Tak ok, když mi bylo 20, tak jsem to dostatečně neocenil a vzdal jsem to po 5 bossech (hráno tenkrát na HD verzi pro PS3). Teďka jsem hrál remake a dobývání kolosů je nejen super uspokojující, ale vizuálně solidně epický.
Ale kruci ta pojebaná neohrabaná kamera a ne přímo intuitivní jízda na koni mi lezla na nervy víc než bych chtěl. Měl to ještě někdo podobně?
Přesně kvůli tomuhle jsem před pár týdny vzdal The Last Guardian. Můžu v 'Souls' hrách umírat znovu a znovu a pojedu dál, ale jakmile má nějaká hra zprasenou kameru a ovládání, čili čirá frustrace, nemám na to. 😑
Shadow of the Colossus
|
reagovat
|
, ve které si bude Nolan hrát jen s časovými rovinami (což by se s ohledem na dobu putování Odyssea přímo nabízelo) a zaměří se na zkoumání úplně jiných věcí. Tak jako v Interstellaru bylo sci-fi jen atraktivní kulisou a hlavní roli hrály mnohem "intimnější" témata. Tady to s mytologickým prvkem může být stejné - efektní nadstavba jinak komorního vyprávění. Osobně bych byl mnohem radši za přístup "Nolanova představa epické fantasy sandálovky se vším, co k tomu patří" než "Nolanova další dekonstrukce/demýtizace, tentokrát v žánru epické fantasy sandálovky". To druhé jsem od něj viděl už několikrát (a bylo to super). To první zatím ne (a zajímá mě, jak by to dopadlo).