
řeším kde jsem, kolik lidí je kolem mě, jak působí, atd. a pokud se mi to nezdá, tak se přemisťuju, čemu se můžu vyhnout tak se vyhýbám, v tramvaji sedím v noci u řidiče atd. atp. a když to nestačí, tak se velmi viditelně a teatrálně ozbrojím motýlkem - a co se týče podobných situací, tak mně to teatrální ozbrojení od něčeho uchránilo. Nevím od čeho přesně a ta neznalost mi nevadí.
Trochu odbočka, ale já jsem v tom vyloženě """zkažený""" filmy a seriály. Můj mozek je bere jako info o tom, jak funguje svět a proto čekám, že na každém rohu je feťák, co mě píchne aby mě okradl o stokorunu, v každém autě je rádio ladící důchodce, každá skupinka je gang který chystá přizývací rituál pro nového člena atd...