ale opravdu, jestli někde platilo ono pravidlo jít filmu naproti, že mu dám klid, tomu, ticho a beru v potaz minimalismus, tenhle film se odmění. Beru to jako oslavu faktu, co vše lze vykouzlit pomocí správně umístěné kamery a prací se zvukem. Hlava ve střehu, budete mžourat, přesvědčeni o tom, že sakra, támhle vedle tý holky, v tom šeru, tam něco je. Že jo? Nebo ne? A zároveň mi došlo, že bych vůbec nevěděl komu to doporučit a ve svém okolí dopadl cca podobně jako kdysi s doporučením Tajemství starého hotelu od Ti Westa. Ten mám taky rád pro svůj minimalismus, co z toho dokázal West vytřískat. 15 let jsem to neviděl a stejně si vybavím tu funkční děsivou scénu, kde ale reálně ten děs nevidíte. Jen obličej postavy, co ten film zvládne utáhnout. To má i Undertone 4/5


od mága Tatsuki Fujimoto. Námět to má úžasný.
Viděl jsem je všechny. Svou TOP 7 bych viděl takhle: Parfém: Příběh vraha, Fontána, Dokonalý trik, Potomci lidí, Clerks 2, Let číslo 93 a O dívce, která proskočila časem. U těch mi na mém ČSFD svítí 5*. Parfém a Fontána mají zároveň jedny z mých nejoblíbenějších soundtracků. Letos zatím taky dobrý, ale 5* jsem dal jen Odyssee. Vlastně ještě Pan Nikdo proti Putinovi a Hamnet, ale ty spadají do 2025.