To je zajímavý pohled, mě naopak Duna vždy připadala jako strašně cool, originální a do detailů promyšlený svět, který Herbert vytvořil, a chtěl ho mermomocí představit čtenáři, a pak tam tak nějak halabala naházel děj.
Takže to mám přesně obráceně-zatímco Villeneuve tomu dal jakousi takousi dramatickou strukturu (hlavně u dvojky je to dost vidět), Herbert používá spíš ten děj jako záminku představení všech těch cool mechanizmů a světa jako celku...
P.S.: to není kritika, aby bylo jasno, kniha a filmy jsou naprosto famózní ve svých specifických kategoriích...
reaguje na:
AndyKaufman
|
reagovat
|




