Otvor si v tej poster dielnicke messanger, lebo isty pan uz je z teba nervozny*:))**;)*

https://www.youtube.com/watch?v=4MgeCdH64S4 Niečo z mojej Poster dielničky..

Neviem čo si o tom mysliet ale atmosféru to má. [url=https://www.youtube.com/watch?v=lJ3_biTbeRM]Trailer a na Netflixe za 10 dní.[/url]

26 let, žiju v Anglii, narodila se mi tu i dcera Eleanor, který jsou dva a půl roku a zodpovědnost je to sice velká, ale vyplatí se. Má ráda rockovou hudbu, na tu vždycky začne tancovat, má ráda Disney pohádky, někdy mi zapne PS4 a chce se mnou hrát, i prestoze ji to s ovladačem ještě pořád nejde a spíš jen dělá jakoze hraje *:D* má energie jak za tři a baví jí kopat si s míčem, což není dobrý znameni, protože nejsem sportovně založený člověk haha. 

Já si zase jako 22 letý nedokážu představit, že mí rodiče a jim podobní měli už první dítě a po svatbě. Tahle doba na to ani není stavěná. Nejistota v práci, bydlení, vztahy a samotné početí. Na druhou stranu není ničím vyjímečným první dítě po 40 a svatba žádná. Priority se mění v závislosti na životní situaci. Nic hrozného na tom nevidím.

Někdy mi přijde, že větší nervy z toho má okolí, většinou těch, co už děti mají, že já ještě nic a „jakto, že to s tebou nic nedělá a je tii to jedno“. Tím, že jsme s bráchou od sebe 10 let, prošel jsem si to kolečko od prvních zoubků, poblitejch ramen při krknutí, až někam k metamorfóze, rozuměj pubertě. Žil jsem nějakou dobu s ženskou, co měla dítě, který mi postupem času začalo říkat „táto“. Ale že bych cítil nutkání ... Začal jsem brát prcka kolegyně na filmy, který by ona nevydržela a já vim, že na ně stejně jdu, tak pokud je to přístupný pro něj, jdeme. A u toho jídla po filmu, je to jak pokec rovnejch film parťáků *:D* tuhle mi vyprávěl o holce z družiny, která zná Freddyho, Jasona i Pennywise. Toho mi v kanclu vlastně tuhle i nakreslil *:D* 

Ja som si chcel potomka zaobstarat hned po vyske a bohuzial to nevyslo a nevychadza. Som sice nezodpovedny clovek, ale z vlastnych skusenosti viem, ze ta zodpovednost sa vzdy v spravnu chvilu dostavy. Teraz som si brnkol o 12 rokov mladsiu babu, takze zase musim cakat, no. Zatial mozem aspon trenovat na synovcovi*:D*

Skvělá debata! Zapojil bych se, ale nemám čas! *:D**:D**:D*

Jo taky bych chtěl jednou malou Leiu (dobře tady bych jako kompromis volil jméno Natálie) a Luka. Jen nevím kde najít holku, která by to viděla stejně. *:D*

A tak si tu pak vymreme pomalu. *:D*  Nebo spíše se tu z toho stane [url=https://youtu.be/FzbWXgM0ygU]Absurdistan[/url]. Kdy chytří a zajištění lidé nebudou mít děti žádné a low IQ white thrash a další nepřizpůsobivi  si jich nasekají 4 . Já už jsem celkem rozpolcený. Na dítě jsem nikdy nespěchal alespoň ne do 30 ale teď když mám 32 už tak nějak asi cítím že by pomalu byl čas. Možná je to tím že rozdíl mezi mnou a otcem je 37 let a to jsem v dětství poznal že je to už trochu moc. Jak píše HAL chlap má výhodu že si dítě v podstatě může udělat kdykoliv, ale pro to dítě pak to už je to těžké když je to v pozdním veku. Co se týče energie na společný čas a pokud chce dítěti pomoc i při studiu na VŠ tak v době kdy už bude v důchodu to nebude úplně idealni pokud není velká finanční rezerva.

https://twitter.com/thehumanxp/status/1173086485182066688?s=19 ....no dobre, takéto by som asi chcel *:D* Ale nie, presne ako píše disk. Tiež to beriem ako obrovskú zodpovednosť a vôbec nemám chuť ju na seba brať (inak to by ma zaujímalo, či si tu zodpovednosť ostatní pred tim uvedomujú, alebo si len povedia, aaaa sak nejako to zvládneme) A hlavne keď počujem všade kam prídem tie uvrešťané, upišťané deti, ja by som to asi psychicky nezvládol mat jedno také doma *:o**:D*

Jinak po dlouhe dobe krasna, nehadaci debata, diky ktere si nepripadam jako blbec, ze se nezenu do deti*:D* (ten minusovy palec pro Diska ignoruju, ten chlapec se normalne vyjadril a nekdo prostě musel...)

Ja som to nemyslel tak, ze "oh ma rad sporty tak toto ne  - musi mat rad knizky!" Myslel som to tak ze by som si s nim nemal čo povedat a bojim sa troho ze ak o to bude mat zaujem tak ho to ja nenaučím..

Můj vztah k dětem se v čase překvapivě vyvíjí. Od "je to k jídlu?", přes "fuj nikdy, to bych tomu dítěti neudělal", až po "meh, do čtyřiceti času dost, kdybych náhodou do té doby dostal záchvat zodpovědnosti". Inu jako muži máme oproti ženám značnou výhodu.  A velký respekt všem kteří do toho svědomitě a obětavě jdou. 

Jsem letitý třicátník a zatím se na dítě taky necítím. Byla by to obrovská zodpovědnost a to je něco, co mi kolikrát chybí. To musím sebekriticky přiznat. Obdivuju všechny rodiče, kteří se těm dětem věnují. Mám před nimi respekt, není to sranda. Kolikrát mám problém zvládnout sám sebe, natož zvládnout se postarat o dítě.

Mam to stejně, pres 30 a deti jdou taky mimo me... Nastesti mam o dva roky mladsi pritelkyni, ktera si radsi poridi Nintendo Switch, nez deti*:D* Ale chceme nekdy holcicku, ktera bude vyrustat na Pixarovkach a bude hrozny nerd*:D*

Imo "dobré rodičovství" se pozná (mimo jiné), že se děcko na sílu netlačí do něčeho, na co očividně nemá povahu a podporovat ho v tom, na co očividně má. Neříkám, že směrování není ku prospěchu věci, ale nedokážu si představit, že by můj teoretický potomek za mnou přišel s tím, že chce chodit na fotbal a já mu místo kopaček koupil knížku (a ano, asi k tomu i nějakou tu další knížku *:D*). Což vede k jedinému - jako geeci jsme v tomhle směru pěkně v p*deli *?)**8)**:))*.

Já jsem na to relativně ještě mladý ale nebránil bych se tomu. Určitě vím, že bych se postaral o jejich dobrou kulturní výchovu. Od Star Wars přes akční klasiku z osmdesátých a devadesátých let až po dnešní komiksovky. *8)*