Precital som Save The Cat - odporucam. Tamto bohuzial nie.

Pockat, tak jsem to nemyslel*:D*

*:D**:D* Je spíš jako virus z Matrixu, který napadá jiné uživatele.

By mě zajímalo, kolik těch profilu tady ještě Haiko bude mít, než pochopí, že není vítán...

Nerad přerušuji zdejší kecárnu notorických nosorožců, ale zdá se, že jste všichni už vystřízlivěli. *:D* Má někdo zkušenost s touhle knížkou? [url=https://www.rybkapub.cz/Field-Syd-Jak-napsat-dobry-scenar-d112.htm?fbclid=IwAR27PZHQ6I1U2BqXchxWVonU56c1d3Fb2wIqA2wh3enaccw9-Q368R1h0kY]Field Syd: Jak napsat dobrý scénář[/url], popř. je na trhu nějaká podobná lepší v cz?

Pracuji v obsluze a jsem ten, co vám naliva, prožívá vaše stavy a má z vás velkou radost*:D*

... su z Jizni Moravy, dokazu dat na kostu 60 vzorku a dojit dom, vypit 7 piv a koverzovat o teorii strun a v zivote jsem se poblul z poharka enem 2x (a za to mohlo hlavne to mixle cigaro). Nemam problem dat 30 piv za vikendovou akci, ale taky nepit mesic v kuse.  Vecer sohaj, rano sohaj. Asi geny, su Jizni Moravy. Ale vseckym rikam: "Nepite, pokad to neumite a nemate na to kebulu." 

Přečetl jsem si poctivě všechny komentáře na toto téma a tak se tedy také podělím o svoje zážitky. Pořádně chlastat jsem začal už v prváku na střední. Celá naše třída byla plná lidí, kteří byli zvyklí vyrazit v pátek do hospody a někdy se to protáhlo až do soboty. Chodilo nás společně tak zhruba dvacet a nezažil jsem, že by nám někdy nenalili. Je pravda, že většina z nás vypadala straší, ale i tak mě to zpětně překvapuje. Zajímavé je, že naše holky měli často větší výdrž než mi kluci. Já osobně jsem si nikdy nenašel cestu k pivu. Sice nemám problém si ho dát, ale raději rychle přejdu na tvrdý. Slivovice, hruškovice, rum, vodka nebo whisky. U alkoholu nejde ani tak o chuť, ale o to dostat se do té správné nálady. Jediné co opravdu nemohu ani cítit je fernet. Z toho se mi dělá špatně už po prvním panáku.  Nejhůř jsem se opil v době, kdy mi bylo dvacet. S partou kamarádu jsme si v létě řekli, že vypadneme z města a uděláme si kemp někde v přírodě. Všichni jsme si nabalili spacáky, špekáčky, konzervy a samozřejmě hromadu chlastu. Nikdy nezapomenu na jednoho borce z Moravy, který dojel vlakem s krosnou plnou domácí pálenky. Utábořili jsme se někde v lese a chlastali několik dní v kuse. Jako pamatuji si z toho jen útržky a vtipné momenty jak jsme děsili lesní zvěř a místní turisty. Byla s námi jen jedna holka a ta po asi dvou dnech naštvaná odjela a její kluk si toho ani nevšiml. Ale zase jsme u ohně zpívali písničky a někdo u toho hrál na kytaru a to bylo celkem fajn. Les naštěstí přežil a mi taky. Cesta zpátky do civilizace byla taky výživná. Dnes už jsme se trochu uklidnil, a snažím se alkohol pro vlastní dobro omezovat.  *8)*

A aby to nebyl sloh, kdybych vybral jednu bizardní - jeden čas jsme se bavili v partě o oblíbenym drinku Hemingwaye, říká se mu „Smrt v odpoledne“. Smícháte absinth s vychlazenym sektem. Seděli jsme s kámošem v baru, už něco upito a já si na to vzpomněl, chtěl to nutně zkusit. Barmana to zaujalo, protože to neznal a blbej nápad byl na světě. Nejhorší na tom je, že chutově to nebylo nic ekl. A ještě horší je, nedat si to jen jednou. Jestli mě něco někdy v pití vyplo, byl to Hemingway. Ten večer se mi pak dával do kupy jako skládanka od druhých - klub, kde nevim, že jsem ani byl. Naštvaná přítelkyně, která ode mě dostala zprávu „Smrt v odpoledne“ v domnění, že si chci něco udělat, přitom dle kamaráda, tančím a směju se na bar, že tohle je nej kámoš a tohle nej pití. Kamarád mi to pak dovyprávěl, že mi v jednu chvíli říkal, že jde na wc, tak kdyby se ke mě dostala obsluha, ať řeknu že platíme. Když se vrátil, usrkával jsem tatran. Zvracel jsem už v tom klubu, kde jsem si nepamatoval ani, že jsem byl. A celej další den.

Krom tý otázky „Proč nepiješ?“ za mě ještě jedna podobná „Ty nepiješ pivo? To je divný!“. Problém byl v tom, že když si u stolu objednali kámoši pivo, ode mě se ozvalo „jednu neperlivou vodu a tři zlatý tequily“. Nicméně, doby hraní bowlingu, že jsem placákem skončil ve vedlejší dráze (ale svou sundal :) ), anebo nebohýho pána, co se mě ptá na zastávce na cestu a já netušim,kde jsem, protože jsem zrovna vylezl z pole (i když je za mnou čekárna s nápisem) se už nedějí. Ale je fakt, že po přinesení těch tequil, vždycky to obsluha rozdává po stole a já to shrábnu, že ne, to bylo pro mě. EDIT: Ty trable v poli vzešly z večeru, co se protáhl do rána, kde nevědomě, ranní kafe ve sportbaru bylo zalito redbullem a kluci si mysleli, že věta „Tak já jdu domů!“ znamenala třeba kilák přes město ke kámošovi, ať přespim. Ale já v těch cca 8 ráno šel 15 km fakt domů *:)*

Pokud ještě někdo naivně věří, že pandemii způsobil nějakej Číňan, co si dal ke sváče nedokuchtěnýho netopejra, tak ať se mrkne na toto [url=https://www.youtube.com/watch?v=2U1ViAabtd8]video[/url] (eng.).

Ted prisiel.na navstevu do BA.....no...radsej si to necham.pre seba*:D**:D**:D*

Ale jde, jen se jmenuje jinak *:)*

Jo, díkybohu, že u nás tahle prasárna nejde sehnat. *:D*

Dej si Adderall, te udrzi pri zivote celej den a nebudes muset tolik toho kofeinu vypit; v US se to predepisuje bezne na "ADHD" :)

Joo vánoční svařáky na UK právech jsou docela legendární. Doteď si pamatuju, že asi tři týdny po něm jsem šel na koleji proti moc hezké holce. Ona se u mě zastavila a povídá něco ve stylu - "Ahoj Jardo, jak ti dopadla ta zkouška z politologie? A na kdy sis nakonec zapsal Čecha? A jak si vyřešil to parkování v Praze?" A já na ní koukal s otevřenou pusou, protože jsem byl přesvědčen, že  tohodle člověka jsem nikdy neviděl, natož s ním mluvil *:D* Jinak já a alkohol. Puberta a osmiletý gympl na malém městě, kde se toho zase až tak moc nedalo a končilo se většinou na jediný zábavě/diskotéce/chatě, kde se dalo chlastat mě docela drželo na uzdě. Následné přestěhování do Prahy na vejšku, koleje, tuna nových kamarádů, kluby a dokonce i několik zkoušek jsem skládal se slušným zbytkáčem. Na eseje to ale mělo výborný vliv! Btw Tede - na jižáku v Praze se taky dělaly tyhle výstupy *:D* Takže v lihu klidně 4x - 5x týdně. Vždycky jsem ale trpěl na hrozná okna. Kolem 26 let se to ale zlomilo, okna čím dál tím větší, dvoudenní kocoviny a agresivní opice (doteď nevím proč) mě donutili se na to vykašlat a teď už si několik let dám jen pár piv za celý rok a thats it. A co vidím ve svém okolí, tak mi přijde, že kdo z toho stylu pití na vejšce nikdy pořádně "nevyrostl", tak s tím má problém.

konečně zase po dlouhé době rozumná a zábavná diskuze, co? :-D