A že mi nějakou dobu tehdy trvalo, postřehnout že to, co slyším v EW, na konci Dannyho parťáků, v určité pasáži Muže v ohni atd. je pořád v určitých úpravách Clair de Lune :)

Jinak, napoprvé jsem měl špatný načasování, poprvé jsem EW rozehrál těsně před vydáním Red Dead Redemption 2 a pak dlouho nic jinýho nehrál. Napodruhý přišel pozdějc bratr s nápadem, že když se časově potkáme, budeme hrát EW. Vzdal to po souboji s Laurou v tý spalovně :) Já, co jsem dohledal, tak tehdy před Red skončil u Traumase. Do třetice by to klapnout mohlo. 

Kvůli dvojce jsem ten první díl rozjel. Mě odradila tehdy Grygarova recenze na games.tiscali, ale ted uz vim, ze byl mimo.

Jo, Evil Within je top, první díl má kouzlo i kvůli tomu, že působí ne úplně uhlazeně a špinavě, druhý díl pak opravdu krásně a emocionálně výživně rozšiřuje celej ten svět a příběh. 

EW byl super pro me cca nekde za pulku, kdyz se zacaly pomalu vytracet hororove prvky a tlacil se vic akcni rezim. Ale kombinace slabe postavy, "filmovy" rezim a dobre davky psycharny byla skvela. Souboje s bossy byly celkem na palici, nez prijdes na mechanismus, jak na ne. Ale takovy Keeper, Sadista nebo Laura uzasne a misty k posrani. Atmosfera v sanatoriu bozi, tu melodii posloucham dost casto. Ted jen nekdy sednout ke dvojce. 

Spider-mana jsem si jako novinku nesl na prvnim rande s manzelkou
Oba dily jsou to nejlepsi nejen v hernich komiksech, ale i nejlepsi Spider-Man pribehy a dokonala prace s oblibenymi postavami.
A Sony s nimi dela to co dela...
Kazdopadne to byla hra, kdy jsem jen jednou, abych to zkusil, poustil fast travel. Ten pohyb po meste je az moc bozi na to, abych si to takto kazil.

Já se pustil do prvního Spider mana. Podíl na tom bude mít nejen ten čerstvej trailer, ale pořád jsem nehrál dvojku, x měsíců tu mám nachystanej ten mezičlánek s Moralesem a nakonec, že si připomenu po ... sakra, osmi letech i tohle. Zajímavý je, že nikdy jsem nepatřil mezi lidi, co prolezou ve hrách každej kout, do puntíku všechno vysbírají a tady i když napodruhý, tak samovolně sbírám batohy, fotim budovy, a hlavně jako kdysi v Batmanovi - ty souboje jsou radost. 

PS: Nehrál jsem, ale zmerčil jsem tenhle tejden ten remake dvojky. Kdysi to chválil kamarád, že jestli si dát survival horor s několika náběhy na infarkt, tak zásadně tuhle dvojku. 

Já teď jedu Evil Within a je to takový Alan Wake meets RE.
Hrál tady někdo Fatal Frame? Ten remake dvojky vypadá dobře, ale aby to už nebylo moc infarktové.

Tak som sa dostal do hradu madam Dajmitresky a zatiaľ to je za mňa slabšie než návšteva u rodiny Bakerových. Nie že by to nemalo atmosféru ale krapek mi tam chýba ten hnus a špina. 
Pociťujem však iný strach a to strach o dostatok výkonu môjho PC. Už na začiatku hry mi udrelo do očí že textúry v hre sú oproti Biohazardu hodne kockaté. Pohral som sa v nastaveniach a upravil som to, aby to bolo pozerateľné aspoň približne ako ten Biohazard, avšak tu a tam si všímam "záseky" a pri úteku pred Dajmitreskou som už dva krát v rovnakom bode zažil pád hry.
Mal niekto podobnú skúsenosť?    

Nehrál jsem to v době prvního vydání, ani 5 a 6, ale vím, že šestka už pro lidi byla akční střílečka beze stopy hororu. A jak jsem před tou fůrou let zpaměti znal díl s Nemesis a z posledních hrál a nejraději mám 7 a 8, tak je v rámci hororu poměrně „sešupem“ i tahle čtyřka v novém kabátu. Pozor, to neznamená špatnou hru, naopak, bavil jsem se. Ale po horor úvodu, kdy jsou vesničané s vidlemi správně nepříjemní, atmosféra je jako „místo, kde bych určitě nechtěl být“, se to začne po jednom boss fightu tříštit v druhé půlce do takové horské dráhy, která několikrát dojde do bodu, že už už jsme skoro u záchrany Ashley, abychom se propadli někam do pekla a drápali se zpět. Pak se to překlopí do akční hry a postupně přeřadí zpět k hororu (jak jsem psal, koukám na to očima toho, co hrál čtyřku prvně a až právě po 7,8). Překvapilo mě, že je hra poměrně dlouhá, ačkoliv v určitou chvíli, dostaví se dojem, že „už těch hord nepřátel bylo dost“, přitom dost jich je teprve před vámi. Mimochodem, teď nevím, jak se správně jmenují, ale za nejhrůznější soupeře považuji ty, co vypadají jak Ted Raimi v Evil Dead 2, v druhé polovině hry. Vzápětí mě to ve finále hodí do Rambo módu, toho z Barmy, což jsem si užil. I ten samotný konec, který je jako hřiště na které dal někdo Michaelu Bayovi neomezený rozpočet. Kdybych tohle hrál tehdy, tak věřím, že o to větší musel být šok hrát pak sedmičku. 4/5 

Requiem ale přišel s výborným zvratem.
SPOILER RE REQUIEM
Podle mě si úplně všichni mysleli, že Grace je nějaký mutant a ehm.. Není

Než jsem začal Requiem, tak jsem se kousl, vzal do ruky slovník a celý to přetrpěl 

Kdyby někdo tápal v příběhu RE (přeci jen všechny hry asi nehrál úplně každý) před Requiem, tak mu to tady ta šikovná slečna převypráví.
Ale esmo to asi nedá

Preji jim, at to vyjde, ale bohuzel zatim denicek ve me moc nadeji nevzbuzuje.

KCD z wishe 

fakt chce vzniknout - link

Teď si dej remaky dvojky a čtyřky! 

Nebudu lhát, vila Beneviento pro mě byl dost náročná. Vostrá duchařina a samozřejmě pak naprosto šílený mimino - povedlo se mi jednou neutéct a řeknu vám, to jsem teda taky uplně vidět nechtěl.

Nicméně ten následující lord mě až tak nebavil, ani lokace, ani boss fight, ani lore... celkově jsem se těšil, jak se posunu dál. Skončil jsem prozatím na cestě za posledním lordem. 

Celkově mě to ale baví dost. Nemůžu říct, že bych si nějak masivně užíval gameplay (hraju to na PSku a jestli někdy dám Requiem tak asi PC), ale audiovizuálně, atmosféricky a vlastně i příběhově mě to dost baví.

Hodně se mi líbí, že mu nacházet různé útržky a dopisy (a to nejsem žádný sběratel nebo platinář), které doplňují lore světa nebo postav (to se mi moc líbilo právě s Donnou Beneviento a rodinným zahradníkem).

To dramaturgické vystavění celého příběhu mi zatím dost sedí. 

Je to v podstatě moje druhá RE hra. První jsem hrál kdysi RE5 v Africe, což mi přišlo spíš jako taková zombie řežba. Tohle je dost jiné. Dneska bych s trochou štěstí mohl dohrát.

Finíto, ta akce s dětma byla fajn, nepřišlo mi to vůbec strašidelné, překvapivě. Ač všichni tvrdí opak 

Nevím, jak jsou zdejší kolegové daleko v Requiem, ale včera v jednu ráno mi ta pasáž s Grace a dětmi (není spoiler) moc nedělala dobře.

Zasloužíš si svou přezdívku!