Přesně 

Chápu, udělal bych to samé. 

Ještě s tím jídlem si vzpomínám, že jsem naštval jednoho kolegu. 
Dřív u nás v kanclu stále zvolnil telefon, který jsem většinou bral já. 
Ale jakmile přišel čas oběda (většinou jsem si dal nějakou kombinaci věcí z lednice), tak jsem telefon ignoroval.
Takže si tak chystám jídlo a v tom telefon. Kolegové též někde v terénu či na obědě v kantýně. No nic telefon ignoruju a pokračuju. Za minutu další telefon. Opět ignorace. Třetí telefon. Říkám si, tady je někdy vytrvalý a odhodlaný, no zase ignorace. Pomalu se pustím do jídla, když se rozrazí dveře a v nich kolega se slovy "Ty tu jsi celou dobu?".
Já vklidu žvýkám a čumím na něj "Jasně.". 
On docela vzteklý "A proč mi to jako nebereš?". 
Já ho opět nechávám vycukat, užívám si jídlo a pak odpovím "Protože jím, ty na obědě bereš telefony?". 
Následovalo prásknutí dveřmi, já pokrčil rameny a pokračoval v jídle. 

Já se obávám, že za to mohlo často jejich nevědomé otevření Pandořiny skříňky dotazem typu: ,,Hele tenhle film, co je teď v kině, jaký to je, viděls to?" A pokud je povedený film i pokrm, byl bych blázen míchat to dohromady. Proto ty prodlevy 😃

To je jistě pravda. Jenže plno rodičů jim dá do ruky mobil, aby od nich měli pokoj. A řada z nich ani není počítačově gramotná, takže se pak nestačí divit. YouTube ještě nic není. Skutečně zlo je TikTok. Algoritmy řídí i samotný android a samozřejmě Google a na základě toho pak každému doporučuje reklamy nebo jiný obsah. 

Jako někdo, kdo dětství prožil v divokých devadesátkách se vůbec divím, že jsme tenkrát přežili. Pamatuji si, že jsem si úplně na drzo prohlížel pornočasopisy v supermarketu, kde byli tehdy volně přístupné. A samozřejmě jsem se opakovaně setkal s moralisty, kteří se mě snažili vychovávat. A já je tehdy asi ve dvanácti letech odbyl tím, že když není můj fotr tak se o mě nemá, co starat.  Malém jsem schytal facku. 
Za mě v dnešní online době nemají zákazy ani omezování význam. Beztak se ke všemu dostanou přes spolužáky a kamarády. Mnohem důležitější je podle mě osvěta a něco jako internetová výchova, jak se bezpečně chovat v online prostředí. 

Pokud někdo jedete do Krnova na festival, klidně dejte vědět, rád dám pokec

Vždycky to nejlepší na konec. A taky se na mě vždycky čeká, začal jsem s tím experimentovat v jednom kanclu, kdy jsem se snažil obědvat jako ... jako Hirajama v Dokonalých dnech. Že mám těch pár minut prostě na žvejkání, ne na zvonící telefon, ne na pípnutí mailu. U společných stolů jsem měl teorii, že ty posunky „Teda, ty seš šnek, my už to máme sněděný!" pramení spíš z toho, že museli koukat, jak já se teprv vítám a zdravim s tím nejlepším na talíři. Kdyby tenhle text teď četl někdo z rodiny, asi by dodali něco jako: „No, to je Petr, heleďte, toho kdybychom poslali pro smrt, tak tady budeme ještě dalších 100 let!“.

Ja som čo sa jedla týka "degustačný chemik". Mám tendenciu najprv skúsiť jednotlivé kúsky zvlášť, napríklad ryžu, mäso, šalát s potom ich "ľubovoľne kombinovať." 

Máš recht, když nechceš stereotypizovat, protože my to s mou ženou třeba máme přesně naopak...

Mám kamaráda, na kterého se v kantýně vždy čekalo. Udělali jsme šetření a zjistili, že on si nachystá sousto na příbor, pak žvýká a dokud to nerozžvýká, tak nezačne s přípravou dalšího sousta. Takže nejenom delší žvýkání, ale i logistika 

Já nehci stereotypizovat, ale tohle mi přijde posílené pohlavím. Já si nepřijdu jako rychlý jedlík, ale vždy, když jím spolu s ženou, tak si připadám jako Otesánek, protože totožnou porci do sebe narvu za půlku času

Záleží na tuhosti a jídle, smažák a tužší maso třeba hryžu fakt dlouho, ale upravenou zeleninu polykám skoro v celku

Mně někdy přijde, že jím jak had, takže asi tak...
Třeba Cornetto... Žena se dostane ke kornoutku v době, kdy já už mám tak pět minut snězený i ten čokoládový (tudíž nejlepší) spodní kousek

Co nejrovnoměrněji. První sousto stejné jako poslední.

Kolikrát koušete? Já 24x. 

Já ani do esmova způsobu dorůst nemusel, vždy jím rovnoměrně (ta kůrčička u pečeného kuřete) a sousta střídám (hlavní jídlo, příloha, hlavní jídlo). Když jde chutě kombinovat, tak vždy kombinuju - tj třeba to sousto řízku doplním soustem ledového salátu, sousto pečiva jím vždy se sýrem/šunkou dohromady apod.
Pokud jde o rozložení chodů, pak dezert na konec je imo ideální volba a předkrm, u nás třeba vařené kuřecí maso z vývaru, je imo co do chuti intenzivnější, jak polévka. Takže to mám jednoduše všelijak.