Já to pochopil, jen s tím nesouhlasím vzhledem k médiu. Klidně se podívám na film o ... ale nechci zrát za ... doplň si třeba oblíbeného diktátora. V podstatě každého jde pochopit, dokonce správný záporák je takový, který má pochopitelnou motivaci (případně jako bonus funguje jako protipól k hrdinovi).
Nikomu ten pohled nevnucuji, ale perfektní hra (za mně) je taková, ve které JÁ dělám věci, které na mě mají psychický dopad (Papers, please) a ne hra, ve které se tyto věci dějí na úrovni filmu a já si mezitím hraju to své blues. Opravdu nevím jak jinak vysvětlit, že se (v tomto směru) nebavím o obsahu toho příběhu, ale o vhodnosti provedení v herním médiu.
Když se enemáci nějak jmenují, mají rodinu, jsou těhotní apod. má na mě například téměr nulový dopad, když je nemůžu nezabít (chybí možnost omráčení, často nelze projít jen stealthem, apod.) = že jsou mrtví je rozhodnutí scénáristy a ne hráče, tudíž já pak nemůžu pociťovat vinu.
Přeju ti, že se ti to beze zbytku líbilo (fakt a fajn komentář), jen já od herního média čekám něco jiného než od filmu, a fakt to nevnímám jako "nepochopení".
tl;dr: Rampage vs Hatred
reaguje na:
Gorecki
reagují:
Gorecki
|
reagovat
|