Ten film je precizní. Má snad nejvíc "Mannovskou" atmosféru ze všech filmů, co jsem od něj viděl. Ta zvláštní kombinace nervujícího napětí a až meditativního vyklidnění. Je radost koukat, jak to buduje. Oba herci skvělí, Crowe se hodně zaměřil na transformaci, zatímco Pacino hraje tak přirozeně, že má člověk až pocit, že nehraje. Obojí je cool. Samozřejmě zajímavá kamera, včetně typického střídání různých mašin s velmi odlišným obrazem. Skvělej zvuk.  Celkem chápu, že to není star Mannovy filmografie, Manna běžný divák možná tak vnímá skrze zajímavě natočené akční sekvence a tenhle film je okázale neakční. Nejakčnější scény z celého filmu jsou, bez přehánění: honění mývala po zahradě, odpalování míčků na prázdném golfovém hřišti a hledání signálu na pláži. A je to jasný záměr, protože Mann natočil analýzu "skutečného" hrdinství a chtěl morálně jednoznačný film. Nějaké akční "hrdinství" by v něm rušilo. Nejlepší klíč poskytují zpomalovačky. Kdykoliv jedna z hlavních postav učiní morálně správné rozhodnutí, které by bylo extrémně snadné neučinit, kdyby byl člověk jen trochu sobec, nebo zbabělec, dostane od režiséra heroickou zpomalovačku.   Film o tom, jak těžké se právními prostředky stavět vůči všemocným korporacím systematicky po desetiletí korodujícím média, politiku i soudy, považuji dnes za velmi aktuální. Tabákové společnosti jsou ještě beránci oproti tomu s čím se budou muset poprat hrdinové blízké budoucnosti.  Děkuji Memphisovi za výběr. 

Byli jsme na tom s RidleymC a i když se bál, že budu hodně cringovat (kvůli marvelizaci a starwarzalizaci blockbusterů poslední dekádu), tak jsem to zvládl, i když [spoiler]některý průpovídky Thiy a digitální opice u mě vyvolaly občasné polknutí nasucho[/spoiler]  Overall ale je to fakt slušně napsaný akční dobrodružný film plný skvělých nápadů, cameronovských potvor, zvládnutých sekvencí a využití všech props, které se představí. A šlape to. Fakt to šlape. Nečekal jsem, že WY bude až tak moc přítomen a [spoiler]závěrečná bitva s villain Ripleyovou v obřím nakládači dala hezky vzpomenout na xenomorfa. [/spoiler]BTW Elle skvělá v obou polohách.[spoiler] [/spoiler]Trachtenberg i hezky obechcal PG13, takže je tu i plno originálních kills. Úkrok udělat z Predátora hrdinu celkem funguje! Jen ve mně pořád hlodá, zdali ten film musel být predátor universum. Se vším tím lore kolem a co má Yautja představovat, je přerod z úvodní tragické rodinné sekvence do závěrečného "I have my own clan" too stretched a Disney ptáčci a laňky.  Což mě přivádí k druhému zamyšlení, jak toto spojit do AVP, pokud chceme návazat na Romulus univerzum. Mě už i komiksové spojení AvP přišlo víc jako mokrý sen, protože ty frančízy nemohou být od sebe tónem, filozofií a přístupem více odlišné.  A i když bych rád viděl Deka, Thiu i Buda si to rozdat s vetřelčí královnou, Badlands a Romulus je jako spojit Strážce galaxie s Cronenbergem.  Trachtenber je velmi šikovný a možná to dá, ale nevím, jestli u toho chci být. 7.5/10

Mě to netflix už asi třikrát nabízel a stále jsem nesebral odvahu *:D*

To chceš vážně vědět? Ok, tak poslední trojka  49 Hanami 50 Frankenstein  51 Babičky 

U mňa Electric State od Russovcov. *:D* Ježia sa mi chlpy jak pomyslím jaký drist to bol...

Já jen dodám, že bych se nebál přidat klidně 20-30minut. Mám slabost pro survival a tady toho boje o přežití mohlo být víc a své prostředí mohl pro sebe využívat také víc nebo to nemuselo být tak zrychleně.  Například nevím, proč se ve filmech musí stále někam spěchat, či zachraňovat na poslední chvíli. Klidně bych ten konec zvolnil s tím, že by pozoroval, hledal slabiny, mezitím využíval svět kolem sebe, připravil si "nohy", kámoše a pak až na to vlítl. Bylo by to věrohodnější. *8)* Ale jinak u mě panuje velká spokojenost. Děj občas docela předvídatelný, ale nevadí to. Humor je fajn (vzpomněl jsem si opět na dvojku na tu babku se smetákem u koupelny *:D*). A jako ostatní, ano chci od D.Trachtenberga víc takových filmů, ačkoliv teda Zabiják Zabijáků po tomhle klesl na 6/10 a víc nepotřebuje.  Tady jsem spokojen[b] 8/10[/b] (ze srandy si dělám topku roku a zatím je tenhle film [b]15 z 51[/b] *:)*).

Němečtí tvůrci se citlivých a nepříjemných témat nebojí. Ostatně Psům stup zakázán není první snímek s problematikou pedofilie. Podobně citlivě se na toto téma již před několika ohlížel jiný německý film Kopfplatzen s Maxem Riemeltem v hlavní roli. Zde máme jako hlavní postavu patnáctiletého Gaba, který si uvědomuje náklonnost k osmiletému bratrovi jeho nejlepšího kamaráda. Je mu jasné, že svěřit se s tímto tajemstvím blízkému okolí jen tak nejde, o nějakém navazování důvěrnějšího vztahu s malým Samem pochopitelně ani nemluvě. Psům vstup zakázán je velmi nepříjemný, ale o to důležitější film, který dokazuje, že na tuto problematiku se lze dívat bez předsudečné optiky, protože v naprosté většině jsou děti zneužívány někým jiným než primárně pedofily, což ostatně potvrzují policejní statistiky. Důležitá je prevence, osvěta, přijetí v rodině a hlavně společné hledání řešení i za odborné pomoci. Podobně jako Max Riemelt v Kopfplatzen se i Carlo Krammling zhostil své těžké a psychicky velmi náročné role s obrovskou odvahou a tvůrcům patří velký dík za takto komplexně pojatý snímek, který předem neodsuzuje, ale ukazuje, že dílo s pedofilní tematikou lze natočit bez prvoplánových odsudků. 

Bože já toho Fondu miluju, to charisma a ty oči, ve spojení s Terencem Hillem vznikla tahle super western komedie, hrozně mě to bavilo, i když spolu jen mluvili, bylo to super. Oba modroocí pistolníci s pořádným charisma, potěšil i Armstrong a Geoffrey Lewiss, parkrát sem se i zasmal, jako dávej bacha kdo tě holí, nebo košik s bombou “ Už to nechce” 😂😂 finále mělo grady a poslední souboj mezi čtyřma modrýma očima mě docela zarazil, ale pak mi to došlo, no a samozřejmě hudba od mistra Moricconeho je prostě nesmazatelná, legenda jak se patří a že pod tím podepsán i Sergio Leone už je jen třešnička na fazolích. Paráda. 

Holt je to pro hodně lidí asi oblíbený film i já ho mám jako top 1 *8)*

tolik lajků jsem tady nikdy neměl, díky chlapi*:D*

Přiznám se, že když jsem dostal tohle zadání, trochu jsem se bál, co to vlastně bude (popisek, doba vzniku, plakát...) a utěšoval jsem se tím, že to je aspoň krátký. Ale film mě ve výsledku bavil. Není to tradiční horor se zvířaty, protože nepřítelem tady jsou normální mravenci, žádné zmutované stvůry. Úplně jsem nečekal, že dostanu takovou experimentální, psychedelickou projížďku s podmanivou hudbou, ze které mě bohužel vytrhávali lidští herci s teatrálním projevem, občas trochu ochotnickým. Úvodní desetiminutovka, ve které nejsou žádní lidi a jsou tam úžasný makrozáběry, je top.

Vyšlo to!!! Trailery se mi líbily, ale trochu jsem byl nervózní, aby to jako celek fungovalo. Naštěstí si to režisér Dan Trachtenberg pohlídal a servíruje nám povedený a hlavně kvalitní film s Predátorem. Trachtenberg pochopil, že pokud chce natočit dobrý film s Predátorem, tak se musí oprostit od minulosti a zkusit jít novou cestou. Zkusit jít neprozkoumaným směrem. Čím více byl lpěl na minulosti, tím více by mu to všichni připomínali, a svým způsobem by si svazoval ruce. Režisér proto vsadil na nový úhel pohledu, a my jsem díky tomu dostali svěží a hodně zábavnou podívanou. Úkrok od děsu a hororu možná někoho zklame, přesto to osobně považuji za moudré rozhodnutí, jelikož se režisérovi otevřeli různé cesty, jak Predátora pojmout. Trachtenberg prakticky natočil cestu hrdiny, který musí získat uznaní a zkušenosti, najít si přátele a spojence, a uvědomit si, co je pro něj skutečně důležité. Není to nijak originální příběh, ale v kontextu Predátora je to o dost zajímavěji a lepší, než se na první pohled zdá. Hodně velkou zásluhu na tom má scénárista Patrick Aison, který napsal dobrodružný příběh říznutý s buddy komedii, ve kterém se prolíná predátorská a vetřelčí mytologie. A já si tento mix dost vychutnal. Trachtenberg a Aison vytvořili postavy, kterým lze fandit a bát se o ně. Režisér a scénárista dali do filmu dost akce a napětí, nečekaně také hodně humoru, a v neposlední řadě ho v jednotlivých momentech pojali dost drsně a nekompromisně. Fakt se mi líbilo, že příběh vidíme z predátoří perspektivy, že je predátor komplexní hlavní hrdina, a nabídne nám něco více, než jen lov a boj. Tento úkrok velmi kvituji, protože krásně ukazuje možnosti jak s predátory jako charaktery pracovat v budoucnosti. Dimitrius Schuster-Koloamatangi je v hlavní roli dost dobrý a většinu filmu utáhne na svých bedrech. Elle Fanning má skvěle napsanou roli a je v ní parádní, a je vidět, že si jí herečka hodně užila. Film má hezkou audiovizuální stránku a srší nápady. Akce je zábavná a stylová, a v průběhu filmu umí překvapovat. Užil jsem si dialogové výměny a humorné scény. Velkou radost mi udělala hudba od Sarah Schachner a Benjamina Wallfischa, jelikož se hodně povedla. Predátor: Nebezpečné území je povedený a hodně dobrý film, který mi sedl a udělal mi velkou radost. [b]8/10[/b]

Vypadá to božsky, doufám, že tu bude možno vidět i u nás *:+*

Ressurection vyzerá to ako Čínska verzia  Atlasu Mrakov. A trailer je naozaj [url=https://www.youtube.com/watch?v=ZIJezWgFUEY]nádherný [/url]

Rewatch pred rokom v IMAXE v Bratislave bol biblický!

Ten je dobrý *:D*

Dal jsem si odchutnávku před Badlands, na které jdu večer. Kořist mě hodně bavila, ale není to pro mě top film, jen velmi příznivý vítr pro tohle universum, na druhou stranu byla Kořist film, kde byla spousta zajímavých nápadů. Stejné je to u Zabijáka zabijáků, jde zde spousta super nápadů a soubojů. První dvě části s vikingy a samuraji za mě více méně super. Ale (tohle slovo muselo přijít *:)*) třetí část mě totálně nebavila, nápady byly fajn, ale už to celé bylo přitažené za vlasy. Lehce to zachránila čtvrtá část. Jenže proč jsou Predátoři ve filmu takoví idioti? To jak jednali a bojovali je dost shazovalo. Nemám problém s experimentováním, ale Predátor by neměl být tak tupý.  Jinak sekaná animace mi nevadila, jsem zvyklý na leccos a jelikož jsem to nekritizoval u Entergalactic či Války Rohirů, tak to nebudu kritizovat ani zde.  I tak za mě 7/10 a mám stále sklon dát spíš 6. 

Když hodnotíte na letterboxd. Bacha na spoiler  https://ibb.co/zhFfQvJy

Legendární debut sester Wachowských ani po téměř třiceti letech nijak nezestárnul a navzdory dějové premise nepůsobí vůbec jako komorní podívaná, ale jde zde o opulentní vzuální hody. Je to vidět především na kameře a hudbě, o něž se postarali Bill Pope a Don Davis, kteří se o něco později ve stejných funkcích podíleli na původní matrixovské trilogii. Scénáristicky a režijně vybroušený malý velký klenot mě na velkém plátně v rámci letošních Mezipater velmi potěšil.