Moje babička z matčiny strany se stala matkou samoživitelkou se třemi dětmi poté, co se jí manžel v roce 1973 zabil v autě. Takže bych nepaušalizoval. 

Souhlas, ja jsem třeba právě teď stáhl z půdy starý bedny s mixem Lega a chystám se to roztřídit, zdomumentovat a rozprodat 

Já chápu a do značné míry souhlasím jak to myslíš, ale teda nevím jestli bych pracovní a dopravní situaci v USA bral jakkoli za vzor. To je v mnoha jiných ohledech taky úplné peklo  - a nezapomeň na to že benzin u nich stojí skoro polovinu při třikrát vyšších platech, takže se pak to dojíždění řeší poněkud jednodušeji (a dojíždět hodinu je snad dost normální i u nás), a baráky staví ze sádrokartonu, což zase pomůže s tím stěhováním.  Fakt bych se radši díval na zbytek Evropy.

V pohode...
link

Fico z Russka nedovezl nějaké bytové reformy? 
(promiň)

Nechcem hneď nabehnúť, že pozrite u nás je to s tými bytmi oveľa horšie, ale no... je  V Bratislave máme najvyššie ceny bývania v pomere s platmi. Keby partnerka nemala byt po rodičoch, tak ideme do podnájmu, ale to by som svoju výplatu dával iba na bývanie. Ako píše hroubek - človek, ktorý je sám a nemá inú možnosť než ísť do podnájmu - to je čierna diera, kde páliš peniaze.

Respekt za to, že sis šel za svým. A jak říkáš, hodně je to o tom si vybrat jestli chci mít vlastní bydlení a něco pro to udělat a obětovat, a nebo ne. S tímhle souhlasím. Sám jsem se proto také rozhodl. Bohužel v jiné době a za jiných cen. První rok a půl jsem žil z výplaty do výplaty. A sám bez pomoci bych živořil a nic si nekoupil.

A teď ta druhá strana mince, ve které kluci tady mají naprostou pravdu. Dostat dnes hypotéku na slušný byt, při dnešních cenách, úrocích, životní situaci, nestabilitě trhu, cenách energií a dalších věcí je masakr. Sám jsem to poznal, když jsem hledal byt, a velmi bolestivě mi spadli růžové brýle. Prostě pokud nemáš bohaté příbuzné (nebo ochotné za tebe ručit majetkem), nemáš práci kde bereš v dnešní době více jak 60K+, tak jsi v prdeli.

To, ani nemluvím o tom že musíš mít většinou našetřeno 20% na hypotéku, banka Ti naschvál nedá odhad (protože ceny bytů neodpovídají reálné ceně), musíš to ze 70% vždy předělat, nakoupit zařízení (Ty ses rozhodl to dokupovat postupně, ale někdy to prostě nejde a musíš koupit spoustu věcí hned) a další věci nezbytné k bydlení.

Ty sice na hypotéku dosáhneš, ale ty zbylé věci Tě vysají. A to nemluvím o tom, že musíš mít pojištění, spoření (spoléhat na vládu a nějaký rozumný důchod taky nejde). Je to hnusný začarovaný kruh, na kterém nejvíce doplácí chudý, protože na vlastní bydlení nedosáhnou a musí bydlet v pronájmech. Někdo ze střední třídy na hypotéku dosáhne, ale většinou platí to, že mu s tím někdo pomůže rodiče nebo partnerka, ale pak se plánují děti, svatba, dovolená a zas je problém. A život přeci není jen o tom chodit do práce z práce, a takhle vydržet 10-15 let, než se ti úroky nějak srovnají a konečně splácí a i něco ušetříš.

Já to nemyslel nějak špatně, jestli to tak vyznělo. Jenom si nemyslím, že honění se za vlastním bydlením je cesta pro každého. Vlastní bydlení se u nás bere jako životní cíl, nějaká jistota, ale realita je taková, že nájem je levnější. Lidi si berou hypotéky na 30-40 let a vydajově to staví na úplné limity jejich možností a pak se klepou při refinancování, inflaci nebo jakýchkoliv větších výdajích.

Ale kdyby investovali do akcii, tak v lete nemuzou na dovolenou, nemuzou si nic doprat a jaky smysl by pak to "utrpeni" davalo? ;) 2-3M za byt je proste pro spoustu lidi s normal zivotem absurdne vysoko, pokud na startu nemaji 60%+ minimum. Ti stastnejsi si koupili byt za "pakatel", kdyz se napr v Ove 2004-2014 ve velkym rozprodaval bytovy fond.