Za mě k tomu závěru - já jsem tak nějak od začátku kalifornský kapitoly očekával, že se děvčata potkají a dojdou třeba k nějakýmu... já nevim, vzájemnýmu pochopení, aniž by došlo k usmíření, nebo něco tak. Když se objevili otrokáři, byl jsem si tím už skoro jistej a už jsem si popravdě při hraní chystal jízlivej komentář o tom, jak nejlepší nástroj pro překonání smrtelnýho nepřátelství lesby a mužatky je pár patřičně odpornejch bílejch chlapů (to aby se do_odlík necítil zbytečně zklamanej
). Tak mě ten závěr na jednu stranu potěšil, že to až tam nedošlo a na druhou stranu frustroval, protože jak se až do poslední kapitoly Ellie chovala celkem pochopitelně a leckterá z mrtvol, co za ní zůstaly, si o to nakonec řekla sama, tady už se z ní pomalu stával záporák. Ba dokonce jsem během toho momentu s nožem regulérně přestal masírovat F a pak se divil, jestli tam opravdu v samým závěru dostal hráč možnost volby
.
. Kdyby nechala Joela s Ellie před operací na pět minut promluvit, historie by se psala úplně jinak a lidstvo by se vesele mohlo mordovat v zase trochu jinejch kulisách a kvůli zase trochu jiným věcem. Což dobře věděl Joel a jeho volbě se ani trochu nedivím. Necháme-li stranou Marlene, přeci jen víc času na vychladnutí - a hlavně informací a důvodů, proč to udělat - měla Abby (jinak jednoznačně sympatičtější osoba z těch dvou stran).
. Ale možná se ta druhá věc vztahuje spíš na konzumenty z řad fanboyů, nerad bych tvůrcům křivdil.


Za 33 dní se prodalo 3,3 milionů kopií. Jen houšť!
...i když budu v menšině tak můj nejoblíbenější Allen je Půlnoc v Paříži. Ten film je moje srdcovka. Je to i Hemingwayem a tou dobou. Literárně je moje oblíbená. Navíc každá moje nová holka byla testována na filmech Dobrý ročník a právě Půlnoc v Paříži.