Resident Evil 4
Nehrál jsem to v době prvního vydání, ani 5 a 6, ale vím, že šestka už pro lidi byla akční střílečka beze stopy hororu. A jak jsem před tou fůrou let zpaměti znal díl s Nemesis a z posledních hrál a nejraději mám 7 a 8, tak je v rámci hororu poměrně „sešupem“ i tahle čtyřka v novém kabátu. Pozor, to neznamená špatnou hru, naopak, bavil jsem se. Ale po horor úvodu, kdy jsou vesničané s vidlemi správně nepříjemní, atmosféra je jako „místo, kde bych určitě nechtěl být“, se to začne po jednom boss fightu tříštit v druhé půlce do takové horské dráhy, která několikrát dojde do bodu, že už už jsme skoro u záchrany Ashley, abychom se propadli někam do pekla a drápali se zpět. Pak se to překlopí do akční hry a postupně přeřadí zpět k hororu (jak jsem psal, koukám na to očima toho, co hrál čtyřku prvně a až právě po 7,8). Překvapilo mě, že je hra poměrně dlouhá, ačkoliv v určitou chvíli, dostaví se dojem, že „už těch hord nepřátel bylo dost“, přitom dost jich je teprve před vámi. Mimochodem, teď nevím, jak se správně jmenují, ale za nejhrůznější soupeře považuji ty, co vypadají jak Ted Raimi v Evil Dead 2, v druhé polovině hry. Vzápětí mě to ve finále hodí do Rambo módu, toho z Barmy, což jsem si užil. I ten samotný konec, který je jako hřiště na které dal někdo Michaelu Bayovi neomezený rozpočet. Kdybych tohle hrál tehdy, tak věřím, že o to větší musel být šok hrát pak sedmičku. 4/5
|
reagovat
|
