Děkuju vám. Jsem teď v nějaké blbé fázi a nejhorší je pro mě strach, abych nezahořknul. Nebojte, nehodlám své problémy na nikoho svádět, za všechno si samozřejmě můžu sám a opravdu nejsem žádný incel. Hodně mi nevědomky pomáhají mladí lidé, v jejichž společnosti se cítím nejlépe. Jen se potřebuju nějak sebrat a dát se do kupy. Jestli vás takhle zatěžuju svými myšlenkami, tak se omlouvám. 

"Oni ve svém věku nemají, co ztratit" A teraz si položme otázku, čo môžeme stratiť my mladší  tým že si na ulici s niekym obyčajne pokecáme?  Že na mňa niekto koho vidím prvý krát bude pozerať ako na magora?   Že so mnou nebude súhlasiť? Nah... prinajhoršom ten človek na mňa do konca večera beztak  zabudne. a ja môžem spať s vedomím že môj neúspešný pokus o kontakt aspoň nie je zaznamenaný v digitálnych análoch.  Na druhú stranu čo tým môžem získať?  Prinajmenšom fajn small talk. Prinajlepšom kontakt, rande, sex a možno aj celoživotného partnera.  

Toto je mega *:+**:+* Jako moc jich venku bohužel není, ale párkrát jsem na takové narazil (třeba i starší pokladní), a přestože se jako introvert do small talků nehrnu, čím dál víc je mám rád. Oni ve svém věku nemají, co ztratit, a pokud žili veselým a vzrušujícím životem, kdy nezahořkli, dovzdělávali se (kolikrát ví o moderních technologií víc než my, mají víc času to študovat  že *:D*), tak s nimi bývá topový pokec. Tito by se měli dožívat aspoň 100 let, a ne dezolé. *:D*

To mi připomíná z dřívější party jednoho kluka, co si v podstatě zakládal na tom, že je „jako Ted z HIMYM“. A oddaně vyprávěl, jak by rád někoho potkal, jen ... snad ten svět existuje jen proto, aby ho nasral. Když jsme někde seděli, nějaká holka ho upoutala, tak jsme ho ponoukli, ať teda něco udělá - „Vy jste se zbláznili, to nejde!“ ... když o někom vyprávěl a my ho ponoukli, vysypal hbitě x ALE proč to přeci nejde. No a trvalo to fůru let, ale happy end to má, než mu došlo, že ty ALE tvoří on, ne někdo další, potažmo všichni.

Proto všem doporučuju zkusit zajít k terapeutovi. Člověk se do téhle spirály dostane fakt snadno. Nejlepší rozhodnutí, co jsem udělal. 

Neznám tě osobně, jen tady z diskuzí a žádný chodící zlo nevidim (to jsme tu měli asi jiný adepty přízraků *:)* ). A myslim si, že by to bylo horší, kdyby ses úplně odřízl, ale z toho, co tu píšeš, ty nemáš problém vyrazit třeba přes kus republiky na filmovku, nebo když kluci nedávno dělali tu TrailerNight. To automatický není. Vím o lidech, co to vidí v pesimistický rovině + nikam nevytáhnou paty. Abych nemudroval, já jsem z úplný prdele, když to vezmeš geograficky/počtem obyvatel a okolí třeba v rámci zábavy - barů, klubů to tu padá jak mouchy a je z toho jen hořký vyprávění lokálního taxikáře, že tu zbylo jen něco, čemu se už za jeho mladejch let říkalo „vrakáč“. Tím, že nemám řidičák, tak do Prahy i v rámci kina je to mentální vejlet, kdy si hodinu a kus mlčim, vypínám -  a zpět. A nemůžu říct, že běhám do chumlu lidí, protože nějak zápasim s panickejma atakama. To aby neznělo, že ti tu mudruju jako chodící radost, abys nebyl tak pesimistickej, to vůbec ne. Ale když říkáš od Varů, tak tam máš x hezkejch míst i v rámci Stezky Českem a na fb je několik skupin, i v rámci Stezky, kde normálně lidi hledají i parťáky na výlet. Z toho, co píšeš - nakonec možná ty sám se vidíš jako zlej, ne ostatní, protože jinak bys neměl kamarády a ty máš. Takže o tom hlavně musíš přesvědčit sám sebe. Že nejsi tak na hovno, jak si to prezentuješ. Plus, když to posuneš někam k rande, představ si, že jdeš na rande s někym, kdo ti už na prvním setkání poví, jak je to konec, je mu 40, bydlí „na konci světa“ - to by bylo jako chodit se Smutkem „V Hlavě“ a o to bys ani asi nestál ty. A kdybys fakt takovej byl, tak se s tebou nebaví ani ti mladší, o kterých píšeš.

Btw onehdá sme tu riešili vek. Zistil som že najspokojnejšia skupina ľudí sú zdravý dôchodci. A všetci sa od nich máme čo učiť minimálne čo sa týka "small talku".  Ako jediná skupina obyvateľstva totiž nemajú absolútne žiadny problém sa s vami ako človekom ktorého vidia prvý krát v živote, zastaviť len tak na ulici a kecať hodiny napríklad o počasí.  A nebodaj keď sa s nimi zakecáte o politike.  To  tak vybehnem žene pre prkotinu do blízkych potravín cesta aj s nákupom desať minút. vratím sa domov. Žena na mňa " kde si toľko? Išiel si za roh a si preč hodinu!" Ja celý vychechtaný: Aaale stretol som pred obchodom jedného dôchodcu... Žena: Aha, Je mi jasné. 

Asi proti zdi, ale ještě napíšu toto a pak si půjdu po svým užít prodloužený víkend. 1) Říkáš, že dojíždíš do Prahy, je nějaký důvod, proč nedojet třeba...na ty deskovky plné různých lidí matchující tvou orientaci? Je to bar, takže můžeš tam přijít i jen pokecat a ne hrát. 2) Man, fakt nejsi první ani poslední, kdo nepřitahuje všechny. Myslím, že co se týče toho, tak hetero kluci tady to maj snad ještě těžší než my. Tebe přece taky nepřitahuje každý. Navíc, no hejt, ale třeba ty se tu prezentuješ, že tě přitahujou mladí, svalnatí twinci ala veslaři, Chalamet a Holland, já bych se tě taky bál s tímto vědomím oslovit. 3) Lifty & Tyller níže.

Deskovky, šachový krúžok, tanečné kurzy, larp, divadelný krúžok, šermiarsky klub, posilka...  Podľa mňa tých možností pre slobodného človeka kam ísť von a stretnúť ľudí je dnes hafo. A to vravím ako Slovák čo celý život žije v Trnavskom kraji a menujem tak len veci čo sa dajú riešiť v jeho okolí. Neviem si predstavovať ako sa zoznamovali naši predkovia keď tu de facto bol iba ten futbal, pivo a disco.  Internetové zoznamky nerieš, to je beztak nedôstojná blbina kde ta človek odpíše lebo máš fotku z blbého uhla. 

Nejsi, ale pokud nezměníš svůj negativní přístup ke všemu, tak nebudeš nikdy šťastný. Místní komunita se tě tady snaží pokaždé podržet, včetně uživatele, který má stejnou orientaci, a ty na tom vždy najdeš to špatné. Fakt doporučuji si najít nějaký koníček, nejlépe takový, kde se budeš časem potkávat i s lidmi, jinak se dostaneš do začarovaného kruhu. Pokud nemůžeš sportovat, tak já nevím, třeba geocaching? To člověka donutí jít ven, ta komunita je v ČR velmi fajn a navíc se dostaneš do přírody a ještě tě to bude bavit.

Právě že nejsem z Prahy, nebydlím v Praze. Pokaždé do ní jen dojíždím a pak se zase vracím domů. Bydlím v západních Čechách, konkrétně v Karlovarském kraji. Žádné gay bary tu nemáme a nějaká příležitost potkat se někde u deskovek tu zkrátka není.  Jinak ono se to mluví o sebevědomí, když ti oslovení lidi na seznamce otevřeně napíšou, že je vůbec nepřitahuješ... Kamarádů mám spoustu, ale ti jsou buď hetero, takže partnerský vztah je samozřejmě vyloučený, nebo jsou zadaní, takže si ani nedovolím takový vztah rozbíjet.  Jediné, co s tím můžu dělat, je chodit mezi lidi, abych se v těch depresích neutopil. Snad nejsem zase takový špatný člověk, jak můžu na někoho působit.  

Nebuď zlej *:D*

Diskův desko-discový kroužek. Po partičce Osadníků retro 90s disko šou *8)**:D*

Jak píšou kluci níže, nepropadat zoufání a věřit, že to může přijít kdykoliv! Nevím, jestli si z Prahy, ale tady se třeba potkávájí převážně gay kluci na deskovkách, za mě super pžíležitost, jak se s někým seznámit a ještě příjemně strávit večer *:+* Zkusit si najít nějaký okruh, spolek, koníček a jít do toho. Nebo třeba nějaký sám založ*8)*

Ja som manzelku stretol, ked som mal 39. Klidek

Žádný zlom není. Neber to tak definitivně. Čím jsou lidi starší, tím míň je imo věk důležitější v podstatě ve všem, pokud teda zrovna nejde např. o nějaké fyzicky náročné pracovní místo. Mně přijde, že řešit 30, 40, 50, je jako si 31.12. říkat, že na nový rok bude všechno jinak. Nebude, je to jen další den. Švagrová bude mít 40 za měsíc a měla svatbu na začátku září - s manželem se potkala, když mu bylo 42. Je to jen o tom, chodit mezi lidi a být "k dispozici". Doma u počítače moc příležitostí někoho potkat nezískáš. Stejně jako všechno v životě tomu musíš jít trochu naproti, pokud chceš. Na druhou stranu, úplně nejatraktivnější jsou lidi, co jsou spokojení a sebevědomí - a pokud jsou single, tak to většinou znamená být spokojený sám se sebou. Je důležité si uvědomit, že jediná jistota a jediný člověk, který s tebou bude určitě navždy a 100 % času, jsi ty sám. Musíš být sám sobě nejlepším přítelem a partnerem, musíš se mít rád, starat se o sebe, dělat si hezký život. A pak když půjdeš ven, bude to na tobě vidět. Chápu pocit, že když je člověk single, tak mu něco chybí, minimálně fyzický kontakt. Ale viset na tom pocitu a točit se v něm je cesta k záhubě. Vím, že se mi to kecá, ale mluvím ze zkušeností jako někdo, kdo je introvert a byl single víceméně 30 let *;)*

Jen si tedy při vašich pravidelných zmínkách o manželkách a partnerkách čím dál častěji říkám, že u mě patrně zůstane single stav. A s tím, že nikdo nepřijde, se mi každý rok smiřuje hůř. Čtyřicítka je v tomhle ohledu podle mě životní zlom. Není to příjemná vyhlídka na budoucnost.