Já budu hrozně hnusný a nespravedlivý (vim, že nemám pravdu pro všechny). Ale velkou část problému vidím v tom, že tu máme kapitalismus jen chvíli a máme pocit, že nám pečení holubi budou skákat do pusy s prací do 25 minut od bytu v Praze. 
V USA je bezny, že se high i low level lidi stěhují s rodinami i tisíce km za prací a dojíždí hodinu plus bez zácpy. Jo a taky jsme mistři výmluv v tom proč se nejde stěhovat nebo dojíždět.

Jo, Praha je drahá. Ale nakreslete si okolo Prahy hodinový kruh a jste na půlce i míň. 

V pohode...
link

Fico z Russka nedovezl nějaké bytové reformy? 
(promiň)

Nechcem hneď nabehnúť, že pozrite u nás je to s tými bytmi oveľa horšie, ale no... je  V Bratislave máme najvyššie ceny bývania v pomere s platmi. Keby partnerka nemala byt po rodičoch, tak ideme do podnájmu, ale to by som svoju výplatu dával iba na bývanie. Ako píše hroubek - človek, ktorý je sám a nemá inú možnosť než ísť do podnájmu - to je čierna diera, kde páliš peniaze.

Respekt za to, že sis šel za svým. A jak říkáš, hodně je to o tom si vybrat jestli chci mít vlastní bydlení a něco pro to udělat a obětovat, a nebo ne. S tímhle souhlasím. Sám jsem se proto také rozhodl. Bohužel v jiné době a za jiných cen. První rok a půl jsem žil z výplaty do výplaty. A sám bez pomoci bych živořil a nic si nekoupil.

A teď ta druhá strana mince, ve které kluci tady mají naprostou pravdu. Dostat dnes hypotéku na slušný byt, při dnešních cenách, úrocích, životní situaci, nestabilitě trhu, cenách energií a dalších věcí je masakr. Sám jsem to poznal, když jsem hledal byt, a velmi bolestivě mi spadli růžové brýle. Prostě pokud nemáš bohaté příbuzné (nebo ochotné za tebe ručit majetkem), nemáš práci kde bereš v dnešní době více jak 60K+, tak jsi v prdeli.

To, ani nemluvím o tom že musíš mít většinou našetřeno 20% na hypotéku, banka Ti naschvál nedá odhad (protože ceny bytů neodpovídají reálné ceně), musíš to ze 70% vždy předělat, nakoupit zařízení (Ty ses rozhodl to dokupovat postupně, ale někdy to prostě nejde a musíš koupit spoustu věcí hned) a další věci nezbytné k bydlení.

Ty sice na hypotéku dosáhneš, ale ty zbylé věci Tě vysají. A to nemluvím o tom, že musíš mít pojištění, spoření (spoléhat na vládu a nějaký rozumný důchod taky nejde). Je to hnusný začarovaný kruh, na kterém nejvíce doplácí chudý, protože na vlastní bydlení nedosáhnou a musí bydlet v pronájmech. Někdo ze střední třídy na hypotéku dosáhne, ale většinou platí to, že mu s tím někdo pomůže rodiče nebo partnerka, ale pak se plánují děti, svatba, dovolená a zas je problém. A život přeci není jen o tom chodit do práce z práce, a takhle vydržet 10-15 let, než se ti úroky nějak srovnají a konečně splácí a i něco ušetříš.

Já to nemyslel nějak špatně, jestli to tak vyznělo. Jenom si nemyslím, že honění se za vlastním bydlením je cesta pro každého. Vlastní bydlení se u nás bere jako životní cíl, nějaká jistota, ale realita je taková, že nájem je levnější. Lidi si berou hypotéky na 30-40 let a vydajově to staví na úplné limity jejich možností a pak se klepou při refinancování, inflaci nebo jakýchkoliv větších výdajích.

Ale kdyby investovali do akcii, tak v lete nemuzou na dovolenou, nemuzou si nic doprat a jaky smysl by pak to "utrpeni" davalo? ;) 2-3M za byt je proste pro spoustu lidi s normal zivotem absurdne vysoko, pokud na startu nemaji 60%+ minimum. Ti stastnejsi si koupili byt za "pakatel", kdyz se napr v Ove 2004-2014 ve velkym rozprodaval bytovy fond.

Už se nebavme o penězích a životní úrovni, za chvíli z toho budu mít zase mindrák (to GPU jsem si nakonec nekoupil) 

Mám to podobně. Ty náklady jsou podle mě prostě moc vysoké. A pokud mám nějakou zodpovědnost tak podobné rozhodnutí raději důkladně zvážím. Muž má naštěstí výhodu, že může něco podobného odložit až na dobu po čtyřicítce. 

Realne... S ditetem se budes mit vzdycky hur, at mas tolik nebo tolik. Kdyz se ted podivam kolem... Tak vetsina domu byla puvodne jedna rodina. Stari zemreli, mladi prodali nekomu, kdo z toho udelal najemni byty. Kazdej tak tady. A ziji tam ti tzv normalni, obycejni nebo jak to rict. Napr jeden z nich ma sedm bytu, ve trech jsou samozivitelky. Kazda dve decka, dve z nich i ruzne otce. Ve vlastnim nebudou bydlet ani kdyby byt sel za 100K a penize nemeli nikdy, ale decka ta maji, protoze "rozhodnuti". 

Nj, jenže ty si do toho šel jako ajťák s vědomím toho, že si práci najdeš vždycky a s platem dolů už nikdy nepůjdeš, naopak s ním půjdeš výrazně nahoru, což se taky stalo. Prodavači taky dostávají přidáno, ale to beztak sotva pokryje inflaci. Že si najdou práci s platem lepším o 50% jako ty je krajně nepravděpodobné. Tys ses musel omezovat rok dva, pro ně tyhle podmínky můžou znamenat otáčet každou korunu do konce života.

Za sebe můžu říct, že to skutečně finance jsou, proč se mi do dítěte nechce. Špatně se nemám, ale s dítětem bych se prostě měl hůř … esmo sobeček.

Ja si uplne nemyslim, ze potomstvo, zakladani rodiny je o vlastnim bydleni nebo ze najednou by meli lidi byt chudsi nez v dobach, kdy roky setrili treba jen na koberec nebo skrin.  Ono je snadne to tam schovat a takhle si to vysvetlit a obhajit, spis je to ale logicke vyusteni tech trendu poslednich let. Ze najmy nebo cokoliv je v CR vysoke... Lidi si to nechaji holt libit, jsou tady tak vycviceni. 

Pokud se nepletu, tak je to specifikum toho vychodniho bloku - CR a sousede, byvala Jugoska...

Tohle téma je velmi palčivé. Reálně je to tak, že ten kdo nemá štěstí a nezdědí například byt po rodičích a nemá nadprůměrné příjmy tak na vlastní bydlení nikdy nedosáhne. Jedině, že by žil o chlebu a vodě. Což je logicky nesmysl. To samozřejmě přispívá k neochotě lidí zakládat rodinný. Vidím to ve svém okolí. Hypotéka a dítě je doslova ekonomická sebevražda. 
Samostatnou kapitolou jsou přemrštěné ceny nájmu. 

Tata mi furt říká, že ve světě je normální bydlet v podnájmu, ať neblbnu s hypotékama, že se u nás každej zbláznil s vlastním bydlením. Asi na tom něco bude… možná kdybychom tu tou svojí touhou po vlastním bydlením takto nekřivili trh, tak je nám tu líp