V letech 2000–2019 vzniklo celkem sedm filmů série X-Men a tři sólové filmy s Wolverinem v podání Hugh Jackmana. Všechny vznikly u studia 20th Century Fox, které filmová práva na X-Meny získalo od Marvelu v době, kdy na tom Marvel nebyl ekonomicky zrovna nejlépe a rozprodával filmová práva na své nejpopulárnější postavy. Když ovšem Disney v roce 2019 dokončil akvizici Foxů, znamenalo to mimo jiné návrat X-Menů k Disneym vlastněnému Marvelu.

A i když bylo třeba čekat, jak přesně Kevin Feige zapojí navrátivší se X-Meny do širšího Marvel Cinematic Universe, mutanti o sobě dávají postupně vědět. Z Ms. Marvel se stala mutantka Kamala Khan (v komiksech je přitom Inhumanka), Wonder Man z čerstvě zrušeného seriálu má být podle všeho také mutantem, Deadpool a staronový Wolverine s tváří Jackmana dali jasně najevo, že do budoucnosti MCU ještě promluví, a mezitím tu byl také nový Spider-Man, ve kterém se představila stěžejní postava, která by v MCU ještě měla sehrát důležitou roli.

Marvel každopádně na skončené přehlídce D23 potvrdil, že reboot série X-Men dorazí do kin 5. května 2028. Vše pak naznačuje, že právě mutanti by mohli stát v centru již třetí velké ságy MCU, která má podle některých spekulací nést název Mutantní sága.

Co všechno ale mutanty v MCU čeká? Jaké postavy, příběhy, záporáky a konflikty může Marvel využít? A může se z X-Menů skutečně stát nový základ celého filmového vesmíru? To si rozebereme níže.

ČLÁNEK OBSAHUJE POTENCIÁLNÍ SPOILERY K MINULOSTI, PŘÍTOMNOSTI I BUDOUCNOSTI X-MENŮ:

AVENGERS: DOOMSDAY… A SECRET WARS

V květnu 2028 sice dorazí noví X-Meni, stará garda z filmů studia Fox se ovšem ještě předtím stihne rozloučit. V Avengers: Doomsday se totiž vracejí některé známé tváře – Patrick Stewart jako Profesor X, Ian McKellen v roli Magneta, James Marsden jako Cyclops, Alan Cumming jako Nightcrawler, Rebecca Romijn v kůži Mystique a Channing Tatum jako Gambit. Právě Gambit je přitom jedním z největších překvapení. Z komediálně pojaté postavy z Deadpoola a Wolverina se má stát jeden z mutantů, kteří se postaví po bok dalších X-Menů proti Avengers. Vše zároveň naznačuje, že realitu těchto postav čeká konec.

Navrátivší se X-Meni sice mají staré známé tváře, stále ovšem není jisté, zda jde skutečně o stejné verze postav, jaké jsme znali z původní filmové série. Ta už je ostatně natolik zamotaná cestováním časem, přepisováním realit a zásahy Deadpoola, že v tomto případě je možné prakticky všechno. Doomsday a Secret Wars mají každopádně být jednou velkou rozlučkou s mnoha prvky, které jsme znali před současnou érou MCU. Je proto pravděpodobné, že se většina těchto X-Menů objeví maximálně ještě v Avengers: Secret Wars, a pak se s diváky (opravdu už definitivně) rozloučí.

Těžko říct, zda se alespoň jeden z nich dožije událostí Secret Wars, přičemž nejvýraznější roli má mít údajně Gambit. Stejně tak není jasné, zda Marvel na poslední chvíli nepotvrdí například Famke Janssen jako Jean Grey nebo Halle Berry jako Storm. Jedna Jean Grey je ovšem pro Secret Wars potvrzena – v podání Sadie Sink. Jean v podání Sink tak po svém letošním debutu dostane další důležitou zastávku už následující Vánoce. A pravděpodobně bude opět interagovat především s Peterem Parkerem v podání Toma Hollanda. Jak velkou roli Jean v Secret Wars skutečně sehraje a zda se po jejím boku objeví také další mutanti, zatím nevíme. Jedno je ovšem jisté: další velká zastávka Jean Grey bude čekat právě v rebootu série X-Men.

Právě Jean může být pro budoucnost mutantů jednou z nejdůležitějších postav. V komiksech je totiž neoddělitelně spojená s Phoenix – kosmickou entitou, která patří mezi vůbec nejmocnější síly marvelovského vesmíru. Phoenix může svého hostitele obdařit téměř neomezenou mocí a právě spojení Jean s touto silou vedlo k jednomu z nejslavnějších příběhů X-Menů. Jean se postupně dostává pod vliv Phoenix, její psychika přestává obrovskou moc zvládat a zrodí se Dark Phoenix. Situace následně vyústí v jeden z nejtragičtějších příběhů X-Menů, který se stal naprostou komiksovou klasikou.

Foxové už se přitom tento příběh pokusili adaptovat hned dvakrát – nejprve v X-Men: Poslední vzdor a následně v X-Men: Dark Phoenix. Právě proto bude zajímavé sledovat, zda se Marvel bude chtít této látce nějakou dobu vyhýbat. Komiksová Jean je nicméně s Phoenix tak moc svázaná, že je to prakticky nevyhnutelné - jako je v případě Spider-Mana Toma Hollanda nevyhnutelná konfrontace se symbiontem. Právě zde by teoreticky dávalo největší smysl zapojit Famke Janssen, která by mohla svou mladší variantu varovat. I když to jako v případě Tobeyho Maguiera, který v Bez domova zmínil svou konfrontaci se symbiontem, nemusí být nic platné. 

X-MEN REBOOT

Samotný reboot v režii Jakea Schreiera dorazí do kin v květnu 2028, Sadie Sink už přitom zná několik svých hereckých kolegů (na oznámení na D23 se mělo ústřední obsazení vidět skutečně poprvé). Kit Connor se představí jako nový Scott Summers/Cyclops, Maya Boyd jako Ororo Munroe/Storm. Inde Navarrette z hororového hitu Posedlost ztvární Rogue místo Anny Paquin a Christopher Abbott, kterého jsme už mohli vidět jako záporáka Cizince v Lovci Kravenovi, se představí jako Profesor X. Obsazení doplňují Samara Weaving jako Emma Frost a Adam Driver jako Nathaniel Milbury, krycí identita Nathaniela Essexe aka Mistera Sinistera.

Že je těch postav málo? Ani náhodou. Ve filmu by se měl objevit také minimálně Hank McCoy/Beast, přičemž kolem role se měl pohybovat Charles Melton. Jednání se ovšem údajně zkomplikovala kvůli jeho vyšším požadavkům na honorář. V rebootu série X-Men by měl být tým skutečně na svém počátku a Marvel se údajně snaží vycházet z původní komiksové sestavy. Základní pětici tvoří Jean Grey, Cyclops, Beast, Warren Worthington III/Angel a Bobby Drake/Iceman, přičemž jejich vůdcem je pochopitelně Profesor X. Účast Storm a Rogue nicméně naznačuje, že film nebude původní sestavu kopírovat úplně přesně.

Právě účast Emmy Frost je v tomto ohledu obzvlášť zajímavá. V komiksech jde o výraznou antihrdinku, která původně začínala jako padouch a protivnice X-Menů. Vedla Hellfire Club a využívala své telepatické schopnosti k manipulaci s ostatními. Její schopnosti zahrnují především mimořádně silnou telepatii a schopnost proměnit své tělo v organickou diamantovou podobu, díky níž je prakticky nezranitelná. Časem se ovšem přidala k X-Menům a dokonce navázala vztah s Cyclopsem v době, kdy se těžce vyrovnával se smrtí Jean Grey.

Dlouholetý pár společně vedl Xavierův institut v době, kdy byl Profesor X mimo hru. Postupně se však odcizili a jejich vztah skončil. Později se Emma v komiksech romanticky sblížila také s Tonym Starkem a během událostí Fall of X dokonce uzavřeli fingovaný sňatek (ale z lásky!). Ve filmu tak teoreticky může fungovat jako antihrdinka, která postupně změní stranu. Do romantického trojúhelníku mezi Cyclopsem, Jean a Emmou se ovšem Marvel nejspíše pouštět nebude. Connorovi je 22 let, Weaving 34. Emma Frost tu samozřejmě teoreticky může být pojatá jako MILF profesorka, ale...

A kdo je vlastně Nathaniel Milbury? Jde o krycí identitu Nathaniela Essexe aka Mistera Sinistera. Původně anglický vědec z viktoriánské éry 19. století byl posedlý evolucí a věřil, že lidstvo se musí geneticky vyvinout. Později se dostal do kontaktu s Apokalypsou, který jeho práci výrazně ovlivnil. Essex následně podstoupil genetickou proměnu, získal nadlidské schopnosti, dlouhověkost a změněný vzhled a přijal jméno Mister Sinister. Od té doby se po staletí věnuje mutantní genetice, experimentuje na lidech a snaží se vytvořit geneticky dokonalé mutanty.

Právě proto se dlouhodobě zajímá například o geny Cyclopse a Jean Grey. Věří totiž, že právě jejich genetická kombinace může vést ke vzniku potomka schopného porazit Apocalypse. Mister Sinister tak může být teoreticky záporákem jednoho filmu, mnohem zajímavější je ovšem možnost, že Adam Driver ztvární postavu hned v několika projektech.

Marvel se má údajně rozhodovat mezi Misterem Sinisterem a Apocalypsem jako potenciálními hlavními záporáky další mutantní ságy. Rozhodnutí přitom podle všeho nemusí padnout okamžitě. Obě postavy by nejprve měly dostat prostor k postupnému rozvinutí. Marvel by tím mohl vyzkoušet jiný přístup než u Thanose a Dooma. Namísto toho, aby byl jeden hlavní záporák předem jasně určený, by oba dostali možnost postupně vyrůst v ústřední hrozbu. Šance, že Driver ztvární Sinistera pouze jednou, tak mohou být výrazně menší.

ČLENOVÉ TÝMU

Původní X-Men se na stránkách komiksů objevili v roce 1963. Samozřejmě ovšem nešlo o jediné členy týmu. Od roku 1963 se v jeho sestavě vystřídalo více než 100 postav, takže nemá smysl probírat úplně všechny. Pro představu lze jednotlivé výraznější posily rozdělit podle období:

• 70. léta – Havok, Colossus, Storm, Nightcrawler, Banshee, Wolverine
• 80. léta – Shadowcat, Dazzler, Rogue, Forge, Psylocke
• 90. léta – Gambit, Jubilee, Bishop
• první dekáda 21. století – Warpath, Armor, X-23, Cable

Některé postavy už známe z předchozích filmových zpracování, jiné se mohou v MCU představit úplně poprvé. Obsazení Rogue a Storm už v prvním filmu rebootované série navíc naznačuje, že Marvel nebude nové členy přidávat striktně podle původního komiksového pořadí. Rozhodovat může popularita, smysluplné užití v rámci děje a další okolnosti. Havok se jako mladší bratr Cyclopse přímo nabízí do případných pokračování, Nightcrawler a Colossus zase patří mezi fanouškovsky velmi oblíbené postavy, v podstatě mezi nejpopulárnější členy v (nejen) komiksové historii X-Menů.

A pak je tu Cable. Cable, vlastním jménem Nathan Summers, je syn Cyclopse a Jean Grey, respektive jejího genetického klonu. Kvůli techno-organickému viru se jako dítě dostal do budoucnosti, kde z něj vyrostl kyborg a jeden z největších mutantních bojovníků. Jeho život v budoucnosti z něj zároveň udělal cestovatele časem, který se opakovaně vrací do minulosti, aby změnil události vedoucí ke katastrofické budoucnosti. V Deadpoolovi 2 jej ztvárnil Josh Brolin, v nerealizované týmovce X-Force (jeden z těch projektů, který zabila akvizice 20th Century Fox Disneym) měl být záporákem jeho zlý klon Stryfe. Brolin ovšem neustále mluví o tom, že by si Cablea opět rád zahrál, třeba se tak Marvel smiluje a Brolinovi dá jako Cableovi ještě jednu šanci.

Velkým otazníkem zůstává budoucnost Gambita, X-23 a Wolverinea. Špitá se, že jsou v Marvelu s Gambitem v podání Channinga Tatuma natolik spokojení, že by se nebránili tomu, aby se v roli zdržel i po Secret Wars. Těžko ovšem říct, jak by téměř padesátiletý Tatum v dlouhodobém horizontu fungoval po boku o dvě dekády mladší Inde Navarrette. Gambit a Rogue jsou totiž v komiksech jeden ze zásadních mutantích párů. Po vzoru X-Men filmů od Foxů ovšem samozřejmě teoreticky někdo může sladit Rogue s někým jako byl Iceman.

Ještě větší otazník představuje Wolverine. Různí insideři a teoretici se předhánějí v odhadech, zda po Secret Wars přijde konec Jackmanova Wolverinea, nebo zda bude Hugh Jackman skutečně ochotný pokračovat ještě dlouhé roky. Všechno ale naznačuje, že Marvel dříve či později bude chtít obsadit Wolverinea, který bude věkově lépe zapadat k mladé sestavě kolem Sadie Sink a Kita Connora. Přesto existuje zajímavá možnost: Marvel může představit nového Wolverinea a zároveň si ponechat Jackmanovu verzi, která bude spolu s Deadpoolem Ryana Reynoldse existovat tak trochu bokem. Zní to ovšem už poněkud chaoticky – a právě proto není jisté, zda by se Marvel touto cestou vydal.

A co Laura/X-23 v podání Dafne Keen? Její existence je ve filmech silně spojená s Jackmanovým Wolverinem. Po vzoru komiksů by ovšem teoreticky mohla Loganovu identitu převzít právě Laura a stát se Wolverinem hlavního vesmíru MCU. Je to opět zbytečně komplikované? Nejspíše ano. Čím více se ovšem mluví o Jackmanově setrvání, tím pravděpodobnější je nová adaptace komiksu Old Man Logan. Tentokrát ta komiksově akurátnější, ve které je třeba i kanibalská rodina Hulků. Tak třeba to Rimsy docení víc než Logana.

OHRANÉ ZÁPLETKY?

Co vlastně na D23 zaznělo od samotného Kevina Feigeho?

„S téměř 90 lety komiksové historie existuje obrovské množství příběhů, které ještě můžeme vyprávět. Onehdy jsme oznámili velmi mladé nové herecké obsazení pro jednu značku s názvem X-Men. A to je skvělé, protože jsme tu měli 10 skvělých X-Men filmů, ale může jich být klidně dalších 100. V těchto komiksech jsou jedna sága za druhou, které ještě nebyly vyprávěny. A to je skvělé, protože příběhy, které mě inspirovaly k tomu, abych chtěl natáčet tento druh filmů, ještě nebyly zfilmovány. Jsem z toho opravdu nadšený.“

Zní to, jako by se Feige snažil naznačit, že reboot nebude jednoduše opakovat příběhy, které už jsme od Foxu viděli. Znamená to, že se nedočkáme třetí adaptace Dark Phoenix? Nebo druhé adaptace Budoucí minulosti? Pravděpodobně není třeba brát to tak  doslova. Některým příběhům se totiž Marvel může jen těžko vyhnout.. Marvel může některé stěžejní komiksové příběhy jako Dark Phoenix výrazně změnit, odložit nebo převyprávět, ale jeho úplné ignorování by nedávalo příliš smysl.

Stejně tak se může vrátit motiv lidského odporu vůči mutantům. Bill Metzger, hlavní záporák posledního Spider-Mana, události svého debutu přežil a vše nasvědčuje tomu, že i nadále bude představovat hrozbu pro mutanty. Teoreticky tak může postupně dojít k propojení s dalšími známými lidskými odpůrci mutantů – Williamem Strykerem, Bolivarem Traskem nebo třeba Graydonem Creedem. Právě zde se může otevřít prostor pro mnohem širší konflikt.

MAGNETO A BRATRSTVO MUTANTŮ

Marvel se minimálně na začátku zřejmě nechce spoléhat pouze na Erika Lehnsherra AKA Magneta. To je logické. Magneto se objevil v sedmi ze sedmi hlavních X-Men filmů od Foxu a po Ianu McKellenovi a Michaelu Fassbenderovi bude potřeba k postavě přistoupit trochu jinak.

Ne nutně změnou jeho původu – i když otázka, zda se jeho tragická minulost opět spojí s druhou světovou válkou, je samozřejmě zajímavá. Pokud totiž Magneto má být i v MCU přeživší holokaustu, bude mu v době nových marvelovek okolo devadesáti-sto let. Zpomalené stárnutí? Zmražení u ledu po vzoru Captaina Americy/Winter Soldiera? Pozměnění původu (napojení na občanskou válku v Bosně a Hercegovině)? Uvidíme.

Magneto je nicméně tak populární postava, že se teoreticky může nejdříve etablovat jako samostatná postava. Jednou z možností je film zaměřený na Bratrstvo mutantů. To v komiksech funguje jako protipól X-Menů a prosazuje mutantskou nadřazenost i odpor vůči lidem. Vlastní projekt by tak mohl představit nejen nového Magneta, ale také Mystique, Pyra, Bloba nebo další postavy.

Zároveň by mohl umožnit Marvelu představit Bratrstvo spíše jako skupinu antihrdinů než klasických padouchů. Protože právě konflikt mezi Xavierem a Magnetem může být pro MCU možná ještě důležitější než samotné souboje se Sentinely či superpadouchy. Profe

sor X věří v soužití mutantů a lidí. Chce, aby mutanti využívali své schopnosti k ochraně společnosti a postupně se stali její přirozenou součástí. Magneto naopak dlouhodobě zastává názor, že lidstvo se mutantů bude vždy bát a dříve či později se proti nim obrátí. Z jeho pohledu je proto bezpečnější, pokud si mutanti vybudují vlastní společnost a přestanou být na lidech závislí. Pokud budou mutanti skutečně představovat početnou část populace, nepůjde už jen o konflikt několika superhrdinů. Stane se z něj politický a společenský problém.

ZÁPORÁCI

Magneto, Mister Sinister a Apocalypse mohou být budováni postupně. Co ale další protivníci? Marvel má k dispozici obrovské množství postav, z nichž mnohé zatím na velké plátno pořádně nedostaly šanci.

Juggernaut

Juggernaut se sice už ve filmech objevil, žádná jeho filmová verze mu ale nedala skutečné zadostiučinění. V komiksech jde o nevlastního bratra Charlese Xaviera, který získal své schopnosti díky mystickému drahokamu boha Cyttoraka. Disponuje obrovskou fyzickou silou, nezranitelností a prakticky nezastavitelnou hybností. A mimochodem – není mutantem, i když se vám jeho dosavadní filmová zpracování snažila tvrdit opak.

Mojo

Pak je tu Mojo – taková vesmírná verze Luboše Xavera Veselého. Je to obří, žlutý, beznohý tvor z mimozemské dimenze Mojoworld, kde vládne jako producent a diktátor televizní zábavy. Je posedlý sledovaností a pro své publikum pořádá násilné gladiátorské show, do kterých unáší různé bytosti včetně X-Menů. Jeho příběhy jsou často satirou televize, reality show, médií a posedlosti sledovaností. Je pravda, že jeho přítomnost by mohla až příliš připomínat Velmistra a Sakaar z Thora: Ragnarok. Zároveň by ale Mojo představoval možnost natočit X-Men film, který by se výrazně lišil od všech předchozích.

Bastion

Dále tu máme Bastiona. V komiksech jde o kyborga vzniklého spojením technologií Master Moldera a Nimroda. Stal se fanatickým zastáncem vyhlazení mutantů a dokáže se vydávat za člověka, budovat politický vliv a postupně vytvářet systém namířený proti mutantům. Jeho zapojení by mohlo opodstatnit návrat Sentinelů, tentokrát ale v mnohem komplexnější podobě. Místo dalšího jednoduchého „robota na zabíjení mutantů“ by Bastion mohl stát v čele systému kontroly a pronásledování mutantů. Pokud se v MCU skutečně objeví mutantní registr, právě Bastion může spojit technologii Sentinelů, politiku a otevřenou nenávist vůči mutantům.

Onslaught

A potom je tu Onslaught – extrémně mocná psychická entita vzniklá spojením vědomí Profesora X a Magneta. V komiksech vznikl poté, co Xavier potlačil temnou část Magnetovy mysli. Ta se následně spojila s Xavierovou vlastní psychikou a vznikla samostatná bytost. Příběh známý jako Onslaught Saga vyvrcholil obrovským střetem s X-Meny a dalšími hrdiny Marvelu. Onslaught by tak teoreticky mohl být záporákem Avengers filmu, který by přišel ještě před velkým finále mutantní ságy.

Apocalypse

En Sabah Nur je jedním z vůbec nejstarších mutantů a zároveň jedním z nejnebezpečnějších protivníků X-Menů. Narodil se před tisíci lety a celý svůj život podřizuje jednoduché filozofii: přežít mají pouze ti nejsilnější. Mutanty neustále podrobuje zkouškám a lidstvo považuje za další překážku evoluce. Díky schopnosti měnit vlastní tělo disponuje obrovskou silou, regenerací a řadou dalších schopností. V komiksech navíc vytvořil vlastní Čtyři jezdce. Fox už jeho příběh adaptoval v X-Men: Apokalypsa, kde En Sabah Nura ztvárnil Oscar Isaac... v nepříliš chváleném podání. MCU tak má ideální příležitost přistoupit k postavě úplně jinak.

Pokud skutečně platí, že Marvel zvažuje Mistera Sinistera a Apocalypse jako dva kandidáty na hlavní zlo další mutantní ságy, jejich propojení se nabízí téměř samo. Sinister může být vědec posedlý genetickou evolucí. Apocalypse může být bytost, která chce výsledky této evoluce využít k vytvoření světa podle svého obrazu.

JAKÉ VAZBY MOHOU MÍT X-MENI NA OSTATNÍ POSTAVY V MCU?

Spider-Man

Spider-Man: Zbrusu nový den už naznačil, že Spider-Man může mít k mutantům poměrně blízko. A Marvel si rozhodně nenechá ujít možnost dovést Spider-Mana k interakcím nejen s Wolverinem, ale také s Deadpoolem.

Illuminati

V Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství jsme navštívili realitu, ve které fungoval tým Illuminati. Podobný tým se může teoreticky dát dohromady i v hlavním vesmíru MCU. V komiksech mezi jeho členy patří Iron Man, Doctor Strange, Mister Fantastic, Black Bolt, Namor a Profesor X. Je to skupina nejvlivnějších a nejmocnějších myslitelů Marvelu, do které může Xavier přirozeně zapadnout.

Black Panther

Storm se představí v rebootu série X-Men, následně by se měla objevit také v Black Pantherovi III. Dává to smysl. Storm pochází z Afriky a v komiksech se dokonce provdala za krále Wakandy T’Challu. V MCU se tak nabízí možnost vytvořit její vlastní vazbu na Wakandu – a může si v MCU vzít alespoň T’Challu II v podání Davida Jonssona.

Hulk

Deadpool a Wolverine už naznačil možný střet Wolverinea s Hulkem. Marvel ale může jednou chtít ukázat jejich skutečný souboj v plnohodnotné podobě. Ať už bude Wolverinea hrát Hugh Jackman, nebo někdo jiný, střet těchto dvou ikonických postav je příliš lákavý na to, aby ho Marvel ignoroval.

Captain Marvel a Rogue

Captain Marvel v podání Brie Larson se zase může přirozeně setkat s Rogue. Rogue ji v komiksech napadla a pomocí své schopnosti absorbovat schopnosti jí vysála nejen superschopnosti, ale také část vzpomínek a osobnosti. Carol kvůli tomu na dlouhou dobu přišla o své schopnosti a řešila problémy s vlastní identitou. Rogue si naopak část Caroliny psychiky nesla v sobě, což výrazně ovlivnilo její další vývoj. Z jejich původního nepřátelství se postupně stal komplikovaný vztah, který měl místy až sesterský charakter. Captain Marvel zatím není potvrzena pro Doomsday ani Secret Wars. Že by za tím stála právě hvězda Posedlosti?

GENOSHA A KRAKOA

Genosha je ostrovní stát, který se v komiksech stal jedním z nejdůležitějších míst mutantního světa. Původně šlo o zemi, kde byli mutanti diskriminováni a využíváni jako otrocká pracovní síla. Postupně se z ní ale stal samostatný stát mutantů. V MCU by Genosha mohla představovat vůbec první skutečný pokus mutantů vytvořit vlastní společnost a žít mimo lidskou kontrolu. Zároveň by šlo o ideální místo pro Magneta a jeho pohled na budoucnost mutantů. Jakmile totiž budou mutanti představovat skutečnou část světové populace, otázka jejich postavení přestane být pouze otázkou superhrdinů. Mohou chtít vlastní stát, vlastní pravidla a vlastní politickou reprezentaci. Tím vzniká další důvod ke konfliktu mezi mutanty a lidmi.

A potom je tu Krakoa. V moderních X-Men komiksech se z ostrova stal nový domov mutantů a jeden z nejzásadnějších konceptů jejich světa. Mutanti zde vytvořili vlastní národ, společnost i politický systém. Najednou už nejde o malou skupinu hrdinů, kteří chrání svět, jenž se jich bojí. Mutanti se stávají samostatnou společenskou a politickou silou. Právě proto může Krakoa představovat přirozený další krok po Genoshe. Genosha může být prvním pokusem mutantů vytvořit vlastní stát. Krakoa pak může ukázat, co se stane, když se mutantní společnost skutečně osamostatní a začne fungovat jako vlastní civilizace. Marvel přitom samozřejmě nemusí Krakoa adaptovat doslova. Může si z komiksů vzít pouze základní myšlenku a vytvořit vlastní verzi mutantního státu. Pokud ovšem chce z X-Menů udělat základ nové velké ságy, vznik samostatné mutantní společnosti může být jedním z jejích největších milníků.

FRIENDS OF HUMANITY

Friends of Humanity je organizace složená z lidí, kteří otevřeně nenávidí mutanty a považují je za hrozbu pro lidstvo. V čele podobných hnutí mohou stát politici a vlivní představitelé, kteří strach z mutantů využívají k získání moci. Právě přes Friends of Humanity může MCU ukázat, že největším problémem mutantů nemusí být další superpadouch, ale obyčejní lidé, kteří je odmítají přijmout. A právě zde se může otevřít prostor pro Graydona Creeda.

HELLFIRE CLUB

Hellfire Club je tajná organizace bohatých a vlivných lidí a mutantů, kteří chtějí využívat mutantní schopnosti ve svůj prospěch. Je úzce spojen především s Emmou Frost a Sebastianem Shawem, kterého ve X-Men: První třída ztvárnil Kevin Bacon. V komiksech představuje spíše elitářský protipól X-Menů než klasickou superpadoušskou organizaci. MCU tak může prostřednictvím Hellfire Clubu představit mutanty, kteří nechtějí lidstvo zničit, ale chtějí nad ním získat kontrolu a využít své schopnosti k dosažení společenského vlivu.

MORLOCKOVÉ

Morlockové jsou mutanti, kteří kvůli svému vzhledu nebo schopnostem nemohou normálně žít mezi lidmi a ukrývají se v podzemí velkých měst. Na rozdíl od X-Menů nevěří, že by mutanti měli žít společně s lidmi. Jejich existence by tak mohla ukázat další podobu mutantní společnosti. Zatímco Xavierovi X-Meni se snaží o soužití s lidstvem, Morlockové se před ním raději ukrývají. Jejich vůdkyní je v komiksech Callisto, která má formu rivality se Storm.

MUTANTNÍ REGISTR

Jednou z možných reakcí společnosti na objevení mutantů může být také zavedení mutantního registru. Vlády by po mutantech mohly požadovat, aby odhalili svou identitu a schopnosti. To by následně mohlo vést k jejich sledování, omezení nebo dokonce zatýkání. Pro MCU by šlo o přirozený způsob, jak ukázat, že společnost začne mutanty vnímat jako bezpečnostní hrozbu. A právě zde může vzniknout základ pro konflikt, který by jednoho dne vyústil až v Avengers vs. X-Men.

SENTINELOVÉ

S mutantním registrem mohou úzce souviset také Sentinely. Jde o obří roboty vytvořené k vyhledávání, sledování a likvidaci mutantů. Představují jeden z největších symbolů konfliktu mezi lidstvem a mutanty. V komiksech je s jejich vznikem spojen především Bolivar Trask, který věří, že mutanti představují hrozbu pro lidstvo. Sentinely se postupně vyvíjely a některé jejich verze dokázaly analyzovat a adaptovat se na schopnosti mutantů. Fox už jejich potenciál výrazně využil v X-Men: Budoucí minulost, takže se samozřejmě nabízí otázka, zda se jim Marvel bude chtít znovu věnovat. Zmíněný Bastion ale může být způsob, jak celý koncept pojmout jinak. Místo dalšího jednoduchého „robota na zabíjení mutantů“ mohou být Sentinely součástí mnohem většího systému kontroly, sledování a pronásledování mutantů. Bolivar Trask může stát za samotnou technologií, Bastion za její radikálnější evolucí, Friends of Humanity za společenským tlakem a politici typu Graydona Creeda mohou celý konflikt převést přímo do politiky.

LEGION

Legion, vlastním jménem David Haller, je syn Profesora X a jeden z nejmocnějších mutantů vůbec. Jeho schopnosti jsou spojené s psychikou a různými osobnostmi, přičemž jednotlivé osobnosti disponují vlastními schopnostmi. Legion tak není jen další mocný mutant. Pro Profesora X představuje také velmi osobní problém. Jeho případné představení v MCU by proto mohlo výrazně rozšířit samotný příběh Xaviera. Legion se už ale stal tváří samostatného seriálu od Noaha Hawleyho, takže není jisté, zda se MCU bude chtít vydat stejnou cestou podruhé. I proto, že je seriál Legion dnes už prakticky kultovní a má za sebou hordu zastánců. 

HOPE SUMMERS

Hope Summers je mutantka, která se narodila v době, kdy se zdálo, že mutantů prakticky přestává existovat. Její narození proto představovalo naději pro celou mutantní populaci – a právě proto dostala jméno Hope. Později se stala jednou z klíčových postav při znovuzrození mutantů a důležitou součástí příběhů kolem Cablea. V MCU by tak mohla být postavou, která získá skutečný význam až ve vzdálenější budoucnosti mutantní ságy. A právě Hope může být klíčem k jednomu z největších potenciálních crossoverů. V komiksech je totiž úzce spojena s návratem Phoenixu a konfliktem mezi Avengers a X-Meny. Avengers ji považují za potenciální hrozbu, zatímco X-Meni věří, že právě ona může být klíčem k přežití mutantů. Pokud tedy MCU začne postupně budovat Hope, Cablea, Jean Grey a Phoenix, bude mít Marvel prakticky připravenou půdu pro jeden z největších příběhů celé mutantní ságy.

HOUSE OF M / M-DAY.

Jedním z nejzásadnějších příběhů mutantního světa je House of M, v němž Wanda Maximoff využije své schopnosti k vytvoření reality, ve které mutanti představují dominantní druh. Po obnovení původní reality pak Wanda způsobí dramatický úbytek mutantů – událost známou jako M-Day. Marvel samozřejmě nemusí komiksový příběh adaptovat doslova. Spojení Wandy a mutantů ovšem nabízí jednu z největších možností pro případný budoucí crossover. Především pokud bude MCU postupně představovat stále větší počet mutantů a Wanda se do jejich příběhu znovu zapojí. Zajímavé je také to, že Wanda už dnes nemusí být spojována s Magnetem jako jeho dcera. Komiksy totiž původní rodinné spojení Scarlet Witch a Quicksilvera s Magnetem v roce 2014 zrušily. MCU tak může jejich vztah úplně ignorovat, případně si vytvořit vlastní verzi jejich rodinného propojení. Na velké odhalení nemanželských dětí a biologického otce to nicméně prozatím nevypadá.

AVENGERS VS. X-MEN

A právě Avengers vs. X-Men může být jedním z největších budoucích crossoverů MCU. Marvel už totiž postupně dostává do hry většinu ingrediencí, které se k tomuto příběhu hodí – X-Meny, Avengers, Jean Grey, Cyclopse, Wandu a potenciálně také Hope Summers, Cablea, Magneta nebo Phoenix.

V komiksech je hlavním spouštěčem Hope Summers a očekávaný návrat kosmické entity Phoenix. Avengers se obávají, že Hope může představovat nebezpečí pro celý svět. X-Meni naopak věří, že právě ona může být klíčem k přežití mutantů. Rozdílné názory na její osud nakonec přerostou v otevřený konflikt mezi oběma týmy. Zapojí se Cyclops, Wolverine, Magneto, Emma Frost, Captain America, Iron Man a další hrdinové.

MCU samozřejmě nemusí příběh adaptovat doslova. Vlastně by možná bylo lepší, kdyby si z něj vzalo pouze základní konflikt. Avengers mohou mutanty vnímat jako novou bezpečnostní hrozbu. X-Meni mohou mít pocit, že je svět odmítá, kontroluje a snaží se je držet pod dohledem. Pokud se do toho přidá Hope, Phoenix, mutantní registr nebo Wanda, může vzniknout jeden z největších crossoverů celé mutantní ságy.

Právě tady se mohou propojit prakticky všechny dosavadní nitky. Genosha může představovat mutantní společnost, která odmítá lidskou kontrolu. Friends of Humanity mohou vytvářet veřejný odpor. Sentinely a mutantní registr mohou být nástrojem vlády. Magneto může hájit radikálnější řešení, zatímco Xavier bude prosazovat mírové soužití. A Avengers se nakonec mohou ocitnout mezi oběma stranami.

Pokud Marvel skutečně začne všechny tyto ingredience postupně skládat dohromady, X-Meni nemusí být pouze další sérií filmů v MCU. Mohou se stát samotným základem jeho další éry. Právě v tom může být jejich největší potenciál. Mutanti totiž Marvelu nenabízejí pouze nové superhrdiny a superpadouchy. Nabízejí mu nový společenský konflikt, nové politické otázky, nové kouty vesmíru, nové vazby na zavedené postavy a především možnost vybudovat svět, ve kterém už superhrdinové nejsou jedinými lidmi s nadlidskými schopnostmi. Po více než patnácti letech MCU, které stálo především na Avengers, tak může přijít éra, v níž budou jeho novým středobodem právě X-Meni a celý mutantní svět. Jen čas ukáže, zda to bude dobře. A zda se vůbec noví X-Meni skutečně vydají všemi těmito možnými směry.