Ja jsem se od malicka (nekdy 1. tridy ZS) ucil Nemecky a v te same dobe jsem hodne koukal na cartoons na satelitu (RTL, ProSieben) a tak nejak jsem to vstrebaval celkem rychle. Kdyz jsem na zakladce opravoval ucitelku v Nemcine, tak byla hodne nasrana, a na stredni taky se jim to nelibilo. A kdyz se me ptaly ty ucitelky abych jim oduvodnil proc se to tak pise nebo rika, tak jsem jim odpovedel, ze tak je to proste spravne, a ze jak to rikala ona, ze to nedava smysl
Anglictinu jsem v mladi tak nejak ucil sam sebe diky pocitacum, videohram, dost jsem se zajimal o NHL, tak jsem denne sjizdel teletext CNN kde byly novinky z NHL apod. Oficialne jsem se zacal ucit Anglictinu az v prvaku na stredni skole, do toho jsem zacal dost koukat na ruzne serialy a filmy v originale, s tim ze jsem mel pusteny anglicky titulky. Nejlepsi na tyhle metode je, ze se clovek nauci takovou hovorovou rec, popkulturni narazky, apod. V hodinach Anglictiny zase ucitelku sralo, ze jsem ji odpovidal na otazky vetsinou Americkou Anglictinou, a ona se porad dozadovala Britske (ten subway ji lezi v zaludku asi dodneska).
Po 3 semestrech na univerzite v Cesku jsem odesel do zahranici, no a v podstate jsem nemel problem s Anglictinou od zacatku, prizvuk mam do dneska (vetsinou se to opacnemu pohlavi libi, takze za me dobry).
Shrnul bych to tak, ze na Anglictinu a Nemcinu jsem asi mel bunky mozkovy, ale zajimava vec se stala se Spanelstinou. Vzhledem k mistu meho pobytu poslednich 15 let ji tak nejak podvedome odmitam se naucit, ale neni to kvuli jazyku jako takovemu, ale spis z kulturniho hlediska. To je ale asi uplne na jine tema, tak to nebudu rozebirat dal
reagují:
mkubalikova
|
reagovat
|