Pro mě je ten bond song naprosto zaměnitelná "srajda z Óčka" - když mi někdo řekne že je to bond song, tak mám problém mu uvěřit. Naposled jsem to slyšel když jsi to sem hodil prvně těch x dní /týdnů nazpět a teď bych to v rádiu už vůbec nerozeznal.

Z druhé strany, bond je typicky relativně epický/osudový a hudba by to měla reflektovat. Měla by být monumentální, zpívaná opravdu silným hlasem (bez ohledu na jeho položení), za doprovodu pompézního orchestru, nebo něčeho podobně působivého.

Samozřejmě je to čistě můj názor, ale já tohle od bond songu očekávám a pak chci "pořád tutéž písníčku". (stejně tak neocením, až bude nějaký Bond romantická komedie o krizi středního věku).

Tak kdybys mi řekl že to Sins of the Father je nová bondsong, tak řeknu Not bad, not bad at all.