28 let poté 6/10
Rozhodně nejlepší díl z volné trilogie. Je o mně známo, že ač Boyleovy filmy uznávám po technické, střihové a stylové stránce, nerad se na ně dívám a většinu z nich si už nikdy nepustím podruhé. Tady to nebude jinak, i když jsem vděčný, že tentokrát se mi na to koukalo o něco snáz. Přesto mi přišlo, že samotný styl je zde potlačen na úkor jakési zvláštní chaotičnosti, která je nejvíc patrná v momentech, kdy se evidentně natáčelo na dva různě rigované iPhony. Podle behind the scenes materiálů opravdu použili různé „kamery“ a výsledek je nevyrovnaný. Jeden záběr působí skvostně, skoro jako z pečlivě připraveného artového klipu, a další vypadá, jako by ho točil kámoš na backstage party. A někomu zjevně přišlo v pořádku to tak nechat v rámce jedné scény.
Takzvaný NE-Bullet-time je vyloženě otravný a vytrhává z pozornosti, takže paradoxně nejlépe funguje až poslední třetina, kde se akce uklidní a zůstane víc prostoru pro atmosféru a dialogy. Tam film konečně trochu dýchá a přestává tlačit na efekt za každou cenu. Asi jsem zvědavý, co přinese další díl, ale upřímně, do kina se asi pohrnu jen stěží. Zvlášť jestli se to bude točit kolem toho, jak Jimmy k punkovým cirkusákům přišel.
Jurský svět: Rebirth 8/10
Nechápu ten mírný hejt a tentokrát jsem spíš s tou nadšenější skupinou diváků. Dokonce patřím mezi ty, kdo tvrdí, že od původního Parku tu lepší sequel nebyl. Většina stopáže je opravdu skvělá, postavy fungují, a ano, nejsou zrovna hluboké, ale kdy vlastně v téhle sérii byly. Zápletka je sice jednoduchá, ale dostatečně nosná, akce je přehledná a v několika momentech i příjemně originální. Kamera i vizuální efekty naladěné na analogový styl jsou po těch extraostrých digitálních bordelech z předchozích dílů doslova pohlazením po duši. Na Scarlet jsem se kvůli některým recenzím záměrně zaměřil a nepřišlo mi, že by to tam vyloženě odžívala. Upřímně, v takovém filmu nepotřebujete herecký výkon do oscarového portfolia. Ostatní herci jsou fajn a dokonce i postava vědátora, ze které jsem měl po trailerech obavy, mě nakonec vůbec neštvala. Děj je natolik odlišný od Světů, že působí až překvapivě originálně, a ono to tak opravdu je, dokud se nedopluje na ostrov. Tam už je to relativně zaměnitelné se stovkou jiných áčkových produkcí odehrávajících se v džungli nebo na exotickém ostrově, ale i tak se podaří vytáhnout pár hezkých a naopak nezaměnitelných scén, které stojí za zapamatování. Škoda jen velmi generického závěru, ale alespoň mi ten kaiju nevadil. Pro mě osobně je to Edwardsův nejlepší film od Godzilly. A pokud Godzillu nemáte rádi, klidně si to vyměňte za Rogue One, které pro změnu nemám rád já.
951621
[b]28 let poté 6/10[/b]
Rozhodně nejlepší díl z volné trilogie. Je o mně známo, že ač Boyleovy filmy uznávám po technické, střihové a stylové stránce, nerad se na ně dívám a většinu z nich si už nikdy nepustím podruhé. Tady to nebude jinak, i když jsem vděčný, že tentokrát se mi na to koukalo o něco snáz. Přesto mi přišlo, že samotný styl je zde potlačen na úkor jakési zvláštní chaotičnosti, která je nejvíc patrná v momentech, kdy se evidentně natáčelo na dva různě rigované iPhony. Podle behind the scenes materiálů opravdu použili různé „kamery“ a výsledek je nevyrovnaný. Jeden záběr působí skvostně, skoro jako z pečlivě připraveného artového klipu, a další vypadá, jako by ho točil kámoš na backstage party. A někomu zjevně přišlo v pořádku to tak nechat v rámce jedné scény.
Takzvaný NE-Bullet-time je vyloženě otravný a vytrhává z pozornosti, takže paradoxně nejlépe funguje až poslední třetina, kde se akce uklidní a zůstane víc prostoru pro atmosféru a dialogy. Tam film konečně trochu dýchá a přestává tlačit na efekt za každou cenu. Asi jsem zvědavý, co přinese další díl, ale upřímně, do kina se asi pohrnu jen stěží. Zvlášť jestli se to bude točit kolem toho, jak Jimmy k punkovým cirkusákům přišel.
[b]
Jurský svět: Rebirth 8/10[/b]
Nechápu ten mírný hejt a tentokrát jsem spíš s tou nadšenější skupinou diváků. Dokonce patřím mezi ty, kdo tvrdí, že od původního Parku tu lepší sequel nebyl. Většina stopáže je opravdu skvělá, postavy fungují, a ano, nejsou zrovna hluboké, ale kdy vlastně v téhle sérii byly. Zápletka je sice jednoduchá, ale dostatečně nosná, akce je přehledná a v několika momentech i příjemně originální. Kamera i vizuální efekty naladěné na analogový styl jsou po těch extraostrých digitálních bordelech z předchozích dílů doslova pohlazením po duši. Na Scarlet jsem se kvůli některým recenzím záměrně zaměřil a nepřišlo mi, že by to tam vyloženě odžívala. Upřímně, v takovém filmu nepotřebujete herecký výkon do oscarového portfolia. Ostatní herci jsou fajn a dokonce i postava vědátora, ze které jsem měl po trailerech obavy, mě nakonec vůbec neštvala. Děj je natolik odlišný od Světů, že působí až překvapivě originálně, a ono to tak opravdu je, dokud se nedopluje na ostrov. Tam už je to relativně zaměnitelné se stovkou jiných áčkových produkcí odehrávajících se v džungli nebo na exotickém ostrově, ale i tak se podaří vytáhnout pár hezkých a naopak nezaměnitelných scén, které stojí za zapamatování. Škoda jen velmi generického závěru, ale alespoň mi ten kaiju nevadil. Pro mě osobně je to Edwardsův nejlepší film od Godzilly. A pokud Godzillu nemáte rádi, klidně si to vyměňte za Rogue One, které pro změnu nemám rád já.
|
reagovat
|
) , který mě zaujal, a tak jsem se chtěl podívat na další počiny od režisérky a scénaristky Hikari a dostal jsem se k 
), záměrně mnohoznačného děje (po vzoru Blade Runnera dávajícího divákovi protichůdné indicie stran reálné/snové podstaty vyprávění), na poměry brakové žánrovky i překvapivě seriózních filozofických/společenských/politických témat, neuvěřitelně překotného tempa, nestárnoucího OST s legendárním hlavním motivem a v neposlední radě na tehdejší dobu revoluční trikové stránky, právem oceněné zlatým plešounem (scéna s rentgenem v metru dodnes neztratila nic ze své působivosti).
