Však jo, to nijak nerozporuju. Je jenom dobře, že se ten film natočil. Ostatně porota to zvláštní uznání doprovodila těmito slovy oběma režisérkám: [i]„Děkujeme vám za to, že jste nás nechaly prožít queer radost, že zabíjíte patriarchát a kladete si důležitou otázku: Co má znamenat ta sexuální scéna z filmu Život Adèle.“ *:+*[/i]

Mě se na tom líbí to, že ten film stojí na jistých tématech myšlenkách. A fungoval by i kdyby se vyměnily postavy za muže, hetero, či zvířata, klidně i kdyby se to dalo do reality a celé to bylo komorní indii, tak by hlavní pointa zůstala stejná fungovala by. A to je z mého pohledu obrovské vítězství.

Zrovna tohle byl na Mezipatrech jeden z mála viděných filmů, který mi vůbec nesedl. Ne všechno sedne všem a je to tak v pořádku. Porota Princezně kosmolesbě udělila zvláštní uznání a já to beru. Publikum se v kinosále upřímně bavilo (naprosto v pořádku), ale šlo to úplně mimo mě. Možná to bylo tou animací a celkovým pojetím. Nevím. 

Osobitý animovaný film, ve kterém se řeší důležité témata. Tvůrkyně Emma Hough Hobbs a Leela Varghese si napsaly a zrežírovaly film, který je plný nápadů, výborných písniček, skvělých dvojsmyslných hlášek, ale také má v sobě důležité myšlenky a témata. Pro někoho bude problém, že tvůrkyně až přepáleným způsobem tlačí na pilu, a vše co filmem chtějí říci, říkají doslovně. Já s tím problém neměl a moc hezky jsem se bavil a místy i dojal. Téma o toxických vztazích, emoční závislosti a hledaní vnitřní sebelásky mi dost sedlo, a naprosto chápu, co filmem tvůrkyně chtěli říci. Bavilo mě film sledovat i přestože jsem tušil kam to celé bude směřovat a jaká bude pointa. U pár scén jsem si říkal, že jsou trochu delší a zbytečně brzdí děj, ale naštěstí jich není tolik. Princezna Kosmolesba je originální a osobitý animovaný film, který mohu doporučit, protože se povedl, a hezkým způsobem mluví o těžkých tématech, jenž trápí společnost. [b]7,5/10[/b]

Hodně dobrý wow efekt. Shut up and take my money! Především je to Sam Rockwell a toho můžu. Hned se z toho stal pro mě velmi očekávaný film i díky tomu krásně střiženému traileru a super tématu. 

Verbinski, Rockwell a Juno Temple? Take my money. Asi přichází chvíle abych dal konečně šanci i Lone Rangerovi a Léku na život *8)*

Dvakrát viděno na LFŠ před několika lety, teď jako závěrečný film letošních Mezipater. A opět jsem se královsky bavil. Konverzní terapie je samozřejmě manipulativní hnus, ale tahle komedie mi pokaždé vykouzlí dobrou náladu. A nejen proto, že tu vystupuje mladý RuPaul v upnutých kraťasech. Láska si zkrátka nedá poroučet ani od rodičů, ani od heteronormativity a natož "terapeutky", která si myslí, že se z gaye a lesby stanete heterosexuálem během dvou měsíců "terapie". Navzdory tíživé lásce patří tenhle film k absolutní klasice a příznivci pohodových snímků by jej určitě neměli minout. *:)*

wow! Rockwell, baby!  BTW, ten song chcu. 

Akorát jsem to šel sem hledat a ani jsem nevěděl, že Verbinski po letech něco kutí *:+**:+*

wow.

https://www.youtube.com/watch?v=n-N30EDugFQ

Dobrej Jet Li, Polibek draka mám radši, ale tady se hraje i na vážnou notu a jde to i Jetovi, je tu skvělej parchant Bob Hoskins, lepši Morgan Freeman jako slepec a roztomiloučká Kerry Condon a mihne se tu i Boyka Scott Adkins, choreografie souboju je špičková, drsná jako by vás vychovali jako psa *:+*

Za mě největší problém stopáž. Kdyby to mělo 100 minut a bylo to větší béčko tak je to super. Ale poslední půlhodina dělá filmu medvědí službu.  PS: V původním PS mělo být napsáno, že bych vám přál vidět Hladův výraz po filmu a rázné odmítnutí psát recenzi. 

U mě to byl obrovský sešup z nadšení z oznámení a pak už to s každým trailerem padalo víc a víc a nakonec to dopadlo takto... Ach jo, a to se Wright dušoval, jak předlohu miluje...

Ztratil paru, uz pri Baby Driver, a uz ji nenasel... bohuzel *:-*

Bohužel. 

Tak to si mě nepotěšil *:)* Přitom v toho Wrighta jsem po traileru hodně věřil. 

Užil jsem si to ale může za to Powell. Cítím že za pár dní na to zapomenu. Wright tam skoro není vůbec cítit. Má to fajn momenty a scény, ale je to tak o 30 minut delší a opravdu moc hloupé a doslovné. Slabších 7/10.  PS: Přál bych vidět výraz Hlada po konci filmu. 

[b]Černý telefon 2[/b] Dal jsem si prvně po kině jedničku, protože něco jsem si pamatoval, některé postavy ne a ve dvojce se vrací všichni, i mullet Jeremyho Daviese. Navíc jsem úplně zapomněl na hrdinovu mladší ségru, která je pro příběh podstatná a též se vrací. Jednička mi teď přišla ještě slabší, takže kdyby bylo nutné určit vítěze, dvojka je na tom lépe, ale není to „Upalujte na to!“ výhra. V porovnání je dvojka brutálnější, ale pořád se pohybujeme v mainstream hororu, takže já si spíš budu pamatovat stylizaci, že cokoliv vidí mladší ségra ve svých snech, to někoho může iritovat, protože je to obaleno zrnem, jak ze staré kamery (plus některé jakoby nahrávky mohou trochu připomenout Sinistera). A pak tu máme toho Kruegera ... teda Chmatáka. V jedničce byl v podstatě chvilku, tady si na něj dlouze musíte počkat a zatímco jednička vychází z povídky Joea Hilla, tady si Derrickson a další scénárista řekli, že nám toho ukážou víc, jak to všechno začalo a jak ... byl Chmaták zamlada nadějným hokejistou, když už musí i do záběru přibruslit :) Byť tedy Hill byl na začátku té myšlenky dvojky. A tím, že zde i zazní, jak se živí strachem obětí a co vše je schopen dělat mimo naši realitu, aby se pak nebožáci budili ze snů se skutečnými šrámy, tak z toho není radost, že tu máme něco jako Elm Street, ale jen že někdo tady má moc rád Elm Street. Takže se to dokodrcá na těsné 3/5 [b]Die My Love[/b] Na samotě u lesa čekalo na mladý pár vše, jen ne klid. A zatímco oblíbená antikoncepční pilulka na vztah Blue Valentine nebo třeba už trochu ve stínu obdobné drama [url=https://www.csfd.cz/film/385864-hladova-srdce/recenze/]Hladová srdce[/url] nám daly alespoň chvilku, pár scén, kdy se dvojice milovala, tak zde - sotva mrknete okem a z výrazu Jennifer Lawrence čtete, že „bych se tě chtěla zeptat, zda opravdu musíš dýchat, ten zvuk mě irituje“. A to je asi zároveň ta největší potíž - rozumíte, proč do toho ti herci jdou, ale místy už je to pak spíš exhibice. Ty umělecké kudrlinky mi tam přijdou navíc, neberte to striktně jako film o poporodní depresi, ani o krizi vztahu, protože Pattinson mi zde přišel spíš vedlejší, je to o krizi ženy, která to vystihne hned v jedné z prvních scén, kdy pozorují hvězdy a ona řekne, že jí nezajímají, protože si oproti nim připomíná, jak je sama nic. Takže víceméně víte, co bude následovat, protože už jste podobnou tématiku viděli, potěší vás účast veteránů Nolteho a Spacek, ale pak si řeknete: „Co by s tím asi udělal v plné síle Żuławski, při vzpomínce na Posedlost?“ 3/5 PS: když se jde na drama, tak i s drama úvodem - stále občas busem vyrazím do lokální jednosálovky. A tady jsem přišel a vzápětí to vypadalo, že zas můžu jít zpátky. Paní mi sdělila, že jsem jediný, takže se počká do startu a případně se to bohužel ruší. Minutu před „zrušením“ přišel jeden pár a nakonec nás bylo pět.

6/10 A mňa to vcelku bavilo. Marvel sa po sérii neúspechov kde jeho filmy audiovizuálne dosahovali na televíznu úroveň a obsahovo vyzerali ako kompilát meme z teenagerskej sociálnej siete snaží vrátiť na blockbusterovú zábavu pre celú rodinu. Audiovizuálne sa jedná o klasický cgi fest, avšak vyzerá to že u Marvelu si po ohavnom treťom Antmanovi vstúpili do svedomia a CGI doladili  a minimálne na domácom kine to pôsobilo na úrovni. Retro verzia futoristického New Yorku ako pozadie pôsobí príjemne a domácky. Výlety do kozmu správne epický.  Čo si zaslúži osobitú zmienku je soundtrack. Michael Giacchino filmu vytvoril naozaj prvotriedny podmaz a ja ani nepamätám kedy naposledy som v komiksovom filme počul chorály. Soundtrack je naozaj pecka, kde sa niektoré skladby dajú počúvať aj samostatne.  Príbehovo sa jedná o jednoduchú, no solídnu zábavu pre celú rodinu.  Humor aj keď stále prítomný, nie je vyložene infantilný. Ústredná rodinka je sympatická. Zdá sa že u Marvelu konečne začínajú (znovu) chápať, že sila Komixových hrdinov nie je len v spandexe  a explóziách ale v tom, že aj keď sa jedná o polobohov pravý potenciál postav je v odhalení ich ľudskej stránky. Ich emóciách, obavách a túžbach. Škoda že tých "pomalých" momentov nebolo viac. No už ich prítomnosť a že každý vážny moment neprerušia trapným meme vtipom dáva nádej, že marvel sa znovu  aspoň na teraz dostáva do správnych koľají.