Osobně mi to u Mafie nikdy nepřišlo - ona má město opravdu jako kulisu a je tak stavěná - připomíná mi spíš řekněme Mass Effect. GTA mi ale přijde jako znásilněný Skyrim. Je tam totiž moc věcí, na to jak málokdy je člověk má využít. Třeba jsem si zahrál tenis. Proč tam ale není jako nějaká meaningful mechanika, podobně jako hunting ve FC3? Proč si dvěmi sety udělám sílu na max a tím skončí celá využitelnost? Proč se nemůžu třeba vsázet o peníze*? Proč tam není třeba vedlejší linka ve které bych se mohl stát tenisovým šampionem? Tady to prostě je. Někdo si s tím dal tunu práce, ale já to nikdy nemusel zkusit (nebo to možná bude vynucené v jedné konkrétní misi).
*pokud to tedy nejde přes volání přátelům - což zatím jsem nevyužil ani jednou.

ne "dělat bordel", jen se mi nelíbí, jak moc je to streamlined, ocenil bych přesně opačný směr, budování vlastní mafie, likvidace jiných mafií, "cech" zlodějů, vrahů, vigilantes apod. globální hledanost s možnostmi jejího snížení, mé vlastní auto, mé vlastní řešení misí... - tam jsou obrovské možnosti pro otevřený zážitek a místo toho to vypráví velmi konkrétní příběh, který působí vtipně v kontextu prostředí.

Každopádně s úrovní writtingu naprosto souhlasím a být to třeba seriál, tak se nemůžu dočkat dalšího dílu. Rádia jsou pak něco úžasného: Weazel news jsou monumentální, ať už při komentech dění ve světě, či jiných zprávách, navíc je to narvané monumentálně satiricky vtipnýma reklamama... Ale tak to už je to "je to GTA": Pořád je to ta hra, kterou bych si vzal na pustý ostrov.

je to GTA a je to obecně super, každopádně se vracím k mému dřívějšímu rantu - vadí mi, jak moc jsem tam omezený příběhem. Nemůžu si dělat co chci, kdy chci a jak chci. Nemůžu si ani vybrat jaké auto se mi respawnuje. Ta hra prostě celé své gigantické město a jeho možnosti používá jako suché pozadí pro naskriptované mise a ve výsledku tím podle mě výrazně ztrácí. Nemluvě o tom, že mi (zase) vnucuje postavy, se kterýma se neztotožňuju a nutí mě dělat věci, které nechci. U čtyřky mi to svou dobou vadilo míň už kvůli tomu, že jsem neměl nic lepšího (v tomto směru). Ovšem když hraju pětku (po Skyrimu, Far Cry, Dishonored) tak mě už to irituje. Já se prostě do gangsta nigga zloděje aut nevcítím a stejně tak se nevcítím do hillbilly rednecka, jenže hra mi nedovoluje jejich povahy ignorovat.
Navíc poslouchat v příběhu koho kdy kdo zabil, či nemoct zabít koho se mi zlíbí a kdy se mi zlíbí ve hře, jejíchž typickým obsahem jsou stovky mrtvých je celkem momunentální odtržení formy od obsahu (větší asi neznám).

On ale zrovna Battlefield 3 a 4 vypadal v trailerech stejně, jako vypadá výsledná hra (ale ano, je to výjimka z pravidla).