Je to převyprávění Berena a Lúthien do formy a rozsahu blížící se Pánu Prstenů. Napsala to po přelomu milénia ukrajinská holčina jménem Olga Briljeva a v Russku to kdysi dokonce oficielně vyšlo a prodávalo se v knihkupectvích, protože fuck you, western copyright


Je to dobrý. Jakože velmi, VELMI dobrý. Já si Tolkiena extrémně považuju a většinou fanfikce docela dost pohrdám. Rusofonní fandom má prý nicméně pro takovýhle serióznější díla, aspirující na vyšší kvality, termín "apokryfa", aby je odlišil od...eh, řekněme tradiční fanfikce spočívající převážně ve shippování, desítkách variant toho, jak holka spadne v noci do Středozemě a přidá se ke Společenstvu a podobně

Autorka si zjevně Tolkiena taky velmi považuje, i když zároveň hodně čerpá z předchozích apokryf jako třeba Černá kniha Ardy, jestli jsi o tom někdy slyšel. A taky vložila do příběhu masivní subplot týkající se Sauronovy invaze do Hithlumu a povstání v okupovaném Dorthonionu. Čili není to "O Berenovi a Lúthien", ale "O Berenovi o Lúthien, jak se to nestalo, ale stát mohlo"
. Chytře využívá bílý plochy na Tolkienově tapestrii (Morgothovi sloužilo hodně lidí, proč? co byli vlastně zač?), dodává příběhu plastičnost a emoce a zároveň se jí většinou daří vyhýbat laciný fanservice. Určitě to není bezchybný, holčině nebylo ani třicet, když to vydala. Ale je to zatraceně působivý a osobně jsem nadšenej z toho, k jak krásnýmu a přirozeně působícímu výsledku se tu proplétá slovanská a (severo)západní vyprávěcí tradice. Ty termíny jsem si teď vymyslel, ale snad je poznat, co tím míním
.Poprvý jsem se o tom doslechl před skoro deseti lety na stránkách členky českýho Tolkienovskýho fandomu, která ten monstrózní text výborně přeložila z ruštiny. Za ty roky jsem to přečetl několikrát a kromě toho, že si Briljevy verze našla postupně cestu do mýho osobního kánonu, zpracoval jsem její překlad do e-book formátu (viz odkaz na začátku) a pro osobní potřebu dokonce do podoby fyzický knížky (spíš pořádný bichle, je to skoro 800 stran!) kterou teď, naprosto unikátní, mám v knihovně ve výborný společnosti původních profesorových děl


Jeho temné esence jsou podle mě v topu ale četl jsem to jako teenager a líbila se mi i série Stín krkavce od Anthony Ryana. Díky ní jsem se vlastně po letech vrátil k fantasy a zkusil toho Sandersona. I když si myslím, že oproti Sandersonovi je ten Ryan spíš takovej popík ale za mě dobrej