Naprostý souhlas. Taky jsem to dohnal až nedávno a dost mě zaskočilo jak je to špatné *:-* Moc jsem nechápal, jak to může mít na čsfd defacto stejné hodnocení jako pětka, o které jsem si pamatoval jenom to, že tam hrála Barrera s Ortegou a bylo to hodně fajn. Až mě to znejistělo, jestli to náhodou nebylo už tenkrát tak špatné a jenom si to pamatuju lepší, tak jsem si dal rewatch pětky a šestky a ne, opravdu to tak špatné nebylo. Naopak, pětka za mě pořád parádní *:+* šestka trochu slabší, ale pořád to funguje a má to pár super scén. Sedmička je oproti tomu vážně Vřískot dno a to hodnocení pořád nechápu.

Pokud oprasi kostym a zevnejsek z Bylo, nebylo, tak v tomhle hledisku to pujde. Je to sympatak, ale stejne bude hrat predem prohranou bitvu

Novým Aragornom sa stáva Jamie Dornan a prequelový film k GoT má titul Aegon's Conquest.

Mám tuhle sérii rád. Není to pro mě srdcová záležitost, ale mám jí rád. Na sedmý díl jsem se celkem těšil, protože trailery nebyly vůbec špatné. O to více bolí samotný výsledek. Objektivně je to film za 5-6/10, jenže já budu mít co dělat abych mu to 5/10 dal. Důvod je prostý, ten film mě nebavil, urážel a nudil skoro celou dobu. To, že v hororech občas nefunguje logika je běžná věc, ale tady je to vyhnané do extrémů. Tolik blbostí jsem dlouho neviděl. Pak tu máme nesympatické postavy - skoro úplně všechny, zvrat a finální odhalení, které je tak WTF, že jsem nevěřícně koulel očima a přemýšlel, jestli to Williams myslí vážně. Krom efektivních killů a pár napínavých momentů zde nefunguje práce s napětím a budování atmosféry. Z mého pohledu jde o obrovské zklamání a jsem rád, že jsem to neviděl v kině. 4,5-5/10

ten Miguel a Spider Punk https://38.media.tumblr.com/f2b72dfa050f4e562ba9e6105afb497c/tumblr_nhpd0qFPOy1sicutio1_500.gif

nedoporučuju dávat si kombo Tygra a Draka s jeho pokračováním..to porovnání je krutý 

Já dal v kině obojí a z obojího nadšenej.  Ale mám pocit, že mám celkově vřelejší vztah k tomu Tygr a drak.

Mě Tygr a drak ještě ušel, ale když o pár let později vyšel Hrdina... holy shit fuck mother of god, to mi ustřelilo dekel.

Kolik ti tenkrát bylo? Mně asi dvanáct. Šel jsem na to proti své vůli, takže jsem byl po celý film naštvaný, a protože to bylo moje první setkání s asijskou kinematografií, tak jsem to samozřejmě vůbec nechápal. *:D* Když jsem se k Tygru a drakovi před pár lety vrátil, byl jsem z něj naprosto unešený. Desítková záležitost.

Skoro přesně čtvrtstoletí od tuzemské premiéry (ach, to byly tenkrát časy, kdy se k nám film dostal s několika měsíčním zpožděním po celosvětové premiéře*:D*) je vhodná záminka si tenhle oscarový wuxia majstrštyk po dlouhých letech znovu připomenout. Doteď si pamatuju, že v kině to byl naprosto pohlcující filmově-lyrický zážitek (a to šlo tehdy o obyčejné provinční kino a nikoliv multiplex s moderní technickou výbavou) a ani po pětadvaceti letech se na tom nic nezměnilo*:+*. Leeho filmová báseň o osudové/tragické love story (dokonce ve dvojitém vydání) zabalená do fantasy hrdinské martial arts žánrovky představila západnímu publiku pojem wuxia, spojila to nejlepší z obou světů (know-how a šikovnost východu a finanční krytí a distribuční kanály západu) a spolu s Matrixem reprezentovala pomyslné vyvrcholení desetiletí trvajícího koketování Hollywoodu s hongkongskou, potažmo čínskou, kinematografií a jejími tvůrci před i za kamerou (z čehož o pár let později úspěšně profitoval Kill Bill), které bylo po zásluze zpečetěno soškou za nejlepší zahraniční film. Narativ o jedné zakázané a jedné potlačené lásce vymykající se obvyklým dramaturgickým konvencím (dvacetiminutový flashback je v hollywoodské produkci věc pomalu nevídaná, dojemně smutný nebo smutně dojemný závěr bez happy endu totéž), ale naplněný symbolikou až po okraj (počínaje názvem filmu*:)*), bezchybná choreografie bojových scén (létaní na drátech a bambusový háj*:+*), vynikající herecké výkony (na zkušené veterány Chowa a Yeoh bylo samozřejmě spolehnutí za každých okolností, ale fenomenální Zhang Ziyi tehdy představovala blesk z čistého nebe) a k tomu malebná kamera, poetický hudební doprovod a nádherná výprava a dechberoucí přírodní lokace (zasloužená oscarová nadílka)*:)*.

18.6.2027 https://www.instagram.com/p/DXGLxrElIUJ/?img_index=3&igsh=MXB5MWt0ZzJpYTZ6NA==

Já jsem velmi spokojen. U mě vyhrávají ty, co následovaly hned po sobě, [b]Cannister Catch[/b], [b]Centrifuge[/b] (ta nejvíc) a [b]The Message[/b]. Ale třeba i [b]A Moment[/b] či [b]Amaze Amaze Amaze[/b].  Dle mě je to hodně našlapaný soundtrack. Tak moc mě chytl minulý rok třeba [i]Lost in Starlight[/i] nebo [i]Summer Hikaru died[/i].

Taky doporučuju všude, kde můžu *:D* kolegyně v práci se mě ptala, jestli to zvládne desetiletý syn, říkám úplně v pohodě a byli oba nadšení *:+*

V kině jsem měl pocit, že hudba mohla být výraznější, hodně motivů se opakovalo, ale stejně si pořád pouštím You were loved, Time go fishing a Life is reason takže asi dobrý *:+*

Yes ženu na to lidi kolem sebe říkám vemte děti klidně i na dabing *:+* Spasitel je pecka co umí překvapit 

BTW žena nemusí Vesmírné sci-fi a byla úplně stejně nadšená. Takže tu návštěvnost naprosto chápu. Univerzální rodinný film.

V autě už vyzkoušeno. Spousta písniček super. Ale dost jich je takových, že si je v autě moc nevychutnáš (střídají se hlasitější a tišší části).  A jedna píseň je teda hodně solidně basová.  

Od určité doby se mi osvědčilo, někdy se prostě sebrat a „zdrhnout na motokáry“. Ten ekvivalent na scénu z dvojky Clerks je u mě kino. Že se to tak nějak semele a moje obecná reakce je na večer improvizovaně pádit do kina a vylézt po dvou kouscích. Takže dnešní „motokáry“: [b]Drama[/b] Borgli je film od filmu lepší. Když si vzpomenu, jak mi zněla zápletka s Nickem lezoucím lidem do snů a jak se to pak v druhé části snímku tak nějak zašmodrchalo do sebe a urychleně skončilo, tohle jsem nadšeně i napjatě sledoval od začátku do konce. A skutečně, nebádejte po ničem a jestli jste dříve viděli trailer a chtěli byste si ho připomenout, klidně ho vynechejte. Zendaya i Pattinson opět ukazují, že nepatří do žádné jednotvárné škatulky a speciálně u Roberta jsem byl rád, že oproti Die, my love, kde byl do počtu ne tím, že by hrál blbě, ale neměl v podstatě na malém prostoru co hrát, ten film byl hlavně o ženě v páru, tak tady jsou si rovni + věřím jim ten pár víc. Líbí se mi, že má Borgli svůj smysl pro humor, který umí dávkovat naprosto nepředvídatelně (spousta z vás se bude usmívat už u vypointované první scény). A co mě těší, i když se to blbě říká u dvou velmi známých tváří - dost často se stane, že sledujete známého a skvělého herce, ale ve výsledku je to právě o tom, že jsem sledoval známého a skvělého herce, jak „něco hrál“. A tady se mi právě stalo, že jsem na to zapomněl, vše jsem jim uvěřil. Nedokázal jsem tipovat, kam až vše povede a x-krát se krčil, že tuhle scénu postavě třeba vůbec nezávidím, vykopal bych si díru do podlahy, abych tam zrovna nemusel být. U čeho ale být chci - až si to někdy pustím znovu. Zatím jedna z letošních nejlepších věcí 4/5 [b]Krvavá nevěsta 2[/b] U takovýchto dvojek se ta hra vždycky předem blbě hraje, když to v lepším případě bude „jen“ víc toho minulého. Pochopitelně je to kouzlo pryč, tak je to tedy masitější porce jedničky? Spíš jsem si při sledování vzpomněl na Abigail, které by taky sedlo, kdyby ze stopáže odřezala cca 20 minut. Abigail taky v určitý moment jakoby přestane fungovat a stopáž působí nekonečně. V případě Nevěsty, zprvu se po představení všech zúčastněných ošívám, že už by se tedy mohlo začít, nejen porcovat. Jak mám Samaru rád, tady mi místy dle grimas přišlo, že sleduji její herečku z Babylonu, jak hraje Krvavou nevěstu, což bylo zvláštní. Stejně jako sledovat, i když jste zrovna loveni kdekým, že máte čas se párkrát „zastavit“ a vyříkávat si něco se ségrou, oni počkají. Když jsme u toho, předchozí rodinka byla něčím zajímavá, nějak jsem si je pamatoval. Tady máme ve většině sled přepálených jednorozměrných figurek, kdy jsem u některých jen vyhlížel, až si je sestry konečně podají. Proč tedy nakonec těsně 3/5? Uznávám, že je mile nepředvídatelné, kdo kdy zařve a kam se příběh vyvine. Jen mi nějak nejde uvěřit, že tvůrčí duo šlo do dvojky nadšeně s tím, že k ní mají skvělý příběh. Oproti jedničcce, je to jako s Abigail - podruhé bych se k tomu nedokopal.  

Nezlobte se na mě, ale co by všichni ti s třema hvězdičkama na csfd ještě chtěli? U Fuky a Hlada jsem si už zvykl, ale u srdcaře Jokola mě to docela překvapuje. Vždyť ten film měl všechno. Nosný příběh, nádherné epické záběry, vtipnost, dojetí, nového miláčka publika, úžasnou hudbu a scénu, u které jsem cítil v kině tak silné napětí a emoce naposledy u připojování v Interstellaru (rybaření). Goslinga schválně nepíšu, pro toho mám slabost. Jsem naprosto nadšený a tohle je přesně ten film, kde "instantní klasika" opravdu platí. Na tohle se bude vzpomínat u nejlepších filmů dekády. O to víc mám z toho úspěchu radost. Na takové filmy se má chodit! A já si zítra musím v autě pustit soundtrack, naprosto [url=https://youtu.be/OsSRIjgJDnI?is=-aqKVpVLRbIem3UA]epický[/url]. Jediný problém jsem měl s urychlováním začátku oproti knize (ale to je pochopitelné) a s až moc [spoiler]na sílu narvaným druhým koncem (zazdí to pak ono loučení před tím) [/spoiler]Dejte těm dvěma sakra natočit... Vlastně cokoliv.

To mi připomíná, že bych si měl předobjednat toho Avatara na BD...*:)**?)*