Po nadšení z [i]Rytíře Sedmi království[/i] (opravdu jedna z nejlepších knih tohoto žánru, co jsem kdy četl) a kvalitní [i]Ohně a Krve[/i], jsem se pustil do nekompletní [i]Písně ledu a ohně[/i]. Moc se mi do toho nechtělo. Nemám rád nedokončené věci a nejsem zrovna největším fanouškem seriálu. A byla to chyba takhle vnímat... Protože Martin je jeden z nejlepších fantasy autorů, ne-li vůbec nejlepší. Vážně excelentní spisovatel. První kniha série je výborná, pak bych řekl, že kvalita mírně klesá s každou další částí, ale i [i]Tanec s draky[/i] je stále skvělý. Jenom fakt nevím, jak to chce všechno ukočírovat, vůbec se to neblíží konci a viděl bych to tak na další tři knihy.Velkou část jsem poslouchal jako audioknihy při procházkách v lese a stal jsem se na tom závislý. Už jsem si kvůli tomu jako náhradu v předstihu pořídil audioknižní sérii [i]Duny[/i], ale to mi moc k lesu nesedí, kompletní [i]Husitskou epopej[/i] (do té se mi nechce, protože je Vondruška kretén) a [i]Kolo času[/i]. [i]Kolem času[/i] se teď snažím zaplnit prázdnotu v srdci po kamarádech z Westerosu, ale zatím po polovině první knihy moc nevím. Nechytlo mě to. Je to hrozně abstraktní a příběh působí až příliš jednoduše, jako nějaký [i]Eragon[/i]. A taky mě rozčiluje věc, kterou ve fantasy nesnáším, když se každý jmenuje nějakými abstraktními slovy jako Vélin al Ptaak nebo Pyj ibn Kreteen.