S kamarády chodím do hospody běžně a nemám problém s tím, že si někdo dá nějaké to pivo. Nevadí mi to. Naštěstí na mě nikdo nevyvíjí nějaký tlak, abych pil taky. Buď si dám nealko nebo kofolu a je to úplně v pohodě. Ale o existenci toho tlaku, že pít se musí, protože parta, samozřejmě vím. Musí to být pro vás hodně nepříjemné. 

Tenhle tlak na to aby někdo pil nějak nechápu, nesetkávám se s tím. No tedy aspoň ve své obvyklé sociální bublině, teď jsem na Moravě a tady by to bylo asi divnější. 
Ale taky piju - když je s kým a příležitost, pak to jde přirozeně. Typicky hudební festivaly, na různých party se taky vyskytuju často, zato jít jen tak sednout na několik piv do hospody bývá dost vyjmečné. 

Nenutili by mě (nebo aspoň nepřenutili), ale nějaké kecy by k tomu měli a asi by jim trvalo, než by je to přestalo bavit. Tohle by bohužel platilo i u rodinných příslušníku, ne jenom kámošů Ale já zas tak moc nepiju, doma vůbec, do hospody chodím sporadicky, takže jenom na akcích a naštěstí se umím v pití docela kontrolovat.

Skoro všichni moji kamarádi, známí nebo kolegové jsou v podstatě alkoholici, protože se jen těší až se budou moct jít ožrat. Je to trochu děsivé, ale nemám právo je za to soudit. 

Já nikdy vlastně oproti ostatním nepil. Ale u nás chlastali oba rodiče, takže já k tomu mám vlastně dost odpor, no... Až poslední dva tři roky se to začalo tak trochu "normalizovat"... 
Dvakrát třikrát za rok si dám nějakou whiskey, a když je chuť, tak třeba na dovolené nějaký pivo...
A naštěstí nikdy mi to na obtíž nebylo. 
Vsichni kolem si tak nějak zvykli, kromě tchyně. Ta mi furt cpe nějaký vína na svátky, dny otců, výročí a narozeniny... 

Moje bublina taky relativně chlastá, tedy teď se začaly nějak rodit děti, tak se přestal být čas, ale nikdy by je nenapadlo mě do alkoholu nějak nutit, na to mám asi štěstí. Nicméně taxikáře dělám docela často, ještě když já vůl dost často jezdím dodávkou s mnoha sedadly 

Na to se vždycky ptám lidí, co provozujou suché měsíce

Já bych se bez alkoholu taky kompletně obešel, akorát v mojí sociální bublině by mě všichni považovali za exota a ještě k tomu bych musel věčně dělat taxikáře. Takže radši piju.

Mám to úplně stejně a vytáčí mě prakticky každá reklama na nějaký alkáč. Jako Česko jsme alkoholovou zemí, jezdí k nám studenti ze skandinávských zemí, kde je alkohol pro ně prakicky nedostupný, a pak ta Praha taky podle toho vypadá. Alkohol je v Česku tolerovaná droga, je příčinou smrtelných dopravních nehod, politici tady podporují daňové osvobození tzv. tichého vína, čemuž já říkám podpora alkoholismu za veřejné peníze. Jsem na to alergický, což u mě taky dřív nebývalo. Chlastá se všude a je to děsný. 

Prvotní myšlenkou na abstinenci byla předloňská Filmovka, kde u Hvězdy hrála improvizovaná cimbálovka. Potkal jsem tam pěkný zajíčky a chtěl jsem jim dokázat, že my v Čechách taky umíme pít. Vypil jsem jim skoro polovinu vodky či slivovice. Sice jsem to ředil colou, ale nic to nepomohlo, do konce Filmovky jsem z toho měl příšernou kocovinu. 

Bydlím sám, což byl důvod, proč jsem si někdy koupil flašku vína a zapíjel jsem ten fakt, že bydlím sám. Tu flašku jsem byl schopný vypít během dvou tří hodin. To už jsem si uvědomil, že mám vážný problém, který prostě musím nějak řešit. A to byl důvod, proč jsem se v listopadu rozhodl s alkoholem skoncovat a zůstat výhradně u nealkoholických variant typu Birell nebo Rychlé špunty. 

Nedávno jsem měl sraz s akordeonovým orchestrem k 60. výročí vzniku. Hraju tam 25 let, prožil jsem tam toho hodně. Při sledování starých fotek jsem si uvědomil, že skoro na každé fotce držím v ruce skleničku s pivem nebo vínem. To jsem si předtím vůbec neuvědomil a strašně mě to trklo do očí. To už jsem abstinoval a tyhle staré fotky, kde držím nějaký alkáč, mi potvrdil, že rozhodnutí nepít alkáč bylo správné a moje nejlepší. 

Hodně mi to pomohlo, lépe se mi spí, neprobouzím se s kocovinou a jsem schopný být plně vnímavý k okolí. Je skvělé být osvobozený od alkoholu. Ten mi vůbec nechybí a jsem díky tomu šťastnější. 

S čím? Vylívat si hubu? No to fakt nemám 

Já nemusel, jen mi nějak začalo vadit, že jsem pil, protože se pije.

Klasika, každý víkend najebaný na šrot  Raz som si proste povedal, že to je blbosť takto chlastať, tak som len mykol plecami a prestal som takto tráviť víkendy. Za iných okolností ako cez víkend som potrebu piť nemal, tak to vyústilo k tomu, že nepijem vlastne vôbec. A ako čas plynul tak mi to prišlo zbytočné čím ďalej tým viac. Tak aj keď som si mohol dať niekde za jeden, alebo jedno pivo, nevidel som skrátka dôvod a pripadalo mi to až absurdné. tie situácie tipu, ale veď daj si aspoň jeden, ma skôr otravovali a odrádzali

Nechci se nikoho dotknout, ale přijde mi, že když už člověk musí přemýšlet o abstinenci a pak na internet psát, že to bylo to nejlepší co udělal, tak to s ním muselo být vážně špatný. Já si dám třeba jedno pivo na kole o víkendu. Nebo víc, když jedeme s klukama někam na chatu (ale to je tak dvakrát ročně?). Kolik jste toho vy zdejší noví abstinenti měsíčně vyžungli, že jste museli alkohol zcela odbourat? 

Ja su ze Slovácka, takže úplná abstinence není při zachování společenského statusu možná a ani o ni nestojím. Každopádně diskuze směřuje dobře a místním abstinujícím to přeju, leze to do peněz a zkracuje život.  Už budu pít jenom europiva a craftaky jen obcas na zmenu chuti. 

Úplně začít abstinovat mi přijde takové zbytečně radikální. Doma teda prakticky nepiju, když už si sám dám "pivo," tak většinou nealko. S kamarády jsme rádi, když se sejdeme jednou dvakrát do měsíce, a to zpravidla přecházím na Kofolu po třech, pokud teda zrovna neřídím.

Výjimečně na chuť whiskey, rum nebo portské. A o to bych se nechtěl připravovat.

Taky abstinuju už tak sedm let. Já s tím měl fakt problém (sračka a bolehlav bylo to nejmenší), takže to taky počítám mezi ta lepší rozhodnutí, co jsem v životě udělal

(ale kluky jsem teda zapil, a dokonce jsem to zvládl stylem, že mi druhý den nebylo ani blbě ani haňba, takže s tím dokážu žít)

Môže to byť i tým že miešaš rôzne štýly - IPA, stout, NEIPA apod. Potom je to ráno dosť ťažké.