Film, ke kterému bych se pravděpodobně sám nikdy nedostal, takže díky Andymu za rozšíření obzorů kinematografie 60. let. Poznámka ohledně Poitiera, to jenom aby jste měli představu, jak jsou úzké

Člověk ví, jak to dopadne po 10 minutách, páč to ani nemůže ničím moc překvapit, možná trochu sentimentální a opírající se o klasické žánrové schéma (rasové předsudky, problémové děcka z chudých poměrů atd). Ale na rozdíl od spousty novějších napodobenin to vůbec nepůsobí nějak na sílu a otravně s přehnaným důrazem na tyhle kliše. Poitier výborný.
Filmy se srdíčkem na správném místě nejsou nikdy na škodu

8/10
Asi takhle to proběhlo u mě. 