Každopádně hospoda byla jen příklad. Ten problém není ani tak o penězích, jako o celé společnosti. Města nejsou pochozí, všichni všude jezdí, takže se nepotkávájí v místní kavárničce či parčíčku cestou domů. Ideálně v okolí nemáš rodinu a přátele, protože jsi to opustil, když jsi jel za prací. S dítětem nejdeš před dům, ale do auta, abys dojel do lepší lokality atd. atp. To jsou desítky maličkostí, které globálně vedou k tomu, že se lidi ve městě navzájem neznají a nemají komunitu. A tak jsou sice všichni spolu, ale každý sám. Na vesnici se ti to zas mění na "můj dům, můj hrad".
> dať dohromady partu už nie je také jednoduché.
A to je právě ono, když zjistíš, že ta tvá parta je roztahaná v lepším případě napříč městem, v horším případě napříč okolními satelity apod... tak máš problém. Jít s kámošem na kolo je jaksi dostupnější, když to neobsahuje 30 minut tam a 30 minut zpět autem k tomu...
Ber si, kolik lidí mělo nejvíc kamarádů v dětství a pak o ně v dospělosti přišlo... Proč? V dětství to často byli místní spolužáci, takže spolu mohli komfortně trávit čas i po škole... jenže v dospělosti? Kolegové v práci jsou odkudkoli a vztahy z dětství se rozpadly stěhováním. Po práci se nikdo ani potkávat nechce, protože práce je přece dočasná, to samé se dá říct o sousedech a... jsme tam kde jsme.
Efektivně dnes má každý několik kolektivů: místní, rodinný, pracovní a kamarádský, ale průsečíky mezi nimi jsou malé a tak si konstantně vybíráš, s kým budeš trávit čas zrovna dnes a co jsi pro to ochoten udělat.
reaguje na:
Tyller
|
reagují:
Tyller
|
reagovat
|







