https://youtu.be/zRcmwD2F1uI

Bože to nějaký absurdní humorx? *:D*

To zase chápu. Těch pár kliků jim taky věnuju: Nastavení účtu > přestat sledovat účet > potvrdit > zablokovat účet > potvrdit. *:D**:-*

Nevím. Nikdy jsem na žádné nekoukalx.

Klasická naháněčka prokliků

Wtf? To x sex nejakx používax doopravdyx?!!

Porno s nebinarni osobou je XXXX?

*:D* https://www.instagram.com/p/Cp5sM7Yss4G/

Už jsem si to předplatil. 

Bez pirátění alternativa nebude.  A předplatné doporučím. I klidně na ten měsíc. Video s Civalem za to stojí. *:+* A nejspíš nebylo ojedinělé. 

[b]Velká recenze na komiksovou řadu Skalpy[/b] [b]1) Země Indiánů[/b] Ze začátku jsem nevěděl co od toho mám čekat, ale s každou další stránkou jsem se byl nadšenější. Hodně mi sedlo, že se jedná o dospělý komiks, který je nekompromisní a pro vulgární slovo nebo pěstí do obličeje se nejde daleko. Jason Aaron do toho šlape, ale nikdy se nedostaví pocit, že to je jen póza na drsnost. [b]2) Kasino v rytmu boogie[/b] Užíval jsem si tuhle jízdu od začátku až do konce. Byl jsem nadšený z vyprávění tohoto komiksu, které vyžaduje od čtenáře pozornost, jelikož není chronologicky uspořádané - každá kapitola se věnuje jedné postavě, a všechny příběhy dohromady tvoří takovou mozaiku, která na konci dává krásný celkový obrázek. Je to drsné, nekompromisní, bez idealismu, a ta sociální kritika z toho doslova stříká. Postavy si prochází pěkným svinstvem a dozvíme se o nich spoustu věcí, díky kterým pochopíme, proč dělají to co dělají. Jsem dost nadšený a těším se na další díl. [b]3) Mrtvé matky[/b] Opět velká spokojenost. Aaron tepe do živého a příběh z rezervace Prérijní růže dostává čím dál temnější obrysy. Je to drsnější a nepříjemně se to dostává pod kůži. Hodně se mi líbí jakým vývojem procházejí postavy. Nejvíce je to znát na Rudé vráně a Zlým koni, kde si postavy projdou vlastním kruhem bolesti, se kterým se neumějí pořádně vyrovnat. Všechno co se v komiksu děje má svůj význam viz. Snová první kapitola, kde dost pochopíme co Dashiellovi honí hlavou. Nebo příběh vyšetřování, kdy se dvě postavy vyrovnávají se stejnou věcí, ale každý po svém. Tempo je hodně slušné, ale trochu jsem měl pocit, že Aaron přešlapuje na místě a teprve si chystá půdu pro to co dříve nebo později bude muset přijít. Mrtvé matky mě hodně sedly, a já si musím co nejrychleji sehnat další díly. [b]4) Hryzání ve vnitřnostech[/b] Hryzání ve vnitřnostech přináší spoustu odpovědí, a ty odpovědi dost bolí a jsou nepříjemné. Jenže odpověďmi to nekončí, jelikož přichází nové otázky, které děj posouvají dále. Jason Aaron předvádí scénáristický koncert a přesouvá vyprávění na druhou hlavní postavu a na vedlejší hrdiny. Trochu jsem byl zklamaný, že se nepokračuje v příběhu Zlého koně, ale je potřeba pořádně rozběhnou všechny důležité linky. Velmi se mi líbila linka s Carol, která ukazuje, že tohle místo dokáže zahubit jakékoliv štěstí. Dino a jeho linka je dost povedená, a jak už naznačil Brubaker ve své předmluvě, víme kam směřuju, ale i tak nás to emocionálně zasáhne. Nejvíce prostoru dostane Rudá vrána, který si krade každou stránku pro sebe, a jeho příběh je výborně vystavěný. Jeho monology v sobě skrývají krutou pravdu, a chápu, proč dělá, to co dělá. Hryzání ve vnitřnostech je parádní díl, který jsem si moc užil. [b]5) Úplně sám[/b] Tohle byla další parádní komiksová jízda, která má jednu zásadní chybu. Tou chybou je, že se hlavní příběh moc neposune dopředu, ale na druhou stranu dostaneme spoustu, ale opravdu spoustu odpovědí, které se nám nebudou vůbec líbit. Jason Aaron pokračuje v tom, že každou vedlejší postavu pořádně vykreslí, abychom jí naplno poznali a chápali, proč dělá to, co dělá. Výborně pracuje s příběhem o Dieselovi, který nabídne úplně jiný pohled na tuhle postavu. Totéž platí i pro Nitze, jenž dostane opravdu hodně prostoru, a já jako čtenář jsem nestačil koukat, jaký vývoj si pro nás Aaron připravil. Ke slovu se dostane i policista Volný pád, alkoholik Ten, který chytá, s odsouzencem Lawrencem Belcourtem. Všechny tyhle drobné epizodky přináší tolik kýžené odpovědi a vyplňují mezery v příběh. No nakonec musím zmínit první a poslední příběh, který jsou společně propojený. První je velmi zajímavý, a je to hodně nečekaná příběhová odbočka, která vyvrcholí posledním sešitem. Poslední sešit mi přišel lehce na sílu, ale Aaron tohle potřeboval udělat, aby se hlavní hrdina Dash Zlý kůň srovnal a měl zpět čistou hlavu. Úplně sám je povedený komiks, a já se těším na další díl, protože karty jsou hodně zajímavě rozdané. [b]6) Hlodání[/b] Připadám si ohlodaný až na kost a odchozený na hromadu kostí z mrtvol. Jason Aaron do toho v tomto díle pořádně šlápne a ukazuje nekompromisní scénáristickou práci. Většina postav se musí vyrovnat s tím, jak se chovala (čtete jaký bordel v rezervaci způsobila), a rozhodnout, co s tím udělají, jelikož se výběr možností rychle zužuje a smrt čeká všude. A stačí jediné špatné rozhodnutí, a nepřátelé vás dostanou. Své o této situaci ví Dash a i Rudá vrána. Cítí oprátku, která se jim pomalu stahuje na jejich krku, a teď se musí rozhodnout, co budou dělat. Jestli budou chytře bojovat, nebo udělají chyby a zemřou. Aaron parádně vykresluje své protagonisty, a nebojí se jim ubližovat, ničit je, lámat je ve svůj prospěch. Protože, když tohle uděláte správně, tak díky tomu dostanete zocelené postavy, o kterých můžete říci, že doslova dýchají ze stránek a panelů. Obrovskou zásluhu na tom samozřejmě mají kreslíři, kteří odvádí luxusní práci. Hlodání parádně funguje jako celek, a já jsem si tento díl moc užil, protože má velmi dobré a fungující zvraty. [b]7) Rezervace v rytmu blues[/b] Líbí se mi jakým stylem Jason Aaron píše tuto sérii. Aaron by si mohl spoustu věcí ulehčit, být přímočařejší, soustředit se na hlavní dějovou linku, případně si připravovat půdu pro velké finále. Ale to evidentně Aarona, tak moc netrápí a chce prostě vypravovat příběhy a vyplňovat jisté mezery v ději. Takže proto dostaneme pár odboček a teprve pak se může pozvolna pokračovat v ději. Úvodní příběh je hodně lidský a sedl mi tak moc, že jsem ho četl dvakrát. Sice je nepodstatný pro hlavní děj, ale je to hezký kontrast k většině postav z hlavního příběhu. Další část je věnovaná Šunce, a byl to zajímavý příběh. Jsem rád, že Aaron dal této postavě prostor, a ukázal nám, kým skutečně Šunka je, a co se mu občas honí v hlavě. Příběh, který nese jméno Rodinná tradice je parádní, a hodně jsem si ho užil. Navíc má parádní závěr, u které si řeknete, že historie má tendenci se opakovat, a je to hnusný začarovaný kruh. Závěr si pro sebe krade hlavní dějová část Nechtěné, u které Aaron vytáhne velmi citlivé téma a velmi depresivně ho rozebere, a dát nám nový pohled na některé věci. Dashiell a Carol to dost posrali, každý jiným způsobem, ale posrali to, a teď musí vymyslet jak to spravit. Otázkou je jestli se to dá spravit, a jestli o to vůbec stojí. Aaron vláčí tuto dvojici hodně ošklivým svinstvem, a nutí je, aby se stali svou lepší verzí. Aby se smířili s tím, co udělali, aby se dokázali očistit od minulosti, a začali hledět do budoucnosti, které se oba tolik bojí. Nejkrásněji je to vidět na scéně na silnici, která silně a dojemně ukazuje, to co by hrdinové chtěli, a to co si nakonec zvolí. Rezervace v rytmu blues je povedený a silný svazek, jenž má vynikající momenty a parádní části, ale jako celek lehce drhne a nemá takový tah na bránu. Nicméně to nic nemění na tom, že jsem opět spokojený. [b]8) Abys byl spasen, musíš hřešit[/b] Původně jsem chtěl dát čtyři silné hvězdy, ale pak jsem si znovu přečetl posledních pár stránek, a dám plnou palbu, protože si to komiks za ten konec hodně moc zaslouží. V každém komentáři ke Skalpům píšu, že je Jason Aaron scénáristický genius, a zde mě to znovu a znovu dokazuje. Nevím jak to dělá, ale Aaron umí psát postavy takovým způsobem, že si z toho vždy sednu na zadek. Každá postava je napsaná, tak realisticky a opravdově, že mám pocit, že čtu o skutečných lidech. Hodně se mi líbí to, že nemohu o žádné postavě říci, že je "dobrá nebo zlá". Aaron ty postavy píše tak moc luxusně, že chápeme jejich hnací motor a myšlenky, a dává nám naprostý smysl proč dělají to, co dělají. Nejvíce je to vidět na práci s postavami, které jsou dost nejednoznačné - Ruda vrána a Ten, který chytá. Myslíme si, že je známe a víme, co udělají, a pak přijde okamžik pravdy, a my zůstaneme stát s otevřenou hubou a nevíme, co si máme myslete, a znovu si ty stránky a panely čteme, abychom zachytili tu genialitu, kterou nám Aaron servíruje. Samozřejmě to nedělá sám, pomáhají mu výborní výtvarníci, kteří přivádějí jeho slova a myšlenky k životu. Abych to nějak ukončil, tento díl má pár slabších momentů, ale jakmile se začne vyprávět hlavní příběh, tak to za to moc stojí. Abys byl spasen, musíš hřešit je parádní díl a konec se pomalu, ale jistě blíží, a já jsem hodně zvědavěj, co si pro nás Aaron a spol. přichystali. [b]9) Zatni pěsti[/b] Minulý díl mě poslal do kolen, takže jsem byl hodně, ale opravdu hodně zvědavej, co se bude dít v předposledním dílem. Jason Aaron sešlápne svůj vypravěčský pedál až na podlahu a řítí se plnou rychlostí. Dost bylo zbytečných odboček, teď se musí připravit půda, na krvavé finále, a ne každá postava se ho dožije. Ještě, než se hlavní příběh posune dál, tak máme velmi silnou historickou odbočku, ve které se dozvíme něco o správné technice skalpování. Tento příběh v té nejčistší podobě ukazuje, co jsme udělali (my Evropané) s původními obyvateli Ameriky, a ještě jsme se při tom schovávali za to, že vykonáváme Boží dílo. Precizně odvyprávěna historie od Jasona Aarona. No, a po té historické odbočce nastupuje hlavní příběh, který má jeden velký problém. Z mého pohledu je tady až moc zvratů a působí to na mě hodně uspěchaně. Aaron potřebuje redukovat postavy a linky, a to se dělá nejlépe tak, že se dané linky protnou. Něco funguje fantasticky - celá linka s Šunkou, něco působí lehce divně - Dashův táta a Ten, který chytá, zde mi to přišlo takové nedodělané, ale asi v tom je hlubší smysl. Ke slovu se dostanou agent Nitz, šerif Karnow, nebo Dino, které krásně propojí nečekaný sled událostí. Do příběhu se zapojí i Volný pád, jenž si prošel svým osobním očistcem, o který vůbec nestál. Samozřejmě nesmím zapomenout na naše hlavní hrdiny Dashiella a Rudou vránu. Oba se v průběhu celé série hodně změnili, a prošli si důležitým vývojem. Našli nový smysl života, zakusili peklo, a teď vidí cestu ven. Jenže to něco bude stát, a abys byl spasen, musíš hřešit. Hřešit takovým způsobem, ze kterého se můžeš zbláznit, ublížit lidem který miluješ, a zradit všechno, v co věříš. A pak přijdou pochyby, jestli to za to všechno stálo. Velké finále je přede mnou a já se po poslední stránce tohoto svazku těším, protože věřím, že to Aaron dovede do skvělého zakončení. [b]10) Konec cesty[/b] He iyéčhel, wakhán thánka, anpetu kin lé, mičhanté kin mi ší yu ská yé! Tak je to tady. Došel jsem na konec cesty u této luxusní série. A když, píšu tento komentář, tak nějak sám nevím, jestli je správný čas, abych ho napsal teď, nebo pár dní počkal, až si to celé sedne a vykrystalizuje. Zrovna v tuto chvíli, když se snažím vytvářet tento komentář, tak myslím na ten konec. Konec tohohle příběhu, který svým způsobem není úplný konec, nýbrž pokračovaní jiné cesty. Konec, který jsem nečekal, konec který mě hodně sere, konec který mě dojímá jako málo co, konec o kterém musím přemýšlet, konec ze kterého jsem svým způsobem neskutečně nadšený, protože takovéto konce tvoří jen luxusní vypravěči, v tomto případě scénáristé. Už teď vím, že je tady spoustu věcí, co mi úplně nesedlo, a přál bych si, aby byly udělaný jinak. Celé to na mě působí lehce uspěchaně, ale to možná bude tím, že jsem nechtěl, aby to skončilo. Chtěl jsem, aby tento díl měl přes dvě stě stránek, a působilo to jako Nelítostný souboj, kde by to celé pomalinku gradovalo k osudovému setkání trojice Dash - Rudá vrána - [spoiler]Ten, kdo chytá[/spoiler]. A jak, tak přemýšlím a čtu si po sobě, co jsem doposud napsal, tak si uvědomuji, že to jsem taky dostal, jen musím brát předposlední díl a Konec cesty jako jeden dlouhý díl. Jason Aaron dokázal s touto sérii velké věci, a já si jí i přes drobné výtky hodně moc užil, vyloženě špatný nebo průměrný díl v této série nevznikl. Aaron skvěle pracuje s postavami, a je obrovská radost sledovat, co s nimi dokáže, protože je tvoří jako opravdové lidi, kteří jsou plný chyb a zloby, ale mají taky v sobě hodně dobra a dokáží velké věci, pokud ve svém srdci cítí, že je to správná cesta. Konec cesty není bezchybný komiks, a ani v rámci série není nejlepší, přesto je to konec, a jako konec cesty funguje více, než dobře. Aaron a jeho spolupracovníci (R.M. Guéra, Jock a Giulia Brusco) vytvořili výbornou komiksovou série, která přesahuje rámec komiksů. Tahle série je něčím více, než jen obyčejnou kriminálkou, více než jen komiksem pro dospělé. Tohle velké umění, o kterém vím, že ve mě bude dlouho zrát, a až jednou přijde ten správný čas, tak se znovu vypravím do rezervace Prérijní růže a dám si tento kvalitně vytvořený příběh znovu. Héčhetu aloe! PS: Omlouvám se všem koho tohle tento opravdu dlouhý příspěvek naštve a bude ho brát jako spam. Ale jelikož Jason Aaron dorazí letos do Prahy na Comic Con, tak jsem si dohnal jeho mistrovské dílo, a chtěl jsem se s Vámi podělit o to, co to se mnou udělalo. Takže pokud jste o Skalpech nikdy neslyšeli, tak této komiksové sérii dejte šanci, protože patří k tomu nejlepší, co v Česku vyšlo v rámci jedné série.

Nedá se někde sehnat celý rozhovor Čestmíra s Civalem?? Na YouTube je "pár minut".  Díky. PS: Je mi jasné, že kdybych si zaplatil odběr Čestmíra na HeroHero, tak bych ho tam našel, ale ptám se na alternativní řešení. 

Ježiš to je krásný :D 

Rád jsem na Scalu zavzpomínal. *:+*

#brňácisobě *:D**:+*

Mas to tam.

hezký večer, pokud trávíte čas v Brně, nevyplnili byste mi prosím dotazník o kinech a filmech k bakalářce? moc mi to pomůže, děkuju! https://forms.gle/ZbEQbvwe9Ki39kmV6

Suhlas s Tonym, Desantis je omnoho horsi ako Trump, pretoze to nie je vypatlany clovek.