Bro ty tvoje argumenty někdy. Před 10 lety to bylo takhle tak to tak musí bejt pořád. Což je úplnej opak co ta série udělala, ale ok.

Je to uplně jednoduchý. Je to geniální story s vlastně i skvělým combatem. Jenže je ho tam strašně moc. Nový enemy super. Atreus super. Ale řeže se to tak rychle, že to stejně rychle omrzí. Pořád je to super, ale ne tak super, abych nechtěl pospíchat a užíval si to (víc animací finishing movů by taky prospělo nebo s nimi šetřit). 

Nicméně nejhorší je, jak tam všechno strašně dlouho kurva trvá. Všechno. Pitomá skála. Pitomá truhla. Pitomá průrva. Neustále všechno má hodinovou animaci. Úplně zbytečně. Stačilo by to jednou za čas nebo poprvé. Chápu, že tohle je vyloženě konzolovej neduh, ale mělo tam toho být prostě méně. Nehledě na ty repetitivní frustrující hádanky, který jsou mega lehký, ale občas zradí třeba kamera a je jich zase zbytečně moc. 

Ta hra je fantastická, ale neduhy má. Ta cesta k cíli (ať je to vedlejší quest nebo main story) je občas úmorná. Leč se snažili to osvěžit - a to se jim povedlo - šlo to imho ještě víc.

Každopádně po týdnu, kdy jsem brousil WZ 2 jsem se do toho dnes zase pustil. Opustil jsem Vanaheim a těším se dál. Ale na moc dalších vedlejšáků už to nevidím. 

Jako ja chápem že sa tu pri Ragnaroku rozoberá repetetívnosť, ale povedať že 2018tka bola v tomto vyváženejšia je teda pekná hlúposť. Tam sa opakovali dokola rovnakí nepriatelia takmer v každej aréne a to ani nehovorím o boss fightoch, 10 trolov akurát že každý mal inú farbu, 9 valkýr, kde zapametateľná je akurát tá posledná a pár príbehových boss fightov. Veď len taká Nidhogg svojim designom a atmosférou strká do vačku takmer všetko z predchádzajúcej hry. Ale aby som len nechválil, za mňa je aj tak stále najlepšia hra zo série God of War pôvodná trojka. Dúfal som že Ragnarok ju nahradí, ale tú už neprekoná asi nič. A pritom aj tá mala dokola sa opakujúce repetetívne súboje, to proste ku GoW patrí nemyslíte?

Hlavně jednička je teď v Black Friday všude za 199, takže ani nemusí do bazaru. :) 

Kéž by spolu měli Elden ring a Ragnarok dítě..,. U gow, stejně jako u ragnaroku, mě strašně nebaví souboje, který jsou krom bossů pořád to samý dokola, ale příběh je mňamka. U Elden ringu jsou souboje i proti krysám super, ale neustálý bloudění a hledání kudy kam, bez ohledu na divnej příběh, mě irituje. Potřebuju otazníky, vykřičníky a sipecky, jinak jsem ztracenej :D. (zlata mapa v AC:Odysey, kdyby neměla tolik ukazatel )

Mě třeba nezbyde nic jiného, než jen čekat na to, až vydají PC verzi Ragnaroku. 

Podle mě by to bylo jako kdyby ses koukal jenom na Návrat Krále bez prvních dvou dílů. Recap ve hře sice je, ale aby měl Ragnarok dopad a smysl, tak je potřeba si prožít GoW 2018. Ten je příběhově minimálně stejně kvalitní a imo trochu vyváženější z hlediska hratelnosti.

Já jsem spokojený. Mě zas e ten průzkum bavil nejvíc. Všechny oblasti na 100 procent, kromě Midgardu a Muspelheimu, kde jsou dva nejtěžší bossové plus mi chybí pár Surturových zkoušek. Celkově chybí 4 trofeje a cinkne platina. 

V podstate na to tá hra asi myslí a je tam dosť odkazov na jednotku (dokonca v samotnom menu je rekapitulácia) ale ja by som to nerobil. Jednotka je super a podľa mňa lepšia ako ragnarok. Pripravil by si sa o zážitok. 

bude veľká chyba začať Ragnarök bez hrania verzie z 2018?

Souhlas s těma dovednostma a vylepšováním postavy, to je normálně věc, co mě na hrách bere asi nejvíc a tady je toho zároveň moc, ale zároveň to pocitově vlastně nemá moc velkej význam.
Pravděpodobně hru ještě v budoucnu zapnu, protože tam mám pár sidequestů s nedořešenýma záležitostma a třeba to v klidnějším režimu bez tlaku proroctví Ragnaroku bude lepší 

Souhlas, ten gameplay je hrozně únavný tím, jak je to stereotypní. Kdyby se tam aspoň dal změnit přístup k soubojům, třeba nějaký stealth, když hraješ za Atrea, nebo byly zábavnější hádanky...

Co mě ale asi zklamalo ještě víc (kdo nedohrál nečtěte), bylo slabé finále. Iks hodin se schyluje k obří válce a shání armáda, ze které pak ve výsledku nevidíš nic (nevidíš ani bojovat spojecne, se kterýma trávíš poslední čtvrtinu hry) a celé to trvá asi 40 minut, včetně dvou tuctových boss fightů. "Maska macguffin" zahraný do autu, nevidíš tam ani Surtura jak likviduje Asgard. Nevím, jestli tvůrcům došel čas/prostředky, nebo byli limitovaní PS4 výkonem, každopádně jsem od toho finále čekal něco epického a to jsem nedostal.

Normálně mi mluvíš z duše. Nejsem ještě na konci, ale je to epický příběh v průměrné hře. Jak se v jiných hrách snažím sbírat všechno, tak tady mě to spíš otravuje. Jak si jinde užívám boje, tak je to pořád to samé. A taky mě tady vůbec nebere vylepšování postavy, protože je těch věcí okolo toho hrozně moc! Každá dovednost ma ještě osm poddovednosti a upřímně se v tom vůbec ani po třiceti hodinách nevyznám.
Ale ty postavy a to jak to pracuje s mytologií je něco neskutečně promyšleného a nevídaného. 
Což způsobuje to, že si to nikdy nedám znovu, ale pustím si spíš sestřih na youtube.

Skoro jsem si poplakal. Z toho, jak se to povedlo krásně zakončit, bych tomu teď nejradši napálil 9/10 a nazval to hrou roku. Jak už jsem psal předtím, v jednu chvíli se zakončí příběhovej setup a hra se celkem rozjede a posledních pár hodin už je plyn na podlaze a je to sprint do finishe. Množí se momenty, který jsou epický nebo dokážou skutečně zasáhnout a mají emocionální dopad. Všechny myšlenky, motivy a charakterový oblouky jsou krásně dotažený...
ALE
objektivně mě vlastně většinu času pořádně nebavilo to hrát, a to protože právě hratelnost je na Ragnaroku imho ten nejslabší článek. K titulkům jsem se dostal cca po 30 hodinách a čím byla hra delší, tím víc mě obtěžovalo další lezení, další pomalý plížení se podél zdi nebo prolejzání tunelu. Stejně tak bojování s další hromadou random nepřátel začne být brzo otrava (ke konci jsem snižoval obtížnost, jsem loser) a jediná věc, co to dokázala spasit byly boss fighty se zajímavějšíma mechanikama.
Často jsem se přistihl, že jsem si říkal, že by tomu příběhu slušelo jiný médium - vzhledem ke svoji délce a rozpracování myšlenek ideálně kniha, v tom případě bychom ale přišli o další silný stránky; o skvělou animaci a práci herců nebo o hudbu. Na hru je tam ale "hraní" poměrně málo.

Asi to začnu taky posunovat. Po zkoumání dvou obrovských míst k vedlejším úkolům po sobě jsem z toho - hádanka, boj, mini-boss, hádanka, boj.... Docela unavený.  

Musim říct, že kolem těch 15 hodin jsem už byl poměrně netrpělivej, odložil jsem sidequesty a prozkoumávání (hacksilver, kdo by to čekal) a začal víc tlačit hlavní linku, která byla dosud velmi pozvolná.
Ale řekl bych, že od (spoiler bez kontextu) se celkem šláplo na plyn... nebo jsme se spíš dostali z fáze setupu a rozestavování figurek ke trochu zajímavějšímu dění a taky už jsem schopnej u toho sedět delší dobu.

Já mám za sebou cca 25-27 hodin hraní. Mohu s klidným srdcem tvrdit, že se jedná o chytlavou hru u které není problém vydržet 5-6 hodin v kuse. Hra je pestrá, neustále se tam něco děje, akční pasáže nedají místy vydechnout, příběh je poutavý a zajímavý a to jakým způsobem se pracuje s charaktery je naprostá radost. Osobně mi sedlo, že příběh toho nabízí mnohem více, než jsem čekal. Zatím největší můj problém se hrou je ten, že je toho místy až moc. Než stačím dokončit jeden úkol, tak mi to začne nabízet dalších pět, skoro na každém rohu je nějaký Boss fight a díky dynamickému tempu si nestačím užít Mimirovi příběhy. Těším se až si k tomu zas sednu jelikož ten svět je moc dobře udělaný.