Hele mě se o tom fakt těžce vede diskuze, když to vždycky končí tímhle. Já začínal z nuly (dobře, po nedokončené vysoké, měl jsem kde bydlet do toho okamžiku atd., dál ale nic). Měl jsem nedodělaný titul, noťas, stůl, sedačkopostel, málo placenou práci a nulu na účtu/od rodičů. Na základ jsem si půjčil od kamarádů a po dobu splácení těm kámošům jsem jel z ruky do huby. Pak se to ustálilo a měl jsem se normálně a kdyby se mi plat nepohnul, tak jsem byl vesměs v pohodě (první rok po všech splátkách mi zbyly 4k měsíčně, další 2 roky 7k měsíčně, Až pak 8k měsíčně - a životní minimum tehdy bylo 3.5k...)
Plat se mi časem pohnul (protože jsem, v tomhle stavu, šel do změny práce, btw), ale taky jsem se časem přesouval jinam. Tohle jsem si dovolil, tak jak jsem si to dovolil, z poměrně malých peněz. Naopak jsem měl nemalé množství vrstevníků, kteří se měli platově výrazně lépe, ale šli do nájmu a dnes jsme už finančně jinde. Nikdo neřeší, že jsem tehdy nenechával "tisíce týdně na Stodolní", jen to že dnes vlastním nemovitost. A upřímně mě to nebaví poslouchat. V Alze byl jeden IT, platově i pozicově mnohem výš, než já. Mno, bydlel v nájmu a koupil si... BMW za 3M... na to měl. Na bydlení ne.
Medián platu je 40k (průměr 45k btw) u nás (ne v Praze, ČR není jen Praha, Brno a Ostrava), průměrná cena za m2 bytu je 60k. 1 Garsonka je 90 medián platů, nebo 7.5 let výdělku. Toto je holý fakt.
Jak se kdo chce a nechce omezit je na něm, ale zajímalo by mě, kolik těch podnájemníků si alespoň investuje do akcií a kolik procent. Z mé zkušenosti nikdo nic. A to je hlavní problém.
reaguje na:
Papricek
|
reagovat
|



)