Loni, na kole, když se auto pár metrů přede mnou jalo odbočovat přes můj cyklopruh bez ohledu na to, že se tam právě řítím cca pětatřicítkou. Dobrzdit bez šance, z druhé strany vysoký obrubník - reálně jsem si mohl nanejvýš vybrat, jestli to napálit přímo do dveří, nebo zkusit poslat šikmo přes kapotu... Trefil jsem tu kapotu a že jsem z následného parakotoulu s kolem na asfalt odešel (totiž odjel sanitkou) toliko notně potlučený, považuji dodnes za menší zázrak (jo a helma samozřejmě na odpis, bez té by to asi bývalo bylo zase ještě o něčem jiném - čímž bych rád apeloval na všechny, kdo snad ještě jezdí bez: nedělejte to!).
Každopádně tedy, co se následků týče, nejezdit dost dobře nemůžu, to mě upřímně ani nenapadlo, ale jsem teď v potenciálně rizikových situacích o poznání obezřetnější/paranoidnější - plus v místě té nehody (kudy jezdím denně) jsem pár týdnů až měsíců míval ne zcela příjemné flashbacky, ale teď už taky sotva kdy... Každopádně hodně štěstí a zkus to brát pozitivně - jako že je teď alespoň třeba menší šance, že by se ti něco podobného, ne-li horšího, přihodilo znovu!
reaguje na:
esmo
reagovat
|