well, tak tohle je na facku *:D**:D**:D* Max Payne 1 a 2 jsou oba osudové noir hry v zasněženém new yorku, obě hry mají v sobě tolik atmosféry, kolik jim jen tehdejší technologie dovolily, obě měly celkem nabušený příběh (na hru) o newyorském detektivovi, který chlastá, ztratil smysl života ale alespoň jde pořád po padouších. Pak přijde trojka, s pupkatým američanem na dovolené v kolumbii (či kde), kde je naprosto ču**cký příběh, kde je co 5s cutscéna (která nemá nic společného s loadingem v pozadí, jak se to tvůrci snaží maskovat) ve které se NIC neděje = I když akce samotná je tam super (v tomhle směru je to Max Payne na dnešních technologiích and I loved that), tak je ta hra v podstatě nehratelná napodruhé (vydržet ty animace je masochismus). Čím je to, dop*dele, lepší, než Max Payne 2? Lepší akcí, která je konstatně přerušovaná, nebo tím znásilněným dějem? [b]TonyClifton[/b]: Fanouškovi původní série bych doporučil naprosto skvělého Alana Wakea od tvůrců původní série Maxe Paynea. Žánrově je to dost jiná hra, ale rukopis tvůrců tam je poměrně dost výrazný. MP3 je "jen" skvělá akční hra, znehodnocovaná otravnýma cutscénama a kdyby se hlavní hrdina jmenoval Fero Di Borec tak bys to na hře nepoznal - takže tak.

Po rozhovoru s Kamilem Filou sem na netu narazil na další velmi zajímavou konverzaci s Robertem Sedláčkem. Datem starší, ale snad nejenom pro mě velmi zajímavý... http://www.h-aluze.cz/2012/07/03/vidim-svet-spis-jako-hromadu-sracek-nez-jako-katedralu/ Sedláček je prostě masér a fandím mu.