Poprask má speciální díl o Zdeňku Troškovi a já se přiznám, že jsem si Hančino a Šimonovo povídání ohromně užíval. Zvláště když to povídání otevírá vaši třináctou komnatu, o které nechcete moc mluvit. Osmdesátková a devadesátková tvorba Zdeňka Trošky provázela celé mé chlapectví a jinošství a jeho některé filmy jsou dodnes mým určitým guilty pleasure. Ovšem Jasněnku a létajícího ševce miluju zcela nekriticky a nestydím se za to.
Filmy od Princezny ze mlejna po druhý Kameňák jsem viděl v kině v době jejich premiér a u nás v našem městečku to vždycky znamenalo naplněnou jednosálovku. Platí to i o Andělské tváři, která jinak znamenala pro Trošku a hlavně pro Pomejeho kasovní průšvih, ze kterého se zvláště druhý jmenovaný nikdy nevzpamatoval.
Ano, první dva Kameňáky jsem viděl na plátně a příšerně jsem u nich trpěl, i když jsem se u nich taky nejspíš smál, protože se smálo celé kino. V televizi jsem tohle už nikdy neviděl. Stejně jako třetí Kameňák, Doktor od Jezera hrochů a všechny tři Babovřesky.
Mám i krásnou historku z novinářské projekce Doktora od Jezera hrochů, kdy řada filmových recenzentů a recenzentek nebyla produkcí puštěna do sálu. Prý o Zdeňkovi píšeme ošklivé články a tak tedy nebudeme vpuštěni do sálu.
Jasněnku mám moc rád z prostého důvodu. Jan Potměšil v roli ševce Jíry v průběhu celé pohádky ukazuje svůj nádherný hrudník. Jako malý kluk jsem to samozřejmě neřešil, ale mnohem později mi pochopitelně došlo, proč se na tu pohádku dívám tak často. Jsem za tenhle počin Zdeňkovi vděčný, je to pro mě vyloženě estetická podívaná, na kterou nedám dopustit.
O Zdeňku Troškovi by mohl vzniknout klidně dvouhodinový speciál a stejně by to bylo málo. Pro mou mileniálskou generaci je Troška obrovský fenomén. My jsme prostě s jeho tvorbou vyrůstali, marná sláva.
Speciální dík patří Civalovi za jeho dodnes boží VERŠOVANOU recenzi na druhý Kaměňák.
Poprask o Zdeňku Troškovi
977368
Poprask má [url=https://www.youtube.com/watch?v=dKuKjlN4m5Q]speciální díl o Zdeňku Troškovi[/url] a já se přiznám, že jsem si Hančino a Šimonovo povídání ohromně užíval. Zvláště když to povídání otevírá vaši třináctou komnatu, o které nechcete moc mluvit. Osmdesátková a devadesátková tvorba Zdeňka Trošky provázela celé mé chlapectví a jinošství a jeho některé filmy jsou dodnes mým určitým guilty pleasure. Ovšem Jasněnku a létajícího ševce miluju zcela nekriticky a nestydím se za to.
Filmy od Princezny ze mlejna po druhý Kameňák jsem viděl v kině v době jejich premiér a u nás v našem městečku to vždycky znamenalo naplněnou jednosálovku. Platí to i o Andělské tváři, která jinak znamenala pro Trošku a hlavně pro Pomejeho kasovní průšvih, ze kterého se zvláště druhý jmenovaný nikdy nevzpamatoval.
Ano, první dva Kameňáky jsem viděl na plátně a příšerně jsem u nich trpěl, i když jsem se u nich taky nejspíš smál, protože se smálo celé kino. V televizi jsem tohle už nikdy neviděl. Stejně jako třetí Kameňák, Doktor od Jezera hrochů a všechny tři Babovřesky.
Mám i krásnou historku z novinářské projekce Doktora od Jezera hrochů, kdy řada filmových recenzentů a recenzentek nebyla produkcí puštěna do sálu. Prý o Zdeňkovi píšeme ošklivé články a tak tedy nebudeme vpuštěni do sálu.
Jasněnku mám moc rád z prostého důvodu. Jan Potměšil v roli ševce Jíry v průběhu celé pohádky ukazuje svůj nádherný hrudník. Jako malý kluk jsem to samozřejmě neřešil, ale mnohem později mi pochopitelně došlo, proč se na tu pohádku dívám tak často. Jsem za tenhle počin Zdeňkovi vděčný, je to pro mě vyloženě estetická podívaná, na kterou nedám dopustit.
O Zdeňku Troškovi by mohl vzniknout klidně dvouhodinový speciál a stejně by to bylo málo. Pro mou mileniálskou generaci je Troška obrovský fenomén. My jsme prostě s jeho tvorbou vyrůstali, marná sláva.
Speciální dík patří Civalovi za jeho dodnes boží [url=http://ceskefilmy.juk.cz/kamenak2/filmpub.php]VERŠOVANOU[/url] recenzi na druhý Kaměňák.
Poprask o Zdeňku Troškovi
|
reagovat
|
