Art jako žánr, jakože někdo čtyři hodiny čumí do ledničky, pokud možno černobíle, to fakt není. Osobně ale rozlišuju filmy na ty, které chce někdo natočit a tím třeba i něco sdělovat (Batman, Fury Road, Odyssey...) a na filmy, které vznikají jako produkt (chceme 1h50m dlouhou Marvelovku za 150M na léto 2028). A Fury Road je rozhodně v té první kategorii. Stejně jako Matrix, či Pán Prstenů (možná je to jen má definice, ale jiná mě vlastně ani moc nezajímá).  S tím šílenstvím to jen rozvinu. Já to nemyslel tak, že je to vše "vytažené z prdele, protože šílenost" - to by mi vadilo... Jenže ten svět má velmi konkrétní vnitřní logiku, která je pro nás jen těžce uchopitelná. Stejně tak severokorejci jsou teď "šílení" ve válce, protože se nechtějí vzdávat, protože věří ve zrůdnosti v zajetí, které jim nabulíkovalo jejich vedení... A touhle optikou je Immortan Joe vlastně takový Kim Jong Un. Prvoplánové šílenství si představuji velmi jinak.

Jako, vše je subjektivní, ale přehlednost lze měřit. Není to "líbí se mi" argument. Například: kolik věcí se děje zaráz, jak daleko jsou vizuálně od sebe, musím po střihu očima znovu hledat kam se dívat, kolik času mám na hledání, než se děje co se má dít... Na základě dnešní diskuze si to dám znovu ale na nepřehlednost jsem velmi citlivý (resp. mi to instantně sráží libovolný akční film citelně níže) a z tohoto si to nepamatuju. 

Omlouvám se, že jsem se ptal *:+**:D*. Má to super akci - ok, po sem se shodneme. Je to špatný art - art je subjektivní, nikdy bych to nutně nepoužil, ale jsou tam výjevy, které mám vypálené do paměti, otevírá to různé otázky a tak a ty to servíruješ pomalu jako marvelovku #15. kulhá na přehlednost - Tady silně nesouhlasím, imho se to dá posoudit i objektivně a tedy za mně prostě nemáš pravdu. plytké věci - jako, je to jednoduchoučký postapo svět, ale že by to říkalo jednoduché věci bych také neřekl. Max je jen taková stálice, ale stav světa, hierarchie, útok z otroctví, neexistující země zaslíbená a tedy následná nutnost konfrontace problému atd. atp... přijde mi to (obvzlášť na žánr) mnohem víc, než bych čekal. Postavy nedělají "šílené" věci. Postavy jsou šílené, protože svět je šílený a jejich chování to jen reflektuje. Já, jako divák se tím bavím. Fascinuje mě svět, kde ulovený člověk je označovaný jako bloodbag, protože to je celé, čím je pro ně zajímavý. Fascinuje mě Witness me, protože to evokuuje mentalitu naprostých fanatiků (kamikaze, teroristi...), aniž by to bylo podáno neuvěřitelně. Že výtvarno neutíká z blockbusterové škatulky? Nevím, říct to o blockbusteru, který (znalí) poznají z jednoho (skoro libovolného) obrázku... nu nesouhlasím. A vlastně ani nevím, čím by mělo být srovnání řekněme s 300 'urážlivé', když 300 je boží film *:D**:D**:D* Podcenil jsem, jak až moc tě to minulo *:+*.

S tim souhlasim