Potkani sou dobří, s bývalou jsme měli dva a je to přesně ten závazek, jaký si mladý pár může dovolit, pokud ještě úplně neplánují budoucnost. Jsou chytří, daj se vycvičit a když to neklapne, tak stejně do dvou let pojdou a někdy i dřív, protože jsou přešlechtění.

Ten zápach u kočičího trusu je s velkou pravděpodobností problém vnitřních parazitů, což lidé dost podceňují, ale i kočka čistě v domácnosti by měla dostávat prášek aspoň jednou za 3 až 6 měsíců. Venkovní jednou za 2-3. A koťata v prvních měsících potřebují docela intenzivně, tam jinak červi dokáží být poměrně smrtící (zvlášť tedy u těch, kteří jsou hned venku nebo tak).

A ještě ke kočkám – jediný „větší“ nedostatek s nimi je, že krom toho bonusu, že vám ty myši loví, je, že loví úplně všechno. Takže rybičky v jezírku, ptáky, jednou jedna kočka hrdě dotáhla užovku...

Každé zvíře když líná, je z toho plná prdel chlupů, ať je to kočka, nebo pes.
Sranda je s obouma. Jak někdo řekl, psi jsou idioti, ale v tom spočívá notná dávka jejich kouzla. Kočka zase dokáže dost překvapit.
Psa jsme měli jen jednou a to ještě jak sem byl děcko. Sestřenice má ale psů pět (mají statek), k tomu čtyři kočky. Koček jsme měli asi deset. A na vesnici v baráku je oboje ok, jen nám všechny do jednoho přejelo auto :(… S udržovanou zahradou je ale mnohem lepší kočka, protože pes vám v ní bude dělat bordel a je jedno, jestli je to fenka, nebo pes.
Mnohem lepší jsou kocouři, jak kočky. Ty jsou opravdu svéhlavé a málokdy přítulné. To kocouři jsou flegmoši, se kterými jsou problémy maximálně, když si potřebují povyrazit, protože pak o nich nevíte tři dny…
A když pořídíte úplně malé štěně, musíte ho echt vypiplat. Když pořídíte úplně malou kočku, nejlépe kocoura, ten k vám hodně přimkne. Měli jsme jednoho kocoura, když ségře bylo pět. A ten byl tak zvyklý, že mu nedělalo ani problém, když ho ségra nechtěně za ten ocas zatahala. Naopak když mohl do baráku (ani jednoho mazla jsme dovnitř nepouštěli na noc, v zimě spávali v kotelně), zamířil k prvnímu člověku, co seděl v křesle, vyvalil se mu na klín, otočil se na záda a dožaoval masáže břicha :D...

Ak by som si mal vybrať medzi psom a mačkou, tak si vyberiem morča.  link

Pes ti může způsobit trvalou paralízu. Je to ale tak 1:100 000. (Kdo si teď spočítal, kolikrát ho olízl pes?) 

Team psi. Od koček dostane člověk akorát tak toxoplasmu, která může poškodit mozek a ovlivňovat chování viz třeba crazy cat lady ze Simpsonů nebo Taylor Swift.

Já vždycky chtěla psa a mám dvě kočky, obě omylem, ale už tam se mnou a mojí alergií 8 let bydlí a za nic na světě bych je nikomu nedala. Aspoň jsem si je tematicky pojmenovala, Maxmilian a Alexandra aka (Šílený) Max a Lex (Luthor)   Skvěle fungují jako lakmusový papírek na chlapy. Pokud někdo začne ňuňuňu ťuťuňu, tak se s ním kočky nebaví a já mu rovnou pakuju věci 

"nebudu před ní zmiňovat, že mám alergii na jejich srst"
Ona to pochopí sama z toho že ji budeš chtít přiotrávit  - mléko snesou v pohodě jenom koťata, dospělé kočky ho nesmí protože jim je z toho blbě 

Ježišmarja!
Hawaii je top!

Tak mám pocit, že nám dneska už zbejvá jenom CZ/SK překlad Harryho Pottera, ne? 

Já celý život chtěl psa. Ale vím, že na něj nemá tolik času kolik bych chtěl a kolik by si ten pes zasloužil. Navíc se mi nelíbí představa psa zavřeného v paneláku.

Teď mám už 11 let kočku (mainskou mývalí) a nedovedu si představit domácnost bez ní. Je to osobnost, a když něco nechce sama od sebe, tak to neudělá. Po každé když se vracím domů, tak mě u dveří vítá, takže v tomto je trochu jako pes. A popravdě mě vyhovuje její nenáročnost. Vybrat záchod, dát granule, čerstvou vodu, kapsičku a trochu se pomazlit a pak si jde na pár hodin lehnou (jiný spací cyklus).

Pes je pes. Je více všestrannější na různé věci (výlety, hraní, procházky), ale taky je větší "hlupák" co se týče toho co se mu může stát (špatné žrádlo, jiný pes). 

Neříkám, že kočka je lepší, než pes nebo obráceně. Ale každému vyhovuje něco jiného, a každý máme jinak zařízené bydlení.

Nicméně je dobré, když se člověk stará i o někoho jiného, než jen o sebe. Už jen kvůli emocionální stránce.

Já jednoznačně preferuji kočky. Ale je to hodně o zkušenosti. S kočkou mám jen ty dobré a se psem prakticky žádné, takže raději dám přednost tomu co znám než naopak. Moje kočka se klidně nechá pohladit, nikam neskáče, má klidnou povahu a stejně jako pes mě vítá, když dojdu domů z práce. Dokonce bych řekl, že je dost inteligentní, protože když něco chce tak dojde a trpělivě čeká a upřeně na mě zírá a někdy se snaží mou pozornost získat i slabým podrápáváním. Psy jsou podle mě moc citově závislý na lidech a neustále vyžadují pozornost (v tom jsou stejní jako děti a proto zatím nechci o rodičovství ani slyšet) a já mám rád svůj klid a kočky to mají stejně.  

Já Ti dám, plazi nejsou žádná zvířecí obdoba ananasu na pizze.  A v životě jsem se nesetkal s lepšími zvířaty než chameleony. 

Aspoň něco mají, když už ne duši...