jen ad 3 [spoiler]tak zná váhu a množství paliva té lodi (což tě nemůže překvapit). Opravdu za ní letí "trojčlenkou"... protože je to triviální matematika (mínus kdy přesně mu dojde palivo). Až když je """poblíž""", tak použije Petrova Scope (i ve filmu!) a letí za červenou tečkou. IMHO, když k tomu nepřistoupíš stylem [i]"vždyť jej přece nemohl najít, to je blbost"[/i], ale stylem [i]"jak věděl, kam letět"[/i], tak ti poměrně snadno dojde, co počítá, co pak dělá a že pak zapnul Petrova hledáček (v knize s ním hledal hodiny až dny, těch "skoků snad bylo i víc" apod., ale princip stejný).  [/spoiler]Je to filmová zkratka (jako hodně dalších věcí), ale imho ne "chyba", jako spíš něco, co lze strašně snadno přehlédnout či nepochopit z toho jednoho, cca tří sekundového záběru, ve kterém si máš všimnout, že [spoiler]čumí na hvězdy, zapne scope, a objeví se tam 20px červená tečka). [/spoiler]*:D*

fakt je to v knize vyzněním úplně jiné [list=1][*][spoiler]On nemusí být kosmonaut per-se, měli s ním být další dva. Navíc, on se všech těch výcviků účastnil a je ten expert, co zaškoluje ty ostatní. Je to celou dobu stavěné tak, že může, ale nechce. A odložení startu není tak triviální, jak si myslíš, protože zase, musí najít a zaškolit nového experta, plus... v knize umřela primární i sekundární posádka. Navíc... to už si nepamatuju přesně, ale dost se tam operuje s tím, že by ta mise mohla taky neproběhnout vůbec, kdyby se zpozdila. Můžeš nad tím prostě mávnout rukou, zvlášť ve filmu, ale Armageddon scénář to fakt není. To už spíš Stanley Goodspeed ze Skály.[/spoiler][/*][*][spoiler]Film vynechává, ale ty bakterie se množí energií ze slunce (a pak jsou nabité a můžou se rozmnožit, nebo v motoru uvolnit energii). Lidi mají dost energie na výrobu bakterií na jednu cestu a i to stálo nepřeberné úsilí získat (solární panely přes CELOU Saharu, na které se vyčerpaly snad i možnosti zásob materiálů atd. aby to vůbec šlo apod). To je to co ve filmu vůbec není. (včetně toho, že pro Rockyho bylo podobné množství řádově víc dostupné/skoro zadarmo, proto se situace změnila a byla naprosto zásadní, když to Rocky nabídnul). Každopádně, proto tam 2 tuny, zpět 10g x4 sondy.[/spoiler][/*][*][spoiler]Ví kde byli, ví kam Rocky letí, má představu o jeho lodi, ví víceméně přesně, kdy a jak Rockymu dojde palivo. A nezachraňuje (jen) Rockyho, ale celou jeho planetu ;). Kde přesně Rocky je pak dohledá pomocí Petrova Scope, protože ty lodě za sebou defacto nechávají Petrova line.[/spoiler][/*][/list]Film tyhle věci prostě bere hopem (musí) a některé zásadní informace ([spoiler]palivo[/spoiler]) bohužel úplně vynechá. Co je pro mě zásadní plus je, že ty informace neznevažuje. Ty sice nevíš proč zrovna on, ale zároveň je to spíš podnět pro otázku, další hledání, apod. Není to logická chyba.

[spoiler]Vidíš, a to je hrozně zajímavý, že tohle říkáš, protože pro mě šlo o naprosto stěžejní událost v knize, která rámuje celý příběh. Celou dobu Rylanda pojímáš jako geroje, co si pílí a chytrostí poradí s náročnými úkoly a je na tu roli fakt vhodný, ale ke konci se díky flashbackům dozvíš, že si to vlastně vůbec nevybral, žádný hrdina není a chtěl z toho údělu slabošsky vycouvat. Právě proto je tak strašně silný to, že se pro Rockyho vrátí a obětuje svůj život, protože už se necítí tak sám a má pro koho umřít. To, že nakonec vesele žije na cizí planetě (což je mimochodem v knize možné jen díky tomu, že "klonují" jeho maso a on si tak vesele pojídá tzv "meburgery") netušil, počítal s tím, že někde pomalu vyhladoví. Zase - ve filmu to je, ale málo, bez důrazu a bez efektu, což má za cíl přesně to, co popisuješ; klidně se to dalo vyhodit.[/spoiler]

[spoiler]V knize se mnohem víc dbá na ukázání toho, že Ryland je fakt dost chytrej a má hodně typ myšlení outside the box. Díky tomu přijde ještě na Zemi na hodně přelomových věcí, s nimiž si vědecký mozky neví rady. Takže scéna ve filmu, kdy staví černou skříňku, je tam rozvedena na několik dlouhých kapitol, kdy přijde na dost podstatných věcí o astrofázích, proto letí jako přední odborník na ně.  Film ale vypouští jeden důležitý detail - pro přežití takhle dlouhého letu a kómatu je v knize potřeba nějaký speciální gen, který má jen mizivé procento populace. Ryland je jeden z nich. Tady si Weir pomohl trochu deus ex machina řešením, ale v knize to funguje. Takže kombinace toho, že je to chytrý vědec, který si umí poradit v nevšedních situacích, a jeho genetická výbava, která ho předurčuje k přežití dlouhýho kómatu.  A proč a jak se katastrofa děje, to tam víc prostoru nemá, prostě vesmírný organismy, co se rozmnožují díky obrovské energii, doputovaly k nám. Jejich biologie a obecně působení ostatních organismů, jako spása Země taumoeba, jsou tam ale rozvedený nesrovnatelně víc. Například množení taumoeby a její šlechtění k tomu, aby přežila i v pozemských podmínkách, je v knize dost podstatný problém. Stejně tak tvorba řetězu nebo celá akce u planety Tau Ceti.  [/spoiler][spoiler]Vědecký věci vem čert, ale film pomíjí i Rylandovu volbu, jestli obětovat sebe a zachránit Rockyho, nebo se vrátit na zem. Obecně linka s tím, jestli jsem hrdina, nebo slaboch. Film na to ukazuje, ale nerozvíjí to. A když přijde scéna, v níž je Ryland doslova donucen se mise účastnit, je z toho udělaná šaškárna, zatímco v knize jde o dost nepříjemnou a silnou scénu, z níž Strattová vychází jako pěkně chladná svině.[/spoiler] A v tom je možná ta zásadní potíž. Nevadí mi krácení per se, vadí mi krácení na úkor dělání legrace s parťákem z vesmíru. A tím se vytrácí i pocit, že jde o cokoliv vážného. Film všechny tyhle obtíže řeší mávnutím proutku.