K tomu mám jednu poznámku: Dneska hodně lidí studuje vysokou, ale pořád je to cesta po vyšlapané cestičce. Není to trénink kritického myšlení. A velmi si všímám, že to lidem obecně chybí. Nejen samotná schopnost kriticky myslet, ale spíš ta potřeba to běžně uplatňovat. A metapřemýšlení provozuje vyloženě minimum.

IMHO nic z toho není těžké, nebo nedostupné, ale je potřeba to trénovat. Je potřeba napadat svůj vlastní názor, je potřeba přemýšlet o tom, proč zrovna tohle se mi líbí či nelíbí, jestli to umím popsat, jestli je tam alespoň nějaká objektivita, nebo je to čistě preference, atd. atp.
A bohužel to má zásadní, celospolečenský dopad na vše. Přisuzuji tomu s trochou nadsázky "vše špatné". Obvzlášť, pokud k tomu přidáme empatii.

Abych to vrátil na ex (kterou jsem nikdy neviděl): Proč si ona sama nepoloží otázku, "hmm, která pasta mi vyhovuje" a nevyzkouší jich "5" pro srovnání, proč ona sama nejde hledat recenze zubních past, či jejich složení, účinné látky apod.? Proč ji to musí někdo externě vnucovat, aby to ona ještě odmítala?

Vsadím se, že když její chování naroubuju na (např.) filmovou postavu, nebo podobnou firemní strukturu vysvětlím bez návaznosti na Amway, tak to pochopí, bude mít nadhled. Jen jej nechce použít u sebe (metacognition) a stejně tak nechce použít kritické myšlení u něčeho, kde by ztráta zubní pasty také znamenala ztrátu nějakých přátel, přiznání si, že žila ve lži apod.