Nejsi, ale pokud nezměníš svůj negativní přístup ke všemu, tak nebudeš nikdy šťastný. Místní komunita se tě tady snaží pokaždé podržet, včetně uživatele, který má stejnou orientaci, a ty na tom vždy najdeš to špatné. Fakt doporučuji si najít nějaký koníček, nejlépe takový, kde se budeš časem potkávat i s lidmi, jinak se dostaneš do začarovaného kruhu. Pokud nemůžeš sportovat, tak já nevím, třeba geocaching? To člověka donutí jít ven, ta komunita je v ČR velmi fajn a navíc se dostaneš do přírody a ještě tě to bude bavit.

Právě že nejsem z Prahy, nebydlím v Praze. Pokaždé do ní jen dojíždím a pak se zase vracím domů. Bydlím v západních Čechách, konkrétně v Karlovarském kraji. Žádné gay bary tu nemáme a nějaká příležitost potkat se někde u deskovek tu zkrátka není.  Jinak ono se to mluví o sebevědomí, když ti oslovení lidi na seznamce otevřeně napíšou, že je vůbec nepřitahuješ... Kamarádů mám spoustu, ale ti jsou buď hetero, takže partnerský vztah je samozřejmě vyloučený, nebo jsou zadaní, takže si ani nedovolím takový vztah rozbíjet.  Jediné, co s tím můžu dělat, je chodit mezi lidi, abych se v těch depresích neutopil. Snad nejsem zase takový špatný člověk, jak můžu na někoho působit.  

Nebuď zlej *:D*

Diskův desko-discový kroužek. Po partičce Osadníků retro 90s disko šou *8)**:D*

Jak píšou kluci níže, nepropadat zoufání a věřit, že to může přijít kdykoliv! Nevím, jestli si z Prahy, ale tady se třeba potkávájí převážně gay kluci na deskovkách, za mě super pžíležitost, jak se s někým seznámit a ještě příjemně strávit večer *:+* Zkusit si najít nějaký okruh, spolek, koníček a jít do toho. Nebo třeba nějaký sám založ*8)*

Ja som manzelku stretol, ked som mal 39. Klidek

Žádný zlom není. Neber to tak definitivně. Čím jsou lidi starší, tím míň je imo věk důležitější v podstatě ve všem, pokud teda zrovna nejde např. o nějaké fyzicky náročné pracovní místo. Mně přijde, že řešit 30, 40, 50, je jako si 31.12. říkat, že na nový rok bude všechno jinak. Nebude, je to jen další den. Švagrová bude mít 40 za měsíc a měla svatbu na začátku září - s manželem se potkala, když mu bylo 42. Je to jen o tom, chodit mezi lidi a být "k dispozici". Doma u počítače moc příležitostí někoho potkat nezískáš. Stejně jako všechno v životě tomu musíš jít trochu naproti, pokud chceš. Na druhou stranu, úplně nejatraktivnější jsou lidi, co jsou spokojení a sebevědomí - a pokud jsou single, tak to většinou znamená být spokojený sám se sebou. Je důležité si uvědomit, že jediná jistota a jediný člověk, který s tebou bude určitě navždy a 100 % času, jsi ty sám. Musíš být sám sobě nejlepším přítelem a partnerem, musíš se mít rád, starat se o sebe, dělat si hezký život. A pak když půjdeš ven, bude to na tobě vidět. Chápu pocit, že když je člověk single, tak mu něco chybí, minimálně fyzický kontakt. Ale viset na tom pocitu a točit se v něm je cesta k záhubě. Vím, že se mi to kecá, ale mluvím ze zkušeností jako někdo, kdo je introvert a byl single víceméně 30 let *;)*

Jen si tedy při vašich pravidelných zmínkách o manželkách a partnerkách čím dál častěji říkám, že u mě patrně zůstane single stav. A s tím, že nikdo nepřijde, se mi každý rok smiřuje hůř. Čtyřicítka je v tomhle ohledu podle mě životní zlom. Není to příjemná vyhlídka na budoucnost. 

Tedova představa [url=https://www.reddit.com/r/wunkus/comments/1ode5ql/professional_wunk_yeeter/]nebe[/url]...*:D**8)*

V novém MZ Live je nový host a za mě naprosto skvělý. Má přehled, dobře se poslouchá, a to je mladší, než my všichni tady. Měl by tam hostovat častěji.

Gratulace! Všechny, co jsem viděl, vypadá na 20+, takže mě tyhle věkový coming outy celkem šokujou *:D* Hodně zdraví všem!

Díky vám všem za přání. Potěšilo mě to a trochu mě to uklidnilo, protože mi jinak v hlavě zní Wabiho [url=https://www.youtube.com/watch?v=QJFlNhGBxws]Outsider waltz[/url], nazpívaný právě před čtyřiceti lety. Máš svůj svět a ten se ti hroutí... Nebojte, časem tu bude zpátky ten Disk, jak ho máte i nemáte rádi. *;)*

To mi připomíná [i][url=https://youtu.be/sTJ7AzBIJoI?si=1w5evI8xQRxxEqVZ]Everybody's Free to Wear Sunscreen[/url][/i].

Inak vždy keď sa rieši vek, tak si spomeniem na slová asi najmúdrejšieho chlapa ktorý nikdy neexistoval.[i] *?)* “When I was a young man, I had liberty, but I did not see it. I had time, but I did not know it. And I had love, but I did not feel it. Many decades would pass before I understood the meaning of all three. And now, the twilight of my life, this understanding has passed into contentment. Love, liberty, and time: once so disposable, are the fuels that drive me forward. And love, most especially, mio caro. For you, our children, our brothers and sisters. And for the vast and wonderful world that gave us life, and keeps us guessing. Endless affection, mia Sofia. Forever yours, Ezio Auditore.” [/i]Hrozný frajer.  

Pevný zdraví a zbytek, ať je dobrodružství, co Tě baví *:+* To se často skrejvá i v naprostejch všednostech, kdy jsme možná ... a teď ještě neřvu na mrak, já na něj jen koukám ... jsme trochu někdy zblbnutý, že všechno musí být opulentní, velkolepý, pak to jinak není zážitek. Ale kdepak. A k Tvý otázce - dolejhalo to na mě dřív, ne s nutností se srovnávat s okolím, ale jednak jsem byl docela destruktivní a bylo to často takový „Sakra, je mi 26 a ... tohle mi nevyšlo, to je k ničemu, podělal jsem to!“. Což je vlastně krůček k tý sebepasti, že bys to začal právě porovnávat s ostatními. Když, můžeš na to jít opačně, jak tu píše třeba Lifty s těmi herci, každej má tu svou vlnu prostě jinou. Třeba o třicítce jsem slyšel x řečí a sám jsem to nevnímal, vnímalo to okolí, že furt někdo nadhazoval něco o vlacích, že jako ujíždí, že co rodina a já říkal, že když ujede, tak půjdu na nádráží za dalším, no. Teď je mi 36 a všímám si, že v okolí už ta číslovka někoho drtí způsobem, že jdeš někam třeba na akci, koncert a někdo zahaleká: „Ty jo, to je tak do půlnoci, vidˇ, už nám není 20!“. A začne to pitvat. Když se v tomhle nenimráš a jdeš někam, protože tam chceš jít a máš v životě něco - je fuk, co přesně - co Tě baví, tak je to vlastně jen shluk čísel, to je celý. Jasně, asi nebudeme vitální jako Clint, ale takhle nikdy nebudeš trapnej nebo starej. Btw, jestli posloucháš MZ live, v tom výročním o založení má Cival na konci celkem trefnej monolog, o čem kdysi snil a co se stalo. Myslim, že to jde převést úplně na cokoliv. Tak všechno nejlepší *:+*

Všechno nejlepší.  Mně je 36 a přijde mi, že od 35 zažívám nejlepší období svého života.  Ke štěstí mi chybí jen lepší práce, ale na tom už pracuji. Zadej si do googlu "herci, kteří se proslavili po 40" a překvapí tě, kolik jich je. Každý věk je krásný.

Vsechno nejlepsi a pamatuj, ze "age is just a number." O vikendu jsem byl na hudebnim festivalu s kamarady, je nam nekde od 25 do 50 v podstate v nasi skupine a nelamem si hlavu nejakym vekem. Musis si ten zivot uzivat jak to jde, snaz se bejt zdravej, pecovat o svoje telo jak fyzicky, tak psychicky, a neskatulkuj se do pozice "staryho paprdy." Je to smutny, kdyz koukam na nektere vrstevniky co se mnou chodili do skoly a v podstate "zfotrikovali" a jsou s tim okay. Forever young! 40 is the new 30! *;)*

Nevím, jestli ti to pomůže, ale přestáváš být mladý už čtyřicet let. *:D* Mě to čeká za pár let a kéž bych měl nějakou odpověď. Každopádně všechno nej. *:+*

Je to číslo a stále mi občas přijde, že se fyzicky i psychicky cítím tak na 25 *8)*. A mimochodem u chlapů platí to, že chlapi sice vyrostou, ale většinou nikdy plně nedospějí. *:D*