LOH - Zahájení
Letošní zahájení bylo v určitých aspektech přelomové. Poprvé jsme se podívali mimo stadion a samotná přehlídka sportovců byla prováděna na řece, kdy jednotlivé výpravy pluly na lodích. Ano, mělo to své klady i zápory. Prolínání s kulturním programem zapříčinilo větší dynamiku celého večera, ale na druhou stranu bylo vidět, že se jede tento koncept poprvé a tak nedokázali jednotlivé výpravy v tomto bodě dostatečně vyniknout. Obecně byl celý večer opulentní záležitostí se stále přepálenou délkou, který prolínala lepší i horší vystoupení, a nejvíce dolu ho srážela "After party" pasáž, následující po přehlídce výprav, která jednak do celé koncepce vůbec nepasovala, a druhak byla neskutečně zbytečně dlouhá. Vrcholem pak bylo určitě taneční vystoupení prolínající druhou kapitolu večera, nejvíce stylem připomínající nepřekonatelnou pasáž od Boylea s Branaghem v dvojroli Shakespeara / průmyslového magnáta z Londýna, zakončena jednou z legendárních pasáží z Bídníků a poté pochopitelně předávání štafety olympijského ohně, začínající u démonické jízdy "Železnka", poté legendy Zinedinea Zidanea, a pokračující přes různé (mnohdy těžko se identifikující) sportovce, kdy nechápu, proč vždy u předání nebyla grafika s jejich jménem pro jejich identifikaci. Celine Dion pak předvedla emotivní zakončené celého programu a její vystoupení se tak dost možná zařadí do historie po bok Luciana Pavarottiho a jeho posledního veřejného vystoupení na zahájení v Turíně. Jelikož jsme v době jaké jsme, tak pochopitelně nesměla chybět mnohá pomrknutí na všechny možné menšiny, které někdy byli fajn zakomponovány do daného programu, někdy ale bohužel bylo jasně patrné, že tvůrci jen chtějí ukázat progresivnost a bylo to jak pěst na oko.
|
reagují:
speta.jr
|
reagovat
|
