100% to platí, já byl jednou na mezinárodní svatbě. Desítky cizinců. Rodilí mluvčí ve dvou cizích jazycích, kterými se domluvím. Bál jsem se pípnout. Pamatuju jak si dávám drink na kuráž. Pak nic výmaz paměti.... 
Když pak ráno začal další program, tak se pak ke mně hlásilo 10+ lidí s detailními znalostmi mého života, co jsem jim řekl a jeden pán se mnou plánoval business o kterém jsme se večer bavili. 

Neexistuje, že bych do toho šel střízlivý. Absolutně nechápu, jak jsem se s nimi domluvil.  A dokazuje to, že je to o hlavě. Moje babička byla vždycky peoples person, kdo mne sleduje na FB, tak jí zná, bohužel znal. Problém je, že umí jenom německy a rusky. Byl jsem s ní jednou na asijské akci, kde se mluvilo převážně japonsky, dalšími asijskými jazyky, samozřejmě anglicky a myslím, že ještě francouzsky. Babička se tam nepotkala znalostmi jazyka doslova s nikým a stejně tam strávila strašně dlouhou dobu s tím, že se s nima bavila. Prostě se nějak domluvili. Neuvěřitelný prostě. Já se posral strachy na konci gymplu když jsem cestoval. TJ. po 10 letech výuky cizích jazyků. 

Skvělý, díky moc! 

(Trochu závidím.  )