Myslíš jako u GTA 4. Tam ta konverze byla ultimátní, skoro měsíc jsem si s originálkou nezahrál. Až po cca třetím patchy to jakž takž šlo, ovšem objevující se předměty metr před autem byly originální a až tak půl roku po oficiálním releasu byla hra hratelná i na non-nVidia kartách. Takže s tím jak se to dělá bych moc nevyskakoval

Dle The Projection List - 6. února s Jupiter Ascending

Musis vic do hloubky, kdo hleda najde originalni bandy i v power metalu.

Tak gtáčko až 24. března a nároky jsou překvapivě nízké. Ubi$hit uvidí, jak se dělají konverze.

Power metalu nějak moc neholduji, sem tam si něco poslechnu ale zní to "mě" na jedno brďo. Možná proto mi příjde, že se tento subžánr v rámci metalové muziky nikam nehýbe. Možná jsem to napsal tak, jako bych celý subžánr rovnou hodil do smetí, tak to není něco se mi sem tam zalíbí, ale není to natolik dostatečně zajímavé abych se power metalu natolik věnoval. (např. Gamma Ray, Helloween, Stratovarius nebo Blind Guardian).

Ještě doplnění:

Hodnotím tak jak hodnotím, protože já opravdu nepotřebuju, aby umělci chrlili pořád nová a nová alba. Vzhledem k tomu, že u těch opravdu dobrých věcí mám klidně stovky přehrátí na album (protože v těchhle žánrech člověk začně pořádně doceňovat, o čemže ta deska vlastně je, často až po desítkách), tak už jenom v doposud vydaných věcech je toho nejspíš víc, než vůbec stíhám konzumovat.

Proč by se mělo pořád jenom něco vymýšlet? Hodnotu má přece i produkce, která sice jede po zavedených kolejích, ale podaří se vytvořit vyladěnou desku od začátku do konce, precizně technicky zpracovanou a s dostatečně silnou nosnou myšlenkou.

Nostalgii bych sem netahal. Když mluvím o např. 20 let starých deskách, tak to neznamená, že je i já stejnou dobu poslouchám. Naopak, kolikrát objevím pro mě zcela neznámé album, které je sice datované do devadesátých či osmdesátých let, ale mě dokáže strhnout mnohem víc než cokoliv ze současnosti.

Takže znovu - věta "Co se dalo v power metalu vymyslet tu již dávno je a nic nového jaksi neslyším" přece nedává smysl. Že v power metalu nevzniká nic vyloženě zajímavého teď (i když tomu by mohl někdo oponovat), nebo už sám sebe opakuje, přece neznamená, že je nezajímavý celý žánr obecně - jenom tam ty poklady zkrátka už jsou.

Co se dalo v power metalu vymyslet tu již dávno je a nic nového jaksi neslyším. Hodně skladeb mi příjde na jedno brďo, což může být i u postovaných Prodigy a pak se do poslechu zapojuje nostalgie. Třeba tatík takhle sem tam mluví o rockových kapelách, kde mainstream už nemá moc co nabídnout a je nutné si opravdu hodně vybírat. Třeba i zde z hatovaného jazzu (z starších např. Weather Report, The Mahavishnu Orchestra atd.)

Tak to já si zajedu zablbnout pod stage klidně i víckrát do roka, ale nevím, proč by to měla být nuda doma. Na koncertech sice dostanou ten správný drive takové ty "party" songy, ale z CD si zas člověk užije epické skladby s dlouhou stopáží.

Nemusí to být tvůj šálek, ostatně to bych se pak mohl podobně vyjadřovat k většině věcí co se tu obvykle postují, ale prostě tvrzení, že zrovna power metal je už z principu nuda, neberu

Že ten žánr má svoje zlaté období už za sebou, a i veterání dnes se svými novými alby většinou zapadají do průměru, je věc druhá. Ale to na věci nic nemění, je přece úplně jedno, že ty nejlepší desky mají dnes třeba 20 let a víc.

Power metal na Brutalu???
To je spis vysada Metalfestu, Masteru nebo MoM.
Jen jestli si nepleteme pojmy.

Jestli reaguješ na zmínku k powermetalu tak nuda to není jen na živo. Párkrát jsem navštívil Brutal Assault (je kousek od místa kde jsem dřív bydlel) a na živo je to jednou do roka zábava.

Vtipálku

Fat Of The Land je víc tanečnější to je pravda. Já to myslel k posledním počinům. I když třeba singl Spitfire a k tomu polooficiální album jsem taky moc nemusel.
departed
Souhlas
okkac
Powermetal je už ze své podstaty nuda...

Ty mi zrovna tuhle někdo doporučoval, ale nějak to jde mimo mě. Když powermetal, tak jako guilty pleasure Powderwolf, jinak už mi ten žánr asi nemá moc co nabídnout :-/.
Docela jsem ale teď zvědavej na novýho Mansona. To co jsem z tý placky zatím slyšel znělo hodnotně. O moc horší než předchozí výplod to každopádně bejt nemůže

To ja ted se nemuzu dockat nove desky nemeckych power metalovych Orden Ogan, ktera by mela vyjit v patek. Zatim jsou venku 2 songy, ale ty musim sjizdet porad dokola. Hodne cerstvy vitr do pro mne uz trochu nudneho power metaloveho subzanru (i.e. Edguy, Stratovarius, Hammerfall apod.). Dokazou napsat takove melodie, ktere mi v hlave proste zustanou :-)
Lyric video Ravenhead
Music video F.E.V.E.R.

Linkini se vydali experimentální cestou jen s A Thousand Suns. Living Things už se pomalu vracelo do jejich stylu a bylo v pohodě, ale to teprve The Hunting Party je vrátilo zpátky na trůn! \m/

Jejich styl, jejich styl... Když si pustim Fat Of The Land tak to teda zní o dost jinak