Pár více či méně koherentních postřehů:
- Fireflies jsou dementi a Marlene především. Za to, jak to skončilo, si můžou především sami, tu situaci katastrofálně nezvládli. Stačilo nechat Joela s Ellie promluvit a historie se mohla psát úplně jinak.
- Seriál jsem zatím neviděl, ale pustil jsem si pár těch vyhrocenějších scén, včetně "Find someone else" a závěrečný konfrontace v garáži a docela slabota teda - Pascal se charismatem na herního Joela vůbec nečape, o Belle nemluvě, to se fakt někdo posral
- Příběh sám o sobě lehkej nadprůměr, ovšem jeho prezentace totálně top notch. Vyprávění nepoučuje, zbůhdarma nežvaní, nevyžívá se v nechutnostech a zároveň ani neuhýbá pohledem... Ishovo útočiště v kanálech mě šeredně sebralo, jak se mi jako pořád ještě čerstvýmu otci stává častějš, než je mi milo...
- World/level design je out of this world. Asi jsem ještě nepotkal hru, která by takhle detailně reflektovala realitu - není tam snad jediná budova, která by nepůsobila naprosto přirozeně, možná s výjimkou velikosti prostor v některých místech. Pro imerzi to dělá hotový divy.
- Gameplay prostinkej tak, až to člověka skoro uráží. Patnáctihodinovou hru postavit na pěti typech nepřátel (reálně na třech!, Bloaterů jsem viděl celkem pět a Stalkery potkal asi třikrát, z toho jednou v DLC) je hodně velká oprsklost. Odehráno na Hard (4. ze 6 obtížností) a jakkoliv oceňuju (opravdu!) výzvu, v reálu gameplay spočíval v loopu "za pět minut vyčisti arénu a pak patnáct minut šukej po světnici v moderním ekvivalentu pixel-huntingu, aby ti neutekla jediná krabička nábojů." Kdykoliv se hra přepla do cinematic módu (chválím naprosto bezešvý přechody), pocítil jsem lehký potěšení, což si pořád myslím, že je u videohry špatně
- Left Behind přineslo v tom výše uvedeném výrazný zlepšení. I ty dvě střídající se dějový linky to ohromně osvěžily.