Zkratky který si otevřeš aby jsi to měl k bossovi blízko jsou docela běžný. Demon Souls v tomto bylo horší, tam samotný průchod levelem byl obtížnější, než boss samotný - absence zkratek. Ztráta duší je hlavní devízou, k čemu by to bylo, když by ses leveloval vlastně tím zkoušením průchodu k bossovi a k němu dorazil přelevenej? Mechanika hollowing funguje v každém díle trochu jinak, dá se ji předejít, či ji negovat. Je to v rámci loru, není to prvoplánová mechanika, kterou si Fromsoft vymyslel, abys to měl těžší :) Soulsovky jsou jen tak těžký, jak si je sám uděláš, v tomto jsou nesmírně férový. 

https://www.youtube.com/watch?v=QAi1SoyNUUw *:D*

Sekiro je jediná "Souls" hra, která mě doopravdy láká. Elden Ring kvůli tomu krásnému designu světa trošku taky, ale ta časová náročnost...  A možná, kdyby konečně vydali Bloodborne na PC, ale Sony jsou prostě hajzlíci. *:))*

Já to chápu, po koncovce ER jsem taky byl rád, že je pauza. Přece jen jsem tam nechal po vydání v kuse téměř 100 hodin *:D* Sekiro jsem jako jediné nehrál, moc se mi nelíbilo jak to vybočuje ze zajetých standardů *:D*

Dark Souls 3 mi bylo dáno darem od bývalého švagra, že když on tu hru zbožňuje, tak musím i já.  Dal jsem tři levely, jen aby měl radost.*:D*

Mně se do toho DLCčka teď nechce, právě protože mě tolik vyčerpala ta koncovka základu, ale moc dobře vím, že časem stejně nevydržím a taky do toho skočím *:D* Ale nebudu na to spěchat, pořád mám ještě v hledáčku všechny soulsy a hlavně Sekiro... to tady pak teprve budu brečet

*:D**:D**:D*

Jestli jsi vůbec nikdy žádnou z her tohohle typu ani nezapnul, tak bych doporučil minimálně vyzkoušet, je to úplně jiný zážitek. A ideálně klidně ten Elden Ring, sice jsem si stěžoval na endgame, ale většina hry je fakt super *:D* a pro začátečníky asi nejlepší. Ale jinak přesně, to je moje pointa, jsou to hry a je blbost dělat si z nich práci *:)*

[url=https://x.com/DeputyARUUU/status/1804957725014520067?t=-hoyVMhSVy7EvnQsumVN5g&s=19]Link[/url]

Nevzalo mě to vůbec, já jen že při této příležitosti vyšlo video od Moista, kterýho sleduju a vím, že zbožňuje právě tebou zmiňované BB *:)* Za sebe jsem bohužel neměl zatím tolik času na DLC, kolik bych si přál, vlastně jen pátek, kdy jsem si vzal kvůli tomu dovču. Nicméně nějakého šíleného spiku na obtížnosti jsem si nevšiml, všechno tak nějak jak má být, mi přijde. Nutno říct, že jsem DS veterán a Elden je podle mě kombinací toho nejlepšího, co From doposud stvořilo. Do toho počítám i to zmiňované BB *:+* Problém se špatným hodnocením a těmi recenzemi bude nejspíš v tom, že Elden je zatím asi komerčně nejpřívětivější a zkoušejí ho i lidi, kteří doposud Soulsovky nehráli. I tak se ale divím, že došli až do DLC a teď brečí. ach ty internety

Díky, paradoxně díky věnování času tvému příspěvků, jsem se utvrdil v tom, že si radši zahraju 3 kratší Indie hry, než bojovat 5 hodin s jedním bossem*:D* Souls hry jdou absolutně mimo mě. 

Tebe to hodně vzalo *:D* Jak jsem psal, DLC jsem nehrál, takže jsem posuzoval z několika videí, že noví bossové jsou přepálení. Nedokážu říct, jaká je reálná obtížnost pro hráče, co najde všechny Scadutree fragmenty atp. Pro mě je rozdíl mezi tím, kdy je to výzva, ale pořád zábavná a kdy už je to jen otrava. Odpovědi typu "tak použij tenhle cheese build a k tomu Mimic Tear" pomůžou k tomu porazit bosse, ale proč bych měl chtít dělat něco způsobem, který mě nebaví... Přesně tak mě nebavilo na konci základní hry čekat, než si Maliketh dotancuje piruety, abych mu mohl dát ránu. To je čistě můj názor a moje osobní kritika. Pokud tě to uspokojí, tak ano, jsem sračka a jsem moc špatnej na tenhle typ bossů *?)*

[url=https://www.youtube.com/watch?v=_7IWHTvJEKI]Too Hard[/url]

Sloh, který mě navnadil konečně rozjet ER a také si zopakovat BB. *;)*

Git gut.

Hroznej sloh, ale potřeboval jsem to ze sebe dostat *:D*

Recenze/story time/rant? Bloodborne jsem hrál před lety jako mou první Fromsoft hru, párkrát jsem zkoušel první DS, ale moc mi to nesedlo. Pak jen právě Elden Ring. ER jsem začal cca před rokem a půl a hrál jsem ho průběžně podle nálady. U hlavní postavy mi svítí necelých 90h po dohrání, s tím, že na začátku mě hra totálně strhla a první delší pauzu jsem si dával tak po 50 hodinách. V pozdějších fázích mě obří měřítko hry spolu s náročností trochu vyčerpávalo, takže to vypadalo tak, že jsem hrál 10-15 hodin a pak jsem to na pár měsíců odložil. Ani ne měsíc zpátky jsem do Elden Ringu zase skočil, už mě otravovalo, jak mi pořád svítí jeho ikona v menu na PS *:D* a asi mě trochu pošťouchnul i hype z blížícího se DLC. Chvíli jsem blbnul s vedlejší postavou a zkoušel nový build a když jsem se víc dostal do hry, tak jsem se rozhodl, že ER konečně dokončím. Posledně jsem skončil někde v Mountaintops a neměl jsem moc náladu na prozkoumávání, takže začal sprint k cíli. Z celé hry jsem dosud přeskočil v podstatě jenom Snowfield, takže i Mohga a Haligtree, jinak jsem prošel všechno, i podzemní řeky a města (zdravím Twin Gargoyles), Deeproot atd. Celou dobu jsem se bavil královsky, 10/10, ale ta koncovka mi teda těžce nesedla. Farum Azula jako oblast celkem ok, vizuálně samozřejmě parádní, ale průchod skrz nic zásadního. Bossové mě od Fire Gianta dál víceméně všichni srali s výjimkou Godfreyho. Vždycky 10-hit combo, z toho každý hit ubere 75 % zdraví (ano, měl jsem přes 50 Vigor) a po něm utečou na druhou stranu arény, takže když k bossovi doběhnete, tak už je zase čas na jeho útok. Maliketh mi zabral asi 3 hodiny, Radagon/EB cca 4. Nutno říct, že jsem používal všechno, buď NPC summon když byli k dispozici nebo pak vlastní maxed Mimic Tear. Uspokojilo mě, že jsem dokázal hru dotáhnout do konce, ale úplně reálně se mi spíš ulevilo, že to mám za sebou, než že bych si pochvaloval super zážitek. Když jsem pak četl zprávy o tom, jak má DLCčko nejspíš vypadat, tak jsem dost znervózněl, protože jsem čekal ten samý bullshit, jen horší, jako na konci základní hry. Protože mě ale pořád úplně nepřešla chuť na Fromsoft, nainstaloval jsem znovu Bloodborne. Dlouho jsem měl v plánu do něj znovu skočit, protože mě zajímalo, jak se mi bude hrát potom, co jsem nabral zkušenosti z více her a taky mi chybělo odehrát DLC Old Hunters. BB jsem prošel během týdne včetně DLC s časem lehce přes 22h. Původní čas pro srovnání byl pod 44h pouze základní hra. Důvody k tomu rozdílu jsou celkem jasné - první soulslike mi tenkrát prostě nakopal prdel, a to že jsem si vybral asi nejsložitější zbraň do začátku (dex hůlka, co se mění na bič, zněla hrozně cool) + teď i když jsem znovu vyčistil všechny oblasti na 100 %, tak určitě pomohlo, že jsem se lépe orientoval. Pamatuju si, že u každého z prvních 4 bossů jsem tenkrát měl minimálně 20 pokusů a Blood-Starved Beast jsem zkoušel určitě víc než 40x. Pak ale všechno zapadlo do sebe a zbytek hry jsem prošel poměrně v klidu. I tentokrát mi překvapivě dali zabrat spíš někteří bossové ze začátku. No a pak to DLCčko, kam jsem šel naslepo. Všechny oblasti úplně super, kromě Living Failures všichni bossové určitě patřili k nejlepším ve hře. A nakonec jsem to završil final bossem základu s Moon Presence. Celkově úplně geniální zážitek. Tentokrát jsem místo dexterity zvolil bonk strength build a jedinkrát jsem nepovolal NPC a řekl bych, že jsem nehrál žádný cheese. A teď proč to asi všechno píšu *:D* DLC The Old Hunters jsem se hrozně bál, protože v žebříčcích nejtěžších bossů Fromsoftu se z DLC absolutně vždy objevuje Orphan of Kos někde na vrcholu, často i Ludwig nebo Laurence. Orphan - 2 pokusy, Ludwig - 1 pokus, Laurence - 5 pokusů. Nejdéle mi trvala Maria - 6 pokusů. Tohle nepíšu, abych tu zaflexil, ale spíš abych srovnal s endgame bossy Elden Ringu, se kterými jsem se trápil mnoho hodin 14 dní předtím a abych se zbavil "get good" argumentu. Troufám si říct, že i kdybych na každém z Bloodborne bossů strávil hodinu, tak mi to nezmění pohled na ně, protože tihle staří bossové jsou mnohem víc "fér" a není to jen "zase nějakej bullshit". Mají přehledný moveset, který se dá vypozorovat a dá se na něj reagovat, zároveň to pořád je o tom, že je potřeba správně se pohybovat a přemýšlet, nejde o to vymyslet nějaký fígl. Hráč musí být trpělivý a vybírat si příležitosti k útoku, ale ty vždycky nějaké jsou. Když udělám chybu, s trochou šikovnosti se dá uskočit a naklopit do sebe healing potion a pokračovat v boji. Podle mě se Fromsoft cestou někde ztratil v konceptu. Když koukám na videa z bossů DLC Elden Ringu, v podstatě mě z nich rovnou bolí hlava a absolutně nemám chuť si to zahrát. Nechápu, proč se jejich představa o zábavné obtížnosti přetavila ve one-shoty, nekonečná komba a extrémní mobilitu. Reálně každá chyba okamžitě znamená restart a hrát bezchybně několik minut, to je podle mě úplně mimo pro většinu hráčů. Různorodost buildů ve hře je fajn, ale kolik z nich je skutečně k něčemu platných? Lidi můžou říkat, že DLC Fromsoftu byly vždycky obtížné, ale rád je nasměruju právě k The Old Hunters, protože to je zcela očividně úplně jiná situace. A fascinuje mě, jak nikdo z recenzentů tohle nevyhlásí, všichni jak kdyby věděli, že ER je milovaná hra, tak tomu musí napálit minimálně 9/10 a žádná kritika není povolená. Za mě je Elden Ring pořád z většiny vynikající hra, ale i kromě té obtížnosti ke konci je ho prostě moc. Moc širokých oblastí (hlavně těch prázdných na konci hry), moc "questů" které nejde pochopit bez wiki... Na Steamu teď Shadow of the Erdtree má pouze 60 % kladných hodnocení. Jsem zvědavý, jakým směrem se vydá další jejich hra.

Přesně, u Lary jsem tehdy začínal až s The Last Revelation. A když už se třeba Capcom vrací postupně k dílům Resident Evilu, nezlobil bych se, kdyby si vzpomněli i na to Dino Crysis.