Dlažbu jednoho z nejstarších českých hradů neošlapaly jen nohy Karla IV. či desetitisíců turistů. Své stopy tu zanechaly také četné filmové produkce, a to nejen tuzemské, ale i zahraniční. Křivoklát totiž nabízí malebný, uzavřený prostor, který ze všech stran ohraničují hradby, dominantní věže a historické fasády. Filmaři tu dostávají do rukou kulisu, kterou není třeba složitě budovat ani výrazně upravovat.

Výsledkem je prostředí, které působí majestátně prakticky z každého úhlu. Stačí zvolit správný záběr a středověká atmosféra je na světě. Právě proto se Křivoklát pravidelně vrací na filmová plátna i televizní obrazovky.

Tři veteráni, Třetí princ, Noc na Karlštejně, Jak se budí princezny, Anděl Páně, Honza málem králem… Českých pohádek bychom tu našli přehršel. Není divu. Jde o mimořádně zachovalý hrad, na němž středověká atmosféra čiší z každého kamene. Křivoklát si ovšem oblíbili i zahraniční filmaři. Jeho zákoutími se procházely hvězdy jako Angelina Jolie, Heath Ledger, James McAvoy nebo Matt Damon. První dvě jména si spojujeme s akčním snímkem Wanted, další dvě s fantasy pohádkou Kletba bratří Grimmů. A v posledních letech hrad zaujal také televizní diváky jako jedna z výrazných kulis reality show Zrádci. Křivoklát tak dokazuje, že historická památka nemusí sloužit jen pohádkám, ale dokáže se proměnit v kulisu nejrůznějších filmových světů.

Hrad Bouzov

Mým osobním favoritem je však hrad v Olomouckém kraji. Bouzov, jenž se bohabojně tyčí nad okolní krajinou, patří vzhledem k množství věží, cimbuří, padacích mostů a červených střech k nejpohádkovějším hradům, jaké u nás najdeme. Jeho dnešní romantická podoba je do značné míry výsledkem přestavby na přelomu 19. a 20. století. I díky ní působí jako místo, které jako by odjakživa čekalo na prince, princezny a nejrůznější pohádková dobrodružství.

Už jsme zmínili, že zahraniční filmaři si v devadesátých a nultých letech Českou republiku často vybírali jako místo natáčení. Lákaly je historické památky, příznivé podmínky i místní filmové štáby. Bouzov nebyl výjimkou. Posloužil jako jedna z hlavních kulis italské pohádkové série Fantaghiro, která se stala jedním ze symbolů televizní fantasy devadesátých let. Natáčel se tu také seriál Mladý Indiana Jones, jenž mimo jiné přispěl k tomu, že se o českých filmových profesionálech dozvídali i zahraniční producenti.

Neotesané kamenné stěny, mohutné věže a výrazné střechy ovšem lákají i české filmaře. V novější době tu vznikaly například pohádky Princezna a půl království nebo Princezna zakletá v čase. Zmínit musíme také Zdeňka Trošku, který na Bouzov umístil věž, v níž byla uvězněna Jasněnka a z níž ji musel zachránit létající švec. Právě odtud známe pohádku O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Na seznam přidejme i film Kopretiny pro zámeckou paní nebo seriál Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek. 

Zámek Průhonice

Pokud jste pražští, jen těžko budete hledat bližší pamětihodnost, která dýchá tak výraznou filmovou atmosférou. Průhonický zámek nabízí nejen rozlehlá nádvoří a bohatě zdobená zákoutí, ale také rozsáhlý park s travnatými plochami, romantickými výhledy a pečlivě komponovanými zahradami. Není proto divu, že si jej filmaři oblíbili jako kulisu pro pohádkové příběhy. Právě zde našla svůj prostor mimo jiné Princezna se zlatou hvězdou.

Stačí však letmo zabrat rozpadající se omítku, přihodit dvě nesmrtelné herecké ikony a z důstojného zámku je náhle rozpadající se barabizna, která se stává pevnou součástí skvělého gagu. Výtečná pohádka S čerty nejsou žerty totiž našla své knížectví právě na průhonickém zámku.

Nejen detaily je filmař živ. Rozlehlé celky jsou pro velkolepější scény rovněž potřeba, čehož zdatně využily pohádky jako Třetí princ, Ať žijí duchové nebo zmíněná Arabela. Právě na zdejších rozlehlých pláních, na jejichž pozadí se tyčí dominanta průhonického zámku, se totiž natáčely tyto rozmilé pohádky.

Kampa

Pokud by se vám z Prahy nechtělo vůbec vyjíždět, nezoufejte. Historické centrum tuzemské metropole nabízí nepřeberné množství náměstí, uliček a budov, které přímo vybízejí k filmovému využití. Praha se navíc dokáže proměnit v řadu jiných evropských měst, aniž by bylo nutné stavět nákladné kulisy. Nejzdařileji na to upozornila pubertální komedie Eurotrip, která Prahu a její okolí převlékla hned za několik světových metropolí. Které to byly? To si nechám do knihy. Nabídněme zde alespoň Amsterdam, za nějž se ve filmu vydávala právě naše Kampa.

Nejen pubertální komedie našly na Kampě své místo. Přítomnost vody, kulisa Karlova mostu, stověžaté panorama na pozadí - odmítnout tyto lákavé propriety nemohl Stephen Sommers, který pod pískovcovými oblouky natočil i Van Helsinga. Prahu ovšem překřtil na Budapešť.

S touto lokalitou jsou však bytostně spjaty i dva české filmové klenoty. Na jeden z nich se můžeme těšit prakticky každé Vánoce, neboť jde o televizní evergreen Chobotničky z II. patra. Dobrodružství zelené a modré chobotničky patří k těm snímkům, které dokázaly proměnit známá pražská zákoutí v přirozenou součást dětského světa.

Druhým snímkem je komedie Václava Vorlíčka Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. Příběh o vodnících, kteří se snaží zachránit své pražské působiště před demolicí, by bez Vltavy a starých pražských domů jen těžko fungoval stejně dobře. Město tu není pouhou kulisou, ale důležitou součástí samotného příběhu. A to je ostatně jeden z důvodů, proč se k filmovým místům vracíme: připomínají nám nejen oblíbené scény, ale také atmosféru celého filmu.

Jaká další filmová zákoutí Praha ukrývá?