Jihokorejskej únosovej tragithriller s naprosto geniálním, místy až shakespearovským scénářem. Režisér a scénárista v jedné osobě hraje s divákem důmyslnou hru. Nic se tady nedá předvídat, dvě hodiny jsem bez hnutí čekal co ještě přijde. Malinko to jenom sráží herecké výkony některých vedlejších postav a příšerně generická hudba jak z nějakýho českýho seriálu, ale i tak se to řadí ke špici toho, co jsem v poslední době viděl. Děkuji Ravenousovi a doporučuji všem.

Zrovna z toho herce, co hral tu děsivou postavu z Akty X (Toombs myslim) je dnes něco jako Bohuš Matúš, takže se z něj nakonec stala ta reálná hrozba, které se bojíš.
Tomu říkám zvrat jak od Shye.

Mimo ty zprávy ? V dětství mě děsilo ledacos, ale jakmile se z těch vlkodlaků a zombíků stali namaskovaní herci (cca devět deset?), pak z hororů vlastně moc věcí ne.
Neměl sem ale jako děcko rád Aktu X jeden ten televizák (těch několik dílů daných dohromady s jedním případem) s tím pojídačem jater, co se do baráků dostával odpadníma trubkama a olizoval si ruce, když uklízel mrtvé kočky. To brnkalo na řadu blbých receptorů .
Dnes se "bojím", respektive mi přijde děsivý takový Mindhunter, třeba. Na příšerky nevěřim a sice můžu klidně fandit hrdinům, aby bubáka porazili, ale reálně se o ně nebojím. A když umřou, tak prostě umřou - je to film . Zato když vidím, že se nějaké reálné monstrum, co klidně může bydlet ob barák, chystá zprznit a zabít malou holku, co může být klidně moje neteř... Hele, vím, že je to trošku klišé, ale to mi strach fakt nahání...

No ale na to zásadní jsem se nezeptal.  Pokud tohle vše je ok, tak co považuješ ty za děsivý film?
Ale žádné Jak se krotí revizoři nebo jak se to jmenovalo 

Lehčí zklamání. Od konceptu “týpek co má na rukou přivrtaný pistole” bych rozhodně čekal cokoliv, ale ne že to bude skoro polovinu filmu nuda.

Konkrétně poslední půlhodina byla téměř bez nápadu a dost úmorná, hlavně z důvodu, že tenhle film má vlastně dost slabou akci (u akčňáku celkem problém) a musí to dohánět vtipem a stylizací. Ten humor mě právě ke konci dost míjel, i když v první polovině to byla spíš jedna ze silnějších stránek.
Stylizace bylo obecně možná až moc - když to šlapalo dobře, tak i bez toho, aby kamera lítala sem tam a nebo blikaly různý efekty - každopádně svůj ksicht to rozhodně má.
Logiku v tomhle filmu asi nikdo nečeká, takže nemá smysl se v tom moc hrabat, jen je škoda, že je většina dění postavená na tom, že profi zabijáci nemůžou trefit losera v županu.

Plus byli určitě herci, ať zrovna dělali jakoukoliv šílenost nebo museli hlásit úplnou debilitu, tak to prodali velmi schopně i s chutí. Radcliffe je  sympaťák a na tuhle ňoumovitou roli to sedlo.
Nejlepší na tom byla objevovací část od probuzení s novýma rukama, až po poslední zvrat před dlouhou čistkou. Tam se dařilo vytěžit  ten koncept a nejlíp prodat vtipy.

Asi bych dal tak 5/10 a doporučil spíš highlighty na youtubu, ale nijak jsem u toho netrpěl, je to v pohodě. Jen bych chtěl víc a ke konci jsem si říkal, že bych radši znova koukal na Boss Level.

Máš slepičího Tylera Durdena, užívej

U Blair Witch jsme měli nejlepší možný období, kdy ten film vidět, protože v okolních lesích někdo vytesal fakt velikej obličej do skály (samozřejmě x domněnek, kde se tam vzal) a kousek dál byla z prken ztlučená chatrč uprostřed lesa tak hustýho, že když se došlo doprostřed, k chatrči, nebylo vidět na jeho kraj. Jednou jsme se hecli,  že tam dojdeme v noci a když v tom věku 12-13 přišlo Blair Witch, nikdo ani nepochyboval, že by to nebyla pravda.

13, ale na moji obhajobu jsme bydleli u pole, naproti domu měli les a jsem jedinacek
Podobně to tehdy bylo u Blair Witch. Protože jsem o tom nic nevěděl a moje naivní dvanáctiletá dušička si byla jistá, že je to real...

Jaký cca věk to je? Ptám se upřímně, protože já měl šestnác, nebo sedmnáct a ani tehdy jsem to nevnímal nijak hrůzostrašně.
To samé Ti druzí. Jako film fajn, ale jako horor fakt ne. A lekačky považuju za nejlacinější způsob, jak někoho "strašit".
Tím nechci spustit shitstorm a ani to nikomu brát. Jen v těch všech Wanovkách vidím spíš "pohádky pro dospělé", kde se umírá.
Fakt nechci spouštět hádky o tom, co je a co není strašidelné. Já se bojím u zpráv () a po Vetřelcích v kině sem svého času šel o půlnoci dvě hodiny po neosvětlené cylkostezce domů, vyplašil dvě srnky a spodní prádlo bylo naprosto v pořádku ...

Insidious jsem neviděl, ale tahle scéna mi teď vyloženě nahnala husí kůži...to vystavění je teda bravurní

Jo, tu taky z hlavy nedostanu.
Znamení bych té TOPce měl taky, protože jsem to viděl přesně v tom věku, kdy to na mě zanechalo nesmazatelnou stopu.
Žena tu hrůzu třeba nikdy nepochopí, protože ty scény zná ze Scary Movie 3

Za mě tedy určitě Znamení a rozhodně ne jen to legendární TV vysílání, ale především scéna s Grahamem v kukuřičným poli, nebo ta s rukou ve sklepě. Shyamalan to měl tehdy strašně zmáklý.

A v (relativně) poslední době mě opravdu hodně proškolil Flanagan v předposledním dílu The Haunting of Hill House - scéna s hádkou sester v autě. Většinou na lekačky reaguju spíš podrážděně, ale z týhle jsem byl naopak vyloženě nadšenej...když jsem se uklidnil

Jo, tuhle scénu přesně zmiňuju, obecně jako jedničku Insidious, když se někde nadhodí ne co mě bavilo, ne o čem budu žvanit, že jsem si užíval, jak je to nazvučený, jaký jsou masky atd., ale kdy jsem se fakt bál. Možná jsem to tu dřív někdy psal, v rámci hypu jsem se tehdy nemohl dočkat, až to konečně taky uvidím.

Zhasnul jsem, do repráků dal sluchátka a ... na vysvětlení, seděl jsem tehdy v pokoji, kdy jsem měl po pravé straně dveře na chodbu. Když následuje ta scéna, kdy Rose vidí, že někdo chodí po chodbě - střih, vidíme Wilsona, že chrní dole v obýváku, ten to není - střih zpět, do dveří k Rose vtrhne ten hnusák a na vteřinu přesně jsem periférně viděl, že se na chodbě vpravo rozsvítilo. Strhnul jsem škubnutím všechno ze stolu, včetně sluchátek z uší a přitom šel jen někdo v noci na wc. Rozhodl jsem se pokračovat, ale cca v době, kdy se oni přestěhují, už jsem byl z těch všech houslí od Bishary a toho, co se tam děje, v takovym stavu, že jsem i zvažoval, že „to dokoukám další den“. Tak, a když nepočítáme dětství, u máločeho se mi tohle stalo a nakonec bych to první Insidious do takovýhle TOP taky dal. V lepších případech jsem právě nadšenej z provedení a pokud fakt cukám zrakem, musel by tam bejt detail na jehly. Ale jinak, film z roku 2010 a nic moc dalšího si takhle nevybavim.

Jump scare historie.
Moje největší infarktovky (u Sinistera a Znamení mi automaticky naskocila husi kůže) tam jsou, ale stejně považuju za nejhorší jump scare v mém životě tuto scénu z Insidious. 
Dokonalý build up a to, jak si všimnete něčeho jen tak mimochodem... 
Insidious je celkově tak v TOP 3 nejdesivejsich filmech, co jsem kdy viděl. 

Je to regulerne tady tohle, ale roztazeny do 130 minut. Dal jsem pak jeste asi pulku Chicaga, ktery se jednu dobu dost hejtilo, jestli je kazdej muzikal takhle otravnej... a neni. A v nekterych se i neco deje, kupodivu. Historickej prusvih.

Some men just wanna watch the world burn. 

Skvělý námět, úžasná kamera, těch 18 let od premiéry není vůbec znát, plejáda známých tváří v hereckém obsazení potěší a scéna, kdy vycházejí v táboře z baráku je naprosto pohlcující.

Tenhle film je třeba vidět znovu.

Děkuji KARLOSovi za doporučení

Dal jsem like, aby to tak nebylo...

Dal som ti minus aby sme tam mali same 11 :D