Skvělá příhoda *:+* Někdo zmiňoval, že měl Gott skvělý komediální talent...  Trochu jsem Moučku rešeršoval a jeho bratr byl asi extrémní svině, když šel jako jeden z mála estébáků za to sedět a Jaroslav se s ním nebavil a rozešel kvůli jeho práci. Jinak nikdy v rejstřících nebyl veden. Což nic nemusí znamenat.  V 68 vystoupil , v 77 se vrátil. Hodně divný data si vybral. K tomu hrál fakt nejhorší komouše, třeba[url=https://www.youtube.com/watch?v=eFi1B6B1nH0] soudruh Pláteník by vám všem nakopal prdel. [/url] Na jednoho člověka jsem zapomněl když už jsme u těch komoušů. Dědův kamarád byl Brabec. taky neskutečný charisma. 

Skvělý volby všechno. Z těch co jsem potkal naživo, tak [b]Preiss [/b]nakupoval v Mountfieldu, a ten hlas a charisma! Mohlo to být 15 let zpátky a já věděl, že kdyby jim medovým hlasem řekl, ať otevřou pokladnu a svléknou se donaha, tak to udělají. :-D  Pak jsem jel v jednom velkém obchodním domě s [b]Jurajem Kukurou[/b] a taky, jela tam s námi mladá hezká holka a i když ho podle mne neznala, tak na něm mohla oči nechat. Umocnil to kontrast, když se mnou jel hodinu před tím výtahem Jirka Král. :-D  Pak asi nejcharismatičtější setkání. Byli jsme s gymplem v divadle, taková ta povinnost si to vysedět a pak se jít ožrat. Představení překvapivě super. Postáváme před divadlem, čekáme na holky z toalet a přijde za námi [b]Boris Rosner[/b], jak se nám to líbilo. A pár větami z nás udělal menší hovada než jsme byli. Strávil s námi strašně moc času, vyfotil se a bavil se o všem možném. Když pak umřel, naše interní chaty a konverzace nebyly nikdy tak smutné. Bylo to jak kdyby odešel jeden z nás. Někdo mu šel i na pohřeb myslím.  Pak pamatuju [b]Radovana Lukavského[/b], dělal besedy pro školy, četl poezii. Bylo mu snad 100, vypadal, že umře u dalšího verše, ale stejně to dal pro děti. Tehdy to člověk samozřejmě neocenil, nafackoval bych tomu parchantovi malými co tam seděl a nevážil si toho.  Ale nejdivnější charismatický herec, co jsem potkal, [b]Jaroslav Moučka. [/b]On dožíval u nás na chatě. Normálně jsem ho každý den o prázdninách potkával u takové té vesnické sámošky, kde postával s lahváčem. Mám pocit, že tehdy na něj ruplo nějaké STB, tak se s ním nikdo moc nebavil. Já ho zdravil "Dobrý den mistře" když jsem si tam chodil pro zmrzku nebo tátovi pro pivo a návštěvám pro cigarety. Pamatoval jsem si, že babička vyprávěla, jak takhle zdravila v parku Hogera a jemu se to líbilo, já takhle zdravil bělovlasého pána z televize a on se tomu strašně smál. Nevím jak to bylo, někdo říkal, že byl komunistický dobytek, někdo tvrdil, že to bylo naopak a spíš jeho bratr a on byl oběť. No nic, zase jsem zavzpomínal...

Čeští herci taky top volby, Macháček (ne ze Samotářů!!!) je top volba a v životě by mne nenapadla. Kukura taky skvělá volba, jednou jsem s nim jel ve výtahu a charisma jak kráva, za sebe bych přidal asi Preisse a Borise Rossnera, oba jsem zažil taky naživo a i chlapovi se zatajuje dech z jejich presence.  Omlouvám se za grafický spam, ale podle mne super obsah... [b]🏆 [/b][b]Top 10 charismatických herců československé historie:[/b][list][*][b]1. Rudolf Hrušínský[/b][b][/b][list][*][b]Magnetismus ticha.[/b] Mlčel a člověk ztichl s ním. Oči, v nichž se měnila staletí.[/*][/list][/*][*][b]2. Ladislav Chudík[/b][b][/b][list][*]Slovenský Sean Connery. [b]Důstojnost, klid, elegance, hlas jako oltář.[/b][/*][/list][/*][*][b]3. Jiří Kodet[/b][b][/b][list][*][b]Sžíravý, noblesní, nevyzpytatelný.[/b] Typ muže, který rozbije pokoj jen pohledem.[/*][/list][/*][*][b]4. Miroslav Macháček[/b][b][/b][list][*][b]Filmově nenápadný, ale na jevišti nešlo koukat na nikoho jiného.[/b] Totemický.[/*][/list][/*][*][b]5. Josef Kemr[/b][b][/b][list][*][b]Bez fyzické krásy, ale s aurou proroka.[/b] V hlase se třásla pravda.[/*][/list][/*][*][b]6. Karel Höger[/b][b][/b][list][*][b]Hlas, který mohl předčítat ústavu i erotický román.[/b] Noblesa a smutek v očích.[/*][/list][/*][*][b]7. Marián Labuda[/b][b][/b][list][*][b]Krátký, kulatý, a přesto pohlcoval scénu.[/b] Humor a tragédie v jednom.[/*][/list][/*][*][b]8. Jan Tříska[/b][b][/b][list][*][b]Živel.[/b] Přes čáru, ale elektrizující. I v Hollywoodu působil jako dynamit.[/*][/list][/*][*][b]9. Vlado Müller[/b][b][/b][list][*]Slovenský titán. [b]Neokázalá síla, vážnost a vnitřní napětí.[/b][/*][/list][/*][*][b]10. Ivan Trojan[/b][b][/b][list][*][b]Moderní charisma tichého intelektuála.[/b] Neurvalý magnet v civilním obleku.[/*][/list][/*][/list][b]🎖️ [/b][b]Čestné zmínky:[/b][list][*][b]Petr Čepek[/b] – Hypnotický, v očích [i]klid i démon[/i].[/*][*][b]Jiří Sovák[/b] – Sám sebe hrál jako nikdo jiný. [b]Král civilního šarmu.[/b][b][/b][/*][*][b]Bolek Polívka[/b] – Šašek s duší vladaře. Charisma přes smích.[/*][*][b]Vladimír Menšík[/b] – Teplý hlas, [b]charisma „strýce od vedle“, ale krále sálu.[/b][b][/b][/*][*][b]Oldřich Nový[/b] – [i]Gentleman s úsměvem i v nouzi.[/i] Kouzlo uhlazené první republiky.[/*][*][b]Václav Neckář (70.–80. léta)[/b] – Neherec, ale aura – zejména ve [i]Skřiváncích[/i] nebo [i]Ostře sledovaných vlacích[/i].[/*][*][b]Juraj Kukura[/b] – Slovenský fešák, co [b]táhne sám film jen svou přítomností[/b].[/*][*][b]Zdeněk Svěrák[/b] – Ne herec technik, ale [b]otec národa přes pohled a hlas.[/b][b][/b][/*][*][b]Josef Abrhám[/b] – Křehký šarm a civilní elegance.[/*][/list]Chceš i [b]ženský žebříček[/b] (Lipská, Medvecká, Hlaváčová, Kolářová, Šafránková…), nebo [b]současné typy[/b] (např. Krobot, Dobrý, Kňažko)? Můžeme jít i po dekádách.