LOL, Pete Hegseth místo Bible cituje "verše" z Pulp Fiction. Tyhle "katolické" karikatury jsou čím dál směšnější. 

Jo jde o to, že představa, že děcku něco zakážeš a pak budeš žít v představě, že je všechno v pohodě v realitě nefunguje. Naopak když ten zákaz poruší a stane se třeba nějaký průser (třeba ta online šikana) tak se bude bát s tím za tebou přijít. Pomatuji si, že nám třeba zakazovali lézt na stromy, že se nám něco může stát. Pomohlo to? Právě naopak. V naší partě jsme se vsázeli, kdo vyleze víš. 

Jinak omezení mobilu ve škole jedině vítám , nechtěl bych v dnešní době učit , aby fakan čekal na každou moji chybu co si natočí na reelsko, ostatně pár učitelek a učitelů už na základě téhle šikany spáchali sebevraždu 

Je to jak říkáš , ale prostě je necháš hrát si metaforicky na pískovišti které dle tebe zvládnou , ze začátku jsi s nimi pak povzdalí, jasné ze musíš vymezit hranice , třeba zákazem nebo trestem, ale furt je tam ta osvěta a asi chceš aby tvoje děcka za tebou kdykoliv co si nevědí rady mohli s tebou probrat cokoliv je zajímá či řeší . Darksith asi myslel, že tabuizovat nemá cenu nevím . Kor v dnešní době , všechny informace na jedno kliknutí, ale neumějí filtrovat a ověřovat zdroje , to beztak musí prožít bo to znají jen z teorie , v tom byla naše určitá výhoda , rodiče o nás do večeře nevěděli a my jsme si zažívali svoje male dobrodružství na vlastní kůži 

Lana Del Rey konečně nazpívala Bond Song.

Přesně 

Chápu, udělal bych to samé. 

Ještě s tím jídlem si vzpomínám, že jsem naštval jednoho kolegu. 
Dřív u nás v kanclu stále zvolnil telefon, který jsem většinou bral já. 
Ale jakmile přišel čas oběda (většinou jsem si dal nějakou kombinaci věcí z lednice), tak jsem telefon ignoroval.
Takže si tak chystám jídlo a v tom telefon. Kolegové též někde v terénu či na obědě v kantýně. No nic telefon ignoruju a pokračuju. Za minutu další telefon. Opět ignorace. Třetí telefon. Říkám si, tady je někdy vytrvalý a odhodlaný, no zase ignorace. Pomalu se pustím do jídla, když se rozrazí dveře a v nich kolega se slovy "Ty tu jsi celou dobu?".
Já vklidu žvýkám a čumím na něj "Jasně.". 
On docela vzteklý "A proč mi to jako nebereš?". 
Já ho opět nechávám vycukat, užívám si jídlo a pak odpovím "Protože jím, ty na obědě bereš telefony?". 
Následovalo prásknutí dveřmi, já pokrčil rameny a pokračoval v jídle. 

Já se obávám, že za to mohlo často jejich nevědomé otevření Pandořiny skříňky dotazem typu: ,,Hele tenhle film, co je teď v kině, jaký to je, viděls to?" A pokud je povedený film i pokrm, byl bych blázen míchat to dohromady. Proto ty prodlevy 😃

To je jistě pravda. Jenže plno rodičů jim dá do ruky mobil, aby od nich měli pokoj. A řada z nich ani není počítačově gramotná, takže se pak nestačí divit. YouTube ještě nic není. Skutečně zlo je TikTok. Algoritmy řídí i samotný android a samozřejmě Google a na základě toho pak každému doporučuje reklamy nebo jiný obsah. 

Jako někdo, kdo dětství prožil v divokých devadesátkách se vůbec divím, že jsme tenkrát přežili. Pamatuji si, že jsem si úplně na drzo prohlížel pornočasopisy v supermarketu, kde byli tehdy volně přístupné. A samozřejmě jsem se opakovaně setkal s moralisty, kteří se mě snažili vychovávat. A já je tehdy asi ve dvanácti letech odbyl tím, že když není můj fotr tak se o mě nemá, co starat.  Malém jsem schytal facku. 
Za mě v dnešní online době nemají zákazy ani omezování význam. Beztak se ke všemu dostanou přes spolužáky a kamarády. Mnohem důležitější je podle mě osvěta a něco jako internetová výchova, jak se bezpečně chovat v online prostředí. 

Pokud někdo jedete do Krnova na festival, klidně dejte vědět, rád dám pokec

Vždycky to nejlepší na konec. A taky se na mě vždycky čeká, začal jsem s tím experimentovat v jednom kanclu, kdy jsem se snažil obědvat jako ... jako Hirajama v Dokonalých dnech. Že mám těch pár minut prostě na žvejkání, ne na zvonící telefon, ne na pípnutí mailu. U společných stolů jsem měl teorii, že ty posunky „Teda, ty seš šnek, my už to máme sněděný!" pramení spíš z toho, že museli koukat, jak já se teprv vítám a zdravim s tím nejlepším na talíři. Kdyby tenhle text teď četl někdo z rodiny, asi by dodali něco jako: „No, to je Petr, heleďte, toho kdybychom poslali pro smrt, tak tady budeme ještě dalších 100 let!“.

Ja som čo sa jedla týka "degustačný chemik". Mám tendenciu najprv skúsiť jednotlivé kúsky zvlášť, napríklad ryžu, mäso, šalát s potom ich "ľubovoľne kombinovať." 

Máš recht, když nechceš stereotypizovat, protože my to s mou ženou třeba máme přesně naopak...

Mám kamaráda, na kterého se v kantýně vždy čekalo. Udělali jsme šetření a zjistili, že on si nachystá sousto na příbor, pak žvýká a dokud to nerozžvýká, tak nezačne s přípravou dalšího sousta. Takže nejenom delší žvýkání, ale i logistika 

Já nehci stereotypizovat, ale tohle mi přijde posílené pohlavím. Já si nepřijdu jako rychlý jedlík, ale vždy, když jím spolu s ženou, tak si připadám jako Otesánek, protože totožnou porci do sebe narvu za půlku času