Jenže to je to, právě třetí Ant-Man je zatím takový vrchol toho "uměleckého propadu" Marvelu a snahy vydat se cestou CGI-všeho. Pakliže někdo doufá, že AI bude psát lepší scénáře než lidi, tak ne, bude to jenom víc tohohle. Navíc když už teda mám sledovat tyhle nepovedený filmy, furt v nich radši budu mít co nejvíc skutečných herců jako Paul Rudd, kteří do toho umí přenést něco ze svého projevu, než aby to bylo komplet chladný, robotický a bez srdce. Navíc takhle to jde hodit na hlavu konkrétnímu člověku (Peyton Reed) a příště prostě zkusit najít někoho lepšího. Jasně, že tam hraje pak roli i chamtivost studia, který prostě chce za každou cenu šetřit, ale tak o tom tenhle byznys byl a bude.

Krucinál tohle uvažování o AI je fakt depresivní, zejména, když i tady se najdou lidi, kterým by očividně vůbec nevadilo, kdyby herci nebo scenáristi vymizeli. Už nevím, kde jsem to četl, ale vystihovalo to můj názor perfektně.

AI nezažila první rozchod, nezažila první pusu, neměla přítele/přítelkyni, AI nikdy neměla radost ze složené zkoušky, získané práce, nemá vzpomínky na rodiče, na přátele, nemá nic. Jak ti pak taková věc má napsat kvalitní scénář nebo zahrát uvěřitelné emoce, když může brát jen z podnětů, co do ní někdo jiný nalil.

Jestli se na filmy díváte pohledem pouhého konzumování obsahu, tak je vám to asi jedno, ale filmy vznikly jako forma umění, a jestli něčeho umělá inteligence nikdy nebude schopná, tak je to tvořit umění jako lidé, kteří cítí. Sorry, AI bude mít do budoucna určitě miliardu využití, ale do filmového řemesla nepatří, stejně jako bych nechtěl, aby dopsala Hru o trůny, pokračovala ve tvorbě Van Gogha, nebo mi vytvářela příští kampaň do D&D.

Mně jde spíš o to, že příští Iron Man nemusí vůbec reálně existovat. Viz Jake Sully v Avatarovi. Ber si, že by jsi založil nějakou úspěšnou ságu (ala Star Wars) ale neměl bys tam ty x miliónové honoráře pro herce a mohl bys ten content dělat příští století beze ztráty květinky. Dodělávat flashbacky, flashforwardy, mít ságu s potomky z rysů obou rodičů, akční scény zahraje stuntman, dramatické dialogy herec a obecně jakýkoli performance capture proženeš nějakým style transferem, takže výsledek bude mít pořád stejný hlas, mimiku atd. atp. ...
a výsledek bude pořád stejný charakter.

Iron Man bude technicky i právně totéž co Mickey Mouse. Herec bude loutkař, co jej zrovna na chvíli dostane do ruky. Z pohledu brandingu sen, z pohledu herců noční můra.

Nevím jestli komplet, ale myslím si, že je otázkou času, kdy takový Iron Man bude "CGI tvář, kterou vlastní studio"...
Myslím, že to krásně ukazuje Avatar, protože Sigurney tam hraje mladou holku (čili Downey může hrát Starka i v 70ti). Navíc při nějaké tragédii nebo nedohodě se studiem prostě přijde jiný herec a bude hrát stejnou roli stejným způsobem.

Mě se ta vize nelíbí, ale ten směr je docela jasný. Disney cpe obrovské prachy do digitálních hlav (viz jejich tech youtube channel) a Fast 7 či Avatar ukazují, co s tím lze dělat už teď...

Vždyť ta oživená mladá Leia je pro korporaci která žije ze značek naprostý sen.

Je mi z toho smutno.

Tak problém je, že každý někde začíná. Ono taky to křoví může za 10 let být "Chris Pratt" a hle, někdo má právo na jeho vzhled a může si natočit film s jeho digitálním dvojníkem.

Delaji se nejake technické úpravy. Mely by se brzo znovu objevit.