém vím, že se moc snaží a chce ze sebe vydat maximum. A také se snaží, aby tady na MZ nedělal ostudu. Proto jsem napsal ten příspěvek. Chtěl jsem se ho zastat, protože mi to přišlo správné. Ty si svůj příspěvek určitě nenapsal jako kritiku, ale svým způsobem, tak vyzněl. Takže proto jsem se ozval. Zároveň Ti neberu, že Tě některé texty nebaví po obsahové stránce, i přestože výsledný text můžeme být jako celek kvalitní a mít vypovídající hloubku a úroveň. Abych to nějak ukončil. Nebylo to myšleno ve zlém, jen jsem se chtěl zastat kolegy, protože sám moc dobře vím, že psaní není vždy snadné a ne vždy se trefíš do chuti čtenářům. 

V první řadě moc nechápu tvůj konfrontační tón, protože jsem výslovně napsal, že proti nikomu nic nemám a dokonce jsem pietně ani dotyčné(ho) nejmenoval, smyslem mého komentáře byla pochvala Rimseymu. Pak taky musím podotknout, že zaměnuješ hodinky a holínky, neměl jsem na mysli ničí "styl psaní", nýbrž kvalitu, což jsou naprosto rozdílné věci. A už vůbec to nesouvisí s názorem na daný film. Ruší mě jako čtenáře, když se v jedné větě opakuje stejné slovo třikrát, když jsou v textu hrubé gramatické chyby a když je recenze obsahově jalová. Znovu opakuji, co už jsem jednou řekl - každý jsme někdy začínali a žádný učený z nebe nespadl, nikomu nenadávám a nikoho nekritizuju, jen jsem chtěl poukázat na to, jak moc vynikne, když se tu objeví v kontrapunktu recenze někoho, kdo umí s psaným textem pracovat naopak dobře, stylisticky pestře a zábavně. Pokud jde o mé psaní, přes dvacet let se živím jako editor, který opravuje psané texty jiným a dává je do kvality, můžeš si být tedy jist, že ode mě by se ti recenze četla dobře. Pokud tedy číst umíš a jsi schopný informace v psaném textu správně pojmout, o čemž tvůj komentář úplně nesvědčí - ale možná ti jen křivdím.  

Ale pěknou manželku.

(a ticho, tvoje tržební články o 8535 slovech čtu poctivě v pondělí ráno na záchodě)

A to je samozřejmě v pohodě. Na druhou stranu, kdyby dotyčný napsal recenzi na film, co Tě zajímá, tak si nejspíše přečteš - protože Tě ten film zajímá. 

Já se naučil, že se tady snažím číst 95% článků. I Ty které píše někdo jehož styl mi nesedí, jelikož je pro mě důležitý celkový obsah. 

Nicméně pokud někdo nesedí, a nečteš jeho texty, tak je to v pohodě. Mě spíše mrzelo ta lehká kritika. Proč tomuto dotyčnému nedat zpětnou vazbu. 

No, chápu, kam tím míříš, ale pokud jsem někomu dal šanci v několika článcích a recenzích a ten styl mě nebaví a je strašně nesourodý a chaotický, tak tou recenzí prostě neztrácím čas, přečtu si hodnocení a komentáře a jdu dál.

Já bych si rád někdy přečetl nějakou recenzi od Tebe. Každý, kdo tady (jinde) píše recenze má svůj styl. Někdo volí odborněji pojatý styl, někdo čistě novinářský, a někdo nechává za sebe mluvit emoce. Někteří zkušenější pisatelé ví, že mohou využít vtip ve svůj prospěch - Jokolo či Rimsy. Někdo takto psát nechce/neumí, a někomu to zase naprosto vyhovuje.

Za sebe si myslím, že je to jen o zvyku.

Přesně, ať neni slušný a řekne jména 

A já bych ty lidi jmenoval! Ať máme jasno! :-D

Dělá mi radost, že můj nejoblíbenější žánr je poslední dva roky na absolutním vrcholu Jednou se na toto období pro žánr bude vzpomínat podobně jako na sedmdesátá léta.

Lehce off topic, ale musím si pochvalně pomlasknout nad stylistickou úrovní recenze ("...se rozběhne noční můra všech elektrikářů – v suterénu Clarkova obchodu si totiž světla dělají, co se jim zlíbí, a pojistky na jejich vrtochy nemají uspokojivý vliv..."). Je dobře patrný propastný rozdíl mezi Rimseym a některými nejmenovanými čerstvými nováčky - nic proti nim, každý jsme nějak začínali, ale kvalita o to víc vynikne. Díky!